Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci přicházejí na kloub vzácným hvězdám

Vědci přicházejí na kloub vzácným hvězdám

Ilustrace hvězd typu λ Bootis.
Autor: Lenka Zychová

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně prozkoumali přes 170 000 fotometrickýchměření patnácti pozoruhodných hvězd, aby odpověděli na otázku, proč tyto hvězdy vykazují extrémní nedostatek železa a podobných kovů. Vědci potvrdili, že možnou příčinou je okolní mezihvězdný materiál, který je sám o sobě ochuzený o tyto těžké prvky a který postupně dopadá na povrch hvězdy. Tento proces potom způsobuje, že se i zkoumaná hvězda jeví chudá na zmíněné prvky.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně ze 24. srpna 2015.

Tým vedený rakouským astrofyzikem Ernstem Paunzenem, působícím od roku 2012 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, provedl detailní analýzu patnácti hvězd typu λ Bootis. Tyto hvězdy patří do skupiny velmi vzácných hvězd, které ve svém spektru vykazují enormní nedostatek železa a blízkých prvků. Základní otázkou je, zda jsou tyto hvězdy ochuzeny o kovy pouze na svém povrchu (ve fotosféře), nebo zda toto ochuzení sahá i do nitra hvězdy. Díky tomu, že vědci našli mezi vzorkem zkoumaných hvězd také osm pulzujících hvězd, mohli navíc provést (astero)seismologickou analýzu dat. Z té vyplývá, že vnitřní vrstvy hvězd nejsou ochuzeny ani o železo, ani o blízké kovy, a proto se jejich nedostatek vztahuje pouze na povrch hvězdy.

Výsledek tak koresponduje s hypotézou z roku 1990 vyslovenou vědci Vennem a Lambertem. Ta říká, že se v okolí hvězd typu λ Bootis nachází disk mezihvězdné látky ochuzený o kovy podobné železu. Plyn z tohoto disku postupně dopadá na povrch hvězdy a způsobuje tak nedostatek kovů přímo na samotném povrchu hvězdy. Jedná se tudíž o velmi vzácný jev vyskytující se pouze u mizivého procenta hvězd. A výzkumem právě takovýchto neobvyklých objektů se vědci dozvídají informace například o difuzi prvků ve hvězdách či jejich vnitřní struktuře.

Chemicky zvláštní (pekuliární) hvězdy, společně s výzkumem hvězdného větru nebo proměnných hvězd, patří k hlavním předmětům výzkumu vědeckých pracovníků astronomického oddělení PřF MU.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015arXiv150705559P

Poznámky:

Asteroseismologie je vědní obor, který studuje vnitřní strukturu pulzujících hvězd na základě interpretace způsobu, jakým hvězdy pulzují.

Chemicky pekuliární hvězdy jsou hvězdy vykazující neobvyklé chemické složení povrchových vrstev. To může být způsobeno například pomalou rotací hvězdy nebo silným magnetickým polem. Jedním z typů pekuliárních hvězd jsou i λ Bootis.

Kontakt

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, Tisková zpráva


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »