Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Výzkum Kappa Ceti pomáhá pochopit raný vývoj Země

Výzkum Kappa Ceti pomáhá pochopit raný vývoj Země

Umělcova představa Kappa Ceti a Země. Hvězda Kappa Ceti je pokryta velkými skvrnami, které jsou známkou vysoké úrovně magnetické aktivity. Nový výzkum ukazuje, že její hvězdný vítr je 50krát silnější než naše Slunce. Fyzické rozměry hvězdy a planety a vzdálenosti mezi nimi nejsou v měřítku.
Autor: M. Weiss/CfA

Před téměř čtyřmi miliardami let vznikl život na Zemi. Podmínek pro vznik života na Zemi bylo mnoho, ty hlavní jsou např. pevný povrch, tekutá voda a atmosféra. Životu se však dařilo rozvíjet i díky jiné potřebné složce: přítomnosti ochranného magnetického pole. Nová studie zkoumá hvězdu Kappa Ceti, která je v současné době podobná mladému Slunci, a ukazuje, že magnetické pole hraje důležitou roli v procesu napomáhajícímu k životu.

Pokud má být planeta obyvatelná, potřebuje teplo a vodu, ale také potřebnou ochranu, kterou zajišťuje mladé a silné Slunce,“ říká hlavní autor Jose-Dias Do Nascimento z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a University of Rio G. do Norte (UFRN) v Brazílii.

Tento počítačový model ukazuje magnetické siločáry hvězdy Kappa Ceti jako šedé smyčky vedoucí z povrchu hvězdy. Tato mladá, Slunci podobná hvězda vytváří hvězdný vítr 50krát silnější než naše Slunce. V důsledku toho by jakákoliv potenciálně obyvatelná planeta u této hvězdy potřebovala magnetické pole k ochraně své atmosféry. Autor: CfA / Do Nascimento et. al. and TCD / A. Vidotto
Tento počítačový model ukazuje magnetické siločáry hvězdy Kappa Ceti jako šedé smyčky vedoucí z povrchu hvězdy. Tato mladá, Slunci podobná hvězda vytváří hvězdný vítr 50krát silnější než naše Slunce. V důsledku toho by jakákoliv potenciálně obyvatelná planeta u této hvězdy potřebovala magnetické pole k ochraně své atmosféry.
Autor: CfA / Do Nascimento et. al. and TCD / A. Vidotto
Hvězda Kappa Ceti se nachází 30 světelných let od Země v souhvězdí Velryby. Je nápadně podobná našemu Slunci, ale je mladší. Tým vypočítal její věk na pouhých 400 – 600 miliónu let, ten se shoduje s věkem odvozeným z rotační doby hvězdy (průkopníkem je astronom Soren Meibom). Tento věk zhruba odpovídá době, kdy se na Zemi poprvé objevil život. Studium Kappa Ceti nám může pomoci nahlédnout do rané historie naší sluneční soustavy.

Stejně jako ostatní hvězdy tohoto věku je Kappa Ceti velmi magneticky aktivní. Její povrch je pokryt velkým množstvím gigantických hvězdných skvrn podobným slunečním. Jsou však mnohem větší a četnější. Ty pohání stálý proud plazmy nebo ionizovaného plynu vyvrhovaného do vesmíru. Výzkumný tým zjistil, že tento hvězdný prach je 50x silnější než vítr sluneční.

Takový prudký hvězdný vítr by mohl bičovat atmosféru jiné planety v obyvatelné zóně, pokud by tato planeta nebyla chráněna magnetickým polem. V krajním případě by planeta bez magnetického pole mohla přijít o většinu své atmosféry. V naší sluneční soustavě utrpěla stejný osud planeta Mars, ze světa tepla se slanými oceány se změnila na chladnou a suchou poušť.

observatoř Pic du Midi Autor: Jose-Dias Do Nascimento
observatoř Pic du Midi
Autor: Jose-Dias Do Nascimento

Tým modeloval silný hvězdný vítr Kappa Ceti a jeho vliv na mladou Zemi. Magnetické pole mladé Země se očekává zhruba stejně silné nebo jen mírně slabší jako je tomu dnes. V závislosti na předpokládané síle vědci zjistili, že výsledná chráněná oblast Země (magnetosféra Země) by měla být o třetinu až polovinu větší než je tomu dnes.
Kappa Ceti poskytuje důkazy o super erupcích, tedy o erupcích, které uvolňují 10 až 100 milionkrát víc energie než největší erupce pozorované na našem Slunci. Erupce, které mohou odejmout atmosféru planety. Vědci doufají, že se ze studia Kappa Ceti dozvědí, jak často tato hvězda produkuje tyto super erupce a tím zjistí četnost erupcí u mladého Slunce.

Tento výzkum byl přijat k publikaci v časopise Astrophysical Journal Letter a je k dispozici online. Série pozorování hvězdy Kappa Ceti byla součástí programu Bcool Large Programm s dalekohledem Bernard Lyot, který se nachází na vrcholu Pic du Midi ve francouzských Pyrenejích.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] CFA.harvard.edu



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Magnetické pole Země, Hvězdný vítr


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »