Výzkumy v ASU AV ČR (155): Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak mohutný výbuch prach odpaří.
Již z fyzikálního náhledu je zřejmé, že pokud se existujícím mezihvězdným prostředím šíří rázová vlna vyvolaná výbuchem supernovy, musí na hraně rázové vlny docházet k ničení prachových zrn původního mezihvězdného prostředí díky vypařování a jejich vzájemným srážkám. Naopak je také známo, že při výbuchu supernovy samotné se prachová zrna velmi intenzivně vytvářejí v hustém a relativně chladném plynu vyvrženém umírající hvězdou.
Numerické simulace i pozorování naznačují, že jejich značná část je schopna přežít i průchod zpětné rázové vlny šířící se do vyvržené hmoty při její srážce s okolním prostředím. Je tedy přirozené se ptát, jaká je celková bilance, tedy, zda supernovy své bezprostřední okolí o prach obohacují, nebo jej naopak o prach připravují.
Pozorování nedávají jednoznačné řešení: například data o supernovách ve Velkém Magellanově mračnu, naznačují, že zdejší supernovy jsou spíše prachovými ničiteli. Ovšem doposud není zřejmé, zda byla prachová zrna skutečně zničena, nebo zda byla pouze odsunuta rázovou vlnou do jiných míst mateřské galaxie. Jiní autoři poukazují na opomíjenou skutečnost, že masivní hvězdy, které končí výbuchem supernovy, jsou zejména v pozdních fázích svého života obklopeny rozsáhlou rozpínající se bublinou vytvářenou velmi intenzivním hvězdným větrem, která shrne okolní plyn do tenké husté obálky. Na konci života hvězda neexploduje do statického rovnoměrného prostředí s určitým zastoupením prachu, ale do bubliny horkého řídkého plynu obklopené hustou chladnou obálkou. Již některé předchozí studie ukazovaly, že výsledek velmi závisí na poměru hmotnosti obálky a hmotnosti materiálu vyvrženého při výbuchu supernovy. Pokud je hmotnost obálky relativně malá, rázová vlna jí projde a dojde k destrukci prachových zrn v obálce a okolí. Naopak, pokud je obálka více hmotná, rázová vlna se od ní odrazí a uvnitř bubliny rychle zanikne, díky čemuž může podstatná část prachu přežít.
Tato problematika byla základem představované práce. Autoři, mezi nimi Richard Wünsch a Jan Palouš z ASU, s pomocí numerických simulací studovali vývoj rázové vlny vyvolané výbuchem supernovy v předem daném pozaďovém prostředí s určenými vlastnostmi. Autoři provedli několik různých výpočtů pro různé podmínky, aby získali lepší přehled o jevech, ke kterým v těchto situacích dochází. Protože simulace jsou velmi náročné na výpočetní čas i na výkonných počítačích, bylo nutno popis fyzikálních podmínek zjednodušit. Autoři sice vzali v úvahu například i vývoj hvězdy ve fázi před výbuchem supernovy, ale výbuch samotný (při němž by bylo nutné studovat dění s časovými krokem zlomků sekundy) reprezentovali jako okamžitou změnu, kdy se původní hvězda „proměnila“ v jisté množství energie a expandující materiál, jehož vlastnosti byly určeny podle dřívějších prací.
Jako testovací krok zvolili autoři explozi supernovy do homogenního prostředí a to hned dva různé případy lišící se hustotami, která v jednom případě dosahovala 1 cm−3 a v případě druhém 1000 cm−3. Modelový výbuch supernovy o původní hmotnosti 60 hmotností Slunce do prostředí vyvrhl 5,08 slunečních hmot plynu a 0,5 sluneční hmoty prachu. Při průchodu přímé i odražené zpětné vlny výpočtovou doménou o rozměru 10 pc (tento průchod trval kolem 6100 let) bylo celkově zničeno 1,2 slunečních hmot prachu z mezihvězdného prostředí a 0,16 slunečních hmot z prachu vyvrženého supernovou. V případě hustšího prostředí je bilance podobná, celkově je při průchodu obou vln zničeno celkově 2,35 slunečních hmot prachu. V případě výbuchu supernovy do homogenního prostředí jsou tedy supernovy zjevně spíše ničiteli než zdroji prachu.
Zcela jiná je situace, pokud supernova vybuchne do prostředí rozpínající se obálky, jejímž původcem je předchůdce supernovy. Autoři opět studovali dva případy s různou charakteristickou hustotou okolního prostředí. V prvním případě se přímá rázová vlna a obálka hvězdného větru střetnou 3200 let po explozi supernovy. Srážka vyvolává zpětnou rázovou vlnu, která směřuje k centru výbuchu, kde se opět obrací a cestuje zpět. V tomto případě je hmotnost větrem hnané obálky dostatečná k tomu, aby byla rázová vlna ze supernovy efektivně zastavena a fakticky tak neovlivnila širší okolí. Situace je velmi podobná pro případ okolí s vyšší hustotou, rázová vlna je opět velmi efektivně tlumena.
Z celkových součtů vyplývá, že z prachu vyvrženého supernovou je zničeno pouhých pět procent a k tomu jen 0,025 % prachu z okolního prostředí. Ze simulací je tak jasné, že masivní větrem hnané obálky představují pro rázovou vlnu pocházející od supernovy nepřekonatelnou bariéru a destrukce prachových zrn je v důsledku toho velmi neefektivní až zanedbatelná.
Studie tedy přesvědčivě ukazuje, že supernovy jsou ve většině případů spíše zdroji prachu než jeho ničiteli. Tento závěr je v souladu s novými studiemi vlivu supernov na prach v Místní skupině galaxií. Z kosmologického hlediska je tak možné, že právě supernovy byly hlavním zdrojem prachu v raném vesmíru.
REFERENCE
S. Martínez-González, R. Wünsch a kol., Supernovae within Pre-existing Wind-blown Bubbles: Dust Injection versus Ambient Dust Destruction, Astrophysical Journal 887 (2019) article id. 198, preprint arXiv:1911.05079
KONTAKT
Mgr. Richard Wünsch, Ph. D.
richard.wunsch@asu.cas.cz
Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU
Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
Seriál
- Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
- Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
- Na čem se pracuje v Ondřejově (3): Cesta k seismologii slunečních protuberancí
- Na čem se pracuje v Ondřejově (4): Předpověď slupky v galaxii NGC3923: cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
- Na čem se pracuje v Ondřejově (5): Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem
- Na čem se pracuje v Ondřejově (6): Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (7): SPLAT - mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (8): Druhotná tvorba hvězd ve vznikajících galaxiích a hmotných hvězdokupách
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (9): Hvězda v prachové obálce v okolí černé veledíry
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (10): Střižné proudění ve sluneční atmosféře jako generátor elektrického pole
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce
- Výzkumy na AsÚ AV ČR (13): Chladný plyn v mezigalaktickém prostoru vytržen z galaxie ESO 137-001
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (15): Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (16): Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (19): Nejpřesněji určené parametry binární planetky
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (20): Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (21): Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (22): Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (23): Analytický model Birkelandových proudů
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (24): Ověřování zákrytového modelu proměnných aktivních galaktických jader
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (25): Urychlování elektronových svazků ve slunečních erupcích
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (29): Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (30): Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření?
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (32): Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (33): Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (34): Oblak G2 přežil průlet kolem centra Galaxie a je zřejmě mladou hvězdou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (36): Nové dvojhvězdy s horkou podtrpasličí hvězdou a vlastnosti této populace hvězd
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (37): Rekonstrukce vzhledu aktivního galaktického jádra
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (38): Simulace chování astrofyzikálního plazmatu v extrémních podmínkách
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (39): Drakonidy 2011 z letadla
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (40): Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (41): Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (42): Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
- Výzkumy v ASU AV ČR (43): Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
- Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31
- Výzkumy v ASU AV ČR (45): Možná naleziště ropy v Perském zálivu z gravitačních modelů
- Výzkumy v ASU AV ČR (46): Mohou být hvězdné pulsace zdrojem proměnnosti hvězdného větru?
- Výzkumy v ASU AV ČR (47): O původu meteorického roje Kvadrantid
- Výzkumy v ASU AV ČR (48): ALMA bude pozorovat i Slunce
- Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou
- Výzkumy v ASU AV ČR (50): Turbulence plazmatu a kinetické nestability v expandujícím slunečním větru
- Výzkumy v ASU AV ČR (51): Vzhled rázové vlny hvězdy při průletu kolem centra Galaxie
- Výzkumy v ASU AV ČR (52): Mění srážky tvar planetek?
- Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
- Výzkumy v ASU AV ČR (54): Supererupce na hvězdě DG CVn
- Výzkumy v ASU AV ČR (55): Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze
- Výzkumy v ASU AV ČR (56): Nárůst kontinua ve slunečních erupcích – nové možnosti jejich předpovědí?
- Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
- Výzkumy v ASU AV ČR (58): Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
- Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
- Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců
- Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
- Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
- Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky
- Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR
- Výzkumy v ASU AV ČR (65): Složky těsné vizuální dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky
- Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení
- Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
- Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
- Výzkumy v ASU AV ČR (69): Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
- Výzkumy v ASU AV ČR (70): Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
- Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek
- Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis
- Výzkumy v ASU AV ČR (73): Analýza spektra bolidu Benešov
- Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou – Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry
- Výzkumy v ASU AV ČR (75): Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?
- Výzkumy v ASU AV ČR (76): Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES
- Výzkumy v ASU AV ČR (77): Zdroje záření Lyman-α: Klíč k pochopení minulosti vesmíru?
- Výzkumy v ASU AV ČR (78): Hvězdné větry neobvyklých horkých hvězd
- Výzkumy v ASU AV ČR (79): Binární bílý trpaslík s magnetickou složkou
- Výzkumy v ASU AV ČR (80): Vznik druhé generace hvězd v hustých hvězdokupách
- Výzkumy v ASU AV ČR (81): Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy
- Výzkumy v ASU AV ČR (82): Pozoruhodný vývoj sluneční póry
- Výzkumy v ASU AV ČR (83): Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat
- Výzkumy v ASU AV ČR (84): Rumunský superbolid byl z neobvyklého materiálu
- Výzkumy v ASU AV ČR (85): Fragmentace plynných obálek a vznik dalších generací hvězd
- Výzkumy v ASU AV ČR (86): Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu
- Výzkumy v ASU AV ČR (87): Zrcadlová nestabilita v turbulentním slunečním větru
- Výzkumy v ASU AV ČR (88): Molekulární plyn v „kometárním“ ohonu galaxie
- Výzkumy v ASU AV ČR (89): Jsou aktivní galaktická jádra podobná rentgentovým dvojhvězdám?
- Výzkumy v ASU AV ČR (90): Nové určení periody pohybu zemského pólu
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (91): Prášící supernovy a přebytek infračerveného záření u mladých hvězdokup
- Výzkumy v ASU AV ČR (92): Mohou neutronové hvězdy za magnetismus černých veleděr?
- Výzkumy v ASU AV ČR (93): Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
- Výzkumy v ASU AV ČR (94): Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
- Výzkumy v ASU AV ČR (95): Nalezneme kolem B[e] nadobra pastýřské planety?
- Výzkumy v ASU AV ČR (96): Prostorová rekonstrukce protuberance typu tornádo
- Výzkumy v ASU AV ČR (97): Globální modely hvězdného větru odhalují menší hmotnostní ztráty horkých hvězd
- Výzkumy v ASU AV ČR (98): Je rychlý trpaslík pozůstatkem nepovedeného výbuchu supernovy?
- Výzkumy v ASU AV ČR (99): Polarizace rentgenového záření umožní na dálku změřit černou veledíru
- Výzkumy v ASU AV ČR (100): Na čem jsme prozatím pracovali…
- Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (102): Jak zvážit černou veledíru pomocí rentgenových záblesků
- Výzkumy v ASU AV ČR (103): O vzniku kulových hvězdokup
- Výzkumy v ASU AV ČR (104): Bílé erupce pozorované nad okrajem slunečního disku
- Výzkumy v ASU AV ČR (105): Polární výtrysky v okolí černých děr
- Výzkumy v ASU AV ČR (106): Pohled na hvězdu se závojem po dvou letech
- Výzkumy v ASU AV ČR (107): Co rozlišuje umbru od penumbry sluneční skvrny?
- Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci
- Výzkumy v ASU AV ČR (109): Dlouhodobá aktivita kataklyzmické proměnné QU Carinae
- Výzkumy v ASU AV ČR (110): Model přechodové vrstvy ve sluneční atmosféře
- Výzkumy v ASU AV ČR (111): Vznik malých železných meteorů
- Výzkumy v ASU AV ČR (112): Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů
- Výzkumy v ASU AV ČR (113): Studium horkých podtrpaslíků
- Výzkumy v ASU AV ČR (114): Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader
- Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích
- Výzkumy v ASU AV ČR (116): Opticky tmavé oblaky neutrálního vodíku
- Výzkumy v ASU AV ČR (117): MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií
- Výzkumy v ASU AV ČR (118): Nová metoda určení parametrů volné nutace zemského jádra
- Výzkumy v ASU AV ČR (119): Pád plazmového oblaku ve sluneční atmosféře jako zdroj rádiového záření
- Výzkumy v ASU AV ČR (120): Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
- Výzkumy v ASU AV ČR (121): Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
- Výzkumy v ASU AV ČR (122): Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
- Výzkumy v ASU AV ČR (123): Prašný vulkanismus supernov
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (124): Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (125): Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (126): Ohřev fotosféry Slunce v průběhu silné erupce
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (127): Disky okolo emisních horkých hvězd
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (128): Nadobří hvězdy v kulových hvězdokupách
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (129): Akrece na černou díru jako předchůdce dlouhých záblesků gama?
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (130): Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (131): Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (132): Shluky v hvězdném větru ovlivňují svítivost rentgenových dvojhvězd
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (133): Meteory vypovídají o vlastnostech meziplanetární hmoty
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (134): Případ Maribo - křehký materiál přežil vstup do atmosféry vysokou rychlostí
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (135): Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (136): Testování teorií gravitace v raných galaxiích
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (137): Oscilace ve slunečních erupcích
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (138): Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy
- Výzkumy v ASU AV ČR (139): Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (140): Češi objevili první chemicky pekuliární A hvězdu s pulzacemi v těsné dvojhvězdě
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (141): Záření korón aktivních galaktických jader
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (142): Zelení hrášci v rentgenovém záření
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (143): 3D efekty v hvězdných atmosférách
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (144): Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (145): Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (146): Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (148): Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (149): Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (150): ALMA odhaluje molekulární plyn v odtrženém ohonu medúzovité galaxie
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (151): Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (152): Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
- Výzkumy v AsÚ AV ČR (153): Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně
- Výzkumy v ASU AV ČR (154): Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
- Výzkumy v ASU AV ČR (155): Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
- Výzkumy v ASU AV ČR (156): Galaxie se zdrojem gravitačních vln je výsledkem nedávné srážky
- Výzkumy v ASU AV ČR (157): Vznik shluků asteroidů vícenásobným rotačním štěpením
- Výzkumy v ASU AV ČR (158): Žďár nad Sázavou – nejlépe zdokumentovaný pád meteoritu v historii
- Výzkumy v ASU AV ČR (159): Osud svléknutého neutrálního vodíku v kupě galaxií v Panně
- Výzkumy v ASU AV ČR (160): Přerozdělování energie ve dvojsmyčkové erupci
- Výzkumy v ASU AV ČR (161): Tauridy jsou křehká tělesa kometárního původu
- Výzkumy v ASU AV ČR (162): MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?
- Výzkumy v ASU AV ČR (163): Hranice umbry a penumbry ve slunečních skvrnách – případ pro numerické simulace
- Výzkumy v ASU AV ČR (164): Modulace světelných křivek u 3000 hvězd typu RR Lyrae
- Výzkumy v ASU AV ČR (165): Romanova hvězda je obklopena asymetrickou mlhovinou
- Výzkumy v ASU AV ČR (166): Náhlý rozpad filamentu v oblasti klidného Slunce)
- Výzkumy v ASU AV ČR (167): Nová metoda výpočtu gravitačního pole toroidů
- Výzkumy v ASU AV ČR (168): Hustota plazmatu, velikost magnetického pole a turbulence ve sluneční erupci
- Výzkumy v ASU AV ČR (169): Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně
- Výzkumy v ASU AV ČR (170): Určení pevnosti obyčejných chondritů z pozorování bolidové sítě
- Výzkumy v ASU AV ČR (171): Historické zjasnění rentgenové dvojhvězdy s černou dírou KV UMa
- Výzkumy v ASU AV ČR (172): Hvězdný vítr v planetárních mlhovinách
- Výzkumy v ASU AV ČR (173): Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr
- Výzkumy v ASU AV ČR (174): Jaké jsou centimetrové železné meteoroidy?
- Výzkumy v ASU AV ČR (175): Může Solar Orbiter měřit magnetické pole v eruptivních protuberancích?