Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikají všechny hvězdy stejným způsobem?

Vznikají všechny hvězdy stejným způsobem?

Umělecké ztvárnění explozí u mladé hmotné hvězdy
Autor: Deutsches SOFIA Institut (DSI)

Astronomové využili pozorování z dalekohledu Gemini a objevili přesvědčivé důkazy, že vznik velmi hmotných hvězd se odehrává způsobem podobným jejich méně hmotným sourozencům – avšak probíhající ve větších měřítkách. Nová zjištění, která zahrnují data získaná na observatoři Gemini, létající observatoři SOFIA, dále na Calar Alto a na Evropské jižní observatoři ESO ukazují, že občasné prudké výtrysky uvnitř tzv. akrečních disků, známé ze vzniku průměrně hmotných hvězd jako naše Slunce, se rovněž vyskytují při zrodu velmi hmotných hvězd.

Tyto exploze, které jsou o několik magnitud větší než u jejich méně hmotných sourozenců, mohou uvolnit zhruba tak velké množství energie, jakou naše Slunce vyzáří za 100 000 roků,“ říká Alessio Caratti o Garatti z Dublin Institute for Advanced Studies (Irsko). „Tyto ohňostroje jsou překvapivě pozorovatelné nejen na konci života hmotných hvězd v podobě supernov, ale také při jejich zrodu.“

Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Alessio Caratti o Garatti, publikoval svoji práci 14. 11. 2016 v časopise Nature Physics, obsahující poprvé jasný argument, že hmotné hvězdy mohou vznikat z načechraných disků materiálu – ve velmi podobných případech, jako je tomu u méně hmotných hvězd. Doposud astronomové předpokládali, že akreční disky pozorovatelné kolem menších hvězd by u hvězd s vyšší hmotností nepřežily v důsledku jejich silného tlaku záření. Z tohoto důvodu by byly nevyhnutelné některé další procesy u hvězd, které mohou přesáhnout 50 až 100krát hmotnost našeho Slunce.

Jak mohou akreční disky přežít v okolí těchto hmotných hvězd, je stále záhadou. Spektroskopická pozorování na observatoři Gemini ukázala, že shodné znaky můžeme pozorovat i u hvězd malé hmotnosti,“ říká Alessio Caratti o Garatti. „Výbuchy při akreci hmoty pravděpodobně snižují tlak záření centrálního zdroje a dovolují hvězdám jejich vznik, avšak stále je ještě mnoho problémů k řádnému vysvětlení těchto pozorování.“

Bringfried Stecklum, člen týmu z Thüringer Landessternwarte Tautenburg (SRN) vysvětluje: „Výzkum vzniku velmi hmotných hvězd je velice náročný, protože takové stálice jsou poměrně vzácné a hluboko ponořené ve svém rodném oblaku, tudíž nejsou pozorovatelné v oboru viditelného světla. To je důvod, proč potřebujeme infračervené detektory, jako je například spektrograf Near-infrared Integral Field Spectrograph (NIFS) instalovaný na dalekohledu Gemini North, Mauna Kea, Havajské ostrovy.“ Případy explozí jsou velmi překotné, zřejmě trvají pouhých několik roků či méně – což je pro hvězdu mrknutím oka. To ještě více přispívá k jejich jedinečnosti.

Vznik opravdu hmotných hvězd byl záhadou, kterou astronomové studovali dlouhá desetiletí. Teprve nyní pomocí velkých, na oblast infračerveného záření optimalizovaných dalekohledů, jako je Gemini, jsme schopni zkoumat detaily těchto krátkodobých, spíše explozivních, procesů,“ říká Chris Davis, programový ředitel nadace National Science Foundation (NSF), která podporuje provoz observatoře Gemini a vývoj nových přístrojů. „Tato pozorování představují další vynikající úspěch dalekohledu Gemini.“

Vyvíjející se hvězda s označením S255IR NIRS 3, pozorovaná při tomto výzkumu, je relativně daleko, ve vzdálenosti 6 000 světelných roků. Její odhadovaná hmotnost dosahuje 20 hmotností Slunce. Pozorování dalekohledem Gemini odhalila, že zdrojem explozivního záření je obrovský shluk plynů, pravděpodobně s dvojnásobnou hmotností Jupiteru, urychlovaný na supersonickou rychlost a nasávaný vznikající hvězdou. Vědecký tým odhadnul, že výbuch započal před 16 měsíci a podle Alessia Caratti o Garatti to vypadá, že výbuch stále přetrvává, ale v mnohem slabší míře.

Zatímco méně hmotné hvězdy, a možná i planetární soustavy, mohly vzniknout podobně jako Slunce, vznik velmi hmotných hvězd je složitější a relativně rychlý proces, který se odehrává v naší Galaxii tisíce nebo desítky tisíc světelných roků daleko,“ říká Alessio Caratti o Garatti. Dále dodává, že utváření těchto hmotných hvězd probíhá v časovém rozpětí 100 000 roků, zatímco vznik méně hmotných hvězd podobných Slunci trvá asi stokrát déle. „Když studujeme utváření velmi hmotných hvězd, je to jako sledování zrychleného pohybu ve srovnání s méně hmotnými hvězdami, protože procesy u hmotných hvězd jsou rychlejší a zběsilejší, ale pořád trvají desítky tisíc roků!

Přestože tyto výzkumy zahrnují dosud nejpřesvědčivější případy podobných procesů vzniku málo a velmi hmotných hvězd, je zde stále ještě mnoho neznámého,“ uzavírá Bringfried Stecklum. „Zvláště vyvstává otázka, jestli planety mohou vznikat stejným způsobem kolem obou typů hvězd.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] gemini.edu
[2] SOFIA odhalila překvapivý vznik hvězdy
[3] ESO 029/10

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik hmotné hvězdy, S255IR NIRS 3, Dalekohled Gemini North


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »