Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  50 let kosmonautiky a Světový kosmický týden 2007 na vsetínské hvězdárně

50 let kosmonautiky a Světový kosmický týden 2007 na vsetínské hvězdárně

Poster Světového kosmického týdne 2007
Poster Světového kosmického týdne 2007
Stejně jako v minulých letech, tak i letos, se vsetínská hvězdárna rozhodla zapojit do oslav Světového kosmického týdne (World Space Week). Toho se hvězdárna zúčastní již pošesté a ani letos nebude chybět program plný zajímavých přednášek a pozorování noční oblohy. Ročník 2007 je však něčím výjimečný – 4. října to bude přesně 50 let od doby, kdy Sovětský svaz vypustil první umělou družici světa Sputnik. Začala tak kosmická éra lidstva a pro nás to je důvod toho patřičně využít k popularizaci kosmonautiky mezi nejširší veřejností.

Připomeňme, ještě než si přiblížíme letošní program, co to vlastně je onen Světový kosmický týden. Jedná se o sedm dní ohraničených daty 4. a 10. října, což jsou významná data světové kosmonautiky. Dne 4. října 1957 byl z kosmodromu Bajkonur vypuštěn již zmiňovaný Sputnik a o 10 let později, 10. října 1967, došlo k uzavření Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru. Hlavním úkolem Světového kosmického týdne je informovat širokou veřejnost o pokrocích a objevech ve využití vesmíru a především přivést mládež k jeho poznávání. Zastřešujícím tématem letošního ročníku je jak jinak než 50 Years In Space (50 let ve vesmíru).

Vsetínská hvězdárna připravila bohatý program trvající od začátku září až do poloviny října. Vše začne již v sobotu 1. září 2007, kdy bude v Galerii Gratis vsetínského zámku otevřena výstava 50 let kosmonautiky. Slavnostní zahájení bude v 16:00 a o hodinu později pronese úvodní slovo k letošnímu jubileu kosmonautiky Michal Václavík v přednášce příznačně nazvané 50 let kosmonautiky. Tato přednáška se uskuteční v Mramorovém sále vsetínského zámku, ostatní již budou probíhat tradičně na hvězdárně a nebude jich letos rozhodně málo. Každý pátek v měsíci září se bude od 18:00 v přednáškovém sále vsetínské hvězdárny konat cyklus přednášek na kosmonautická témata. Bude se jednat o příspěvky s názvy Slunce z kosmického prostoru, Rekordy a zajímavosti pilotovaných letů, Space Shuttle – chlouba americké kosmonautiky a Historie výzkumu malých těles sluneční soustavy. Podrobnosti k jednotlivým přednáškám včetně abstraktu jsou uvedeny v závěru tohoto článku. Po skončení přednášky bude vždy následovat večerní astronomické pozorování noční oblohy, letos bohužel ochuzené o přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, která bude viditelná na ranní obloze.

V říjnu vypukne oslava 50 let kosmonautiky uspořádáním Světového kosmického týdne na vsetínské hvězdárně. Program začne ve středu 3. října 2007 přednáškami Být první aneb závody v dobývání vesmíru a Cíl: Venuše a Mars. Začátek první přednášky je stanoven na 17:00, druhé pak na 18:30. Ve čtvrtek bude ve stejných časech pořádána dvojice přednášek nazvaných Apollo I – příprava letu na Měsíc a Kosmické rakety aneb cesta do vesmíru otevřena. Páteční program zahájí druhý díl lunární přednášky s názvem Apollo II – lidé na Měsíci a na závěr celého programu je připraven příspěvek Kosmické katastrofy aneb let se nezdařil. Stejně jako v září, budou i v říjnu po skončení přednášek probíhat astronomická pozorování a ISS opět nebude přát pozorovatelům, neboť bude prolétat navečer.

Všechny minulé ročníky Světového kosmického týdne konaného na Hvězdárně Vsetín byly bez vstupného a jinak tomu nebude ani letos. Návštěvník bude mít šanci navštívit a prohlédnout si výstavu, vyslechnout 11 přednášek a pokud mu bude přát štěstí, tak si odnést i malou pozornost. A to vše zdarma, což je unikátní služba, kterou jen tak někdo neposkytuje! Těšíme se na vaši návštěvu a přejeme vám příjemné chvíle strávené při objevování krásné vědy jakou je kosmonautika.

Program na Zámku Vsetín (MRV Vsetín)

Sobota 1. září 2007

* 16:00 hodin – slavnostní zahájení výstavy 50 let kosmonautiky v Galerii Gratis
* 17:00 hodin – přednáška 50 let kosmonautiky (Michal Václavík) v mramorovém sále

Cyklus pátečních přednášek (začátek vždy v 18:00 hodin)

* 7. září 2007 – Slunce z kosmického prostoru (Jiří Srba)
* 14. září 2007 – Rekordy a zajímavosti pilotovaných letů (Pavel Svozil)
* 21. září 2007 – Space Shuttle – chlouba americké kosmonautiky (Michal Václavík)
* 28. září 2007 – Historie výzkumu malých těles sluneční soustavy (Jiří Srba)

Světový kosmický týden 2007 (3. - 5. října 2007)

Středa 3. října 2007

* 17:00 hodin – Být první aneb závody v dobývání vesmíru (Pavel Svozil)
* 18:30 hodin – Cíl: Venuše a Mars (Jiří Srba)

Čtvrtek 4. října 2007

* 17:00 hodin – Apollo I – příprava letu na Měsíc (Martin Zapletal)
* 18:30 hodin – Kosmické rakety aneb cesta do vesmíru otevřena (Michal Václavík)

Pátek 5. října 2007

* 17:00 hodin – Apollo II – lidé na Měsíci (Martin Zapletal)
* 18:30 hodin – Kosmické katastrofy aneb let se nezdařil (Michal Václavík)

Na všechny akce konané v rámci oslav 50 let kosmonautiky a Světového kosmického týdne je vstup ZDARMA! V případě dotazu kontaktujte Hvězdárnu Vsetín na e-mailu info@hvezdarna-vsetin.cz nebo na telefonním čísle 571 411 819.

Více informací včetně abstraktů k přednáškám naleznete na stránkách Hvězdárny Vsetín.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »