Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ATV-3 Edoardo Amaldi: Mise splněna!
Vít Straka Vytisknout článek

ATV-3 Edoardo Amaldi: Mise splněna!

ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od stanice Autor: ESA/Sunita Williamsová
ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od stanice
Autor: ESA/Sunita Williamsová
Další člen evropské rodiny největších a nejsilnějších kosmických plavidel, jež v současnosti létají k Mezinárodní kosmické stanici, úspěšně dokončil svou půlroční službu na stanici a po jejím opuštění zanikl v zemské atmosféře, přičemž zničil náklad odpadu z kosmické stanice a získal množství důležitých vědeckých údajů. Program ATV se však již brzy uzavře: Amaldi byl třetím z pouhých pěti plánovaných exemplářů lodi.

Po dvou úspěšných úvodních misích evropského bezpilotního náklaďáku ke stanici ISS došlo na start třetího: uskutečnil se letos 23. března s pomocí rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe, 22tunová zásobovací loď (15,5 tun „suchá“ váha lodi plus 7,2 tuny nákladu pro stanici) nesoucí jméno Edoardo Amaldi po proslulém italském fyzikovi se stala vůbec nejtěžším nákladem kdy do kosmu vypuštěným Evropou. Se stanicí ISS se Amaldi hladce spojil v automatickém režimu, řízen upravenou verzí ruského navigačního systému Kurs, užívaného loděmi Sojuz a Progress, pět dní po startu.

Animace zobrazující místo zakotvení ATV na stanici Autor: TV NASA
Animace zobrazující místo zakotvení ATV na stanici
Autor: TV NASA
Během 184denního pobytu ukotvená k zadnímu portu ruského modulu Zvezda na samé zádi stanice bylo astronauty z lodi vyneseno asi 2200 kilogramů vědecké výbavy, náhradních dílů, zásob, oblečení a jídla pro posádku stanice, to vše zabaleno ve více než stovce balíků v osmi policích (o dvě více než při minulých misích). Z nádrží v zadní části nákladního prostoru lodi bylo do nádrží stanice přes speciální rozhraní stykovacího uzlu přečerpáno přes 800 kg paliva, 285 litrů pitné vody a 100 kg kyslíku a vzduchu, zbytek oné asi 7tunové dodávky byl tvořen palivem využitým motory ATV při korekcích dráhy celé 450tunové kosmické stanice.

Během spojené mise proběhlo celkem 9 zážehů motorů ATV za účelem zvýšení dráhy stanice, která vlivem tření o zbytky atmosféry klesá k Zemi až o 100 m denně. Osmý zážeh 22. srpna trval asi 40 minut (stanice zatím obletěla skoro půlku světa) a dráhu ISS zvedl na rekordních 405 krát 427 km nad Zemí.

Původně plánovaná mise (odlet od stanice 27. srpna) byla o měsíc prodloužena a tak se posádka stanice mohla z evropské lodi radovat až do konce září. Do té doby naložila do přetlakové části lodi skoro tunu odpadu a do jejích nádrží přečerpala asi 350 kg moči a odpadní vody. 24. září došlo k definitivnímu uzavření poklopů do lodi.

Přelet ATV a ISS nad Japonskem 2. října kolem 04:30 místního času Autor: ESA
Přelet ATV a ISS nad Japonskem 2. října kolem 04:30 místního času
Autor: ESA
První pokus o odpojení Amaldiho od stanice 26. září se však nezdařil. Když kosmonaut Jurij Malenčenko z ruského modulu Zvezda, u kterého Amaldi kotvil, vyslal asi tři minuty před fyzickou separací příkaz na lince ISS-ATV k otevření zámků ve stykovacím uzlu, loď příkaz nepřijala. Záhy se ukázalo, že šlo o chybu v konfiguraci počítačové sítě, konkrétně o špatný identifikační kód přiřazený lodi ATV. Odlet však musel být odložen.

Do hry záhy vstoupilo možné ohrožení stanice dvěma fragmenty kosmického smetí: kusem ruského satelitu Kosmos, který již jako nečinný v únoru 2009 narazil do americké komunikační družice, a fragmentem indické rakety, jež explodovala roku 2001. Ve vzduchu létaly dvě otázky: zda bude muset ATV provést ještě jeden manévr se stanicí, a sice úhybný, a kdy tedy může stanici opustit, protože úhybný manévr a odlet lodi v jeden den se vylučují.

Úhybný manévr nakonec proveden nebyl, protože radarová sledování ukázala, že dotyčné kusy kosmického smetí stanici minou v bezpečné vzdálenosti a loď ATV-3 se od ISS odpojila v pátek 28. září ve 23:44 SELČ, tentokráte již bez problémů s komunikačními linkami.

ATV není schopna návratu na Zemi, na rozdíl třeba od nové komerční zásobovací lodě Dragon, a v závěru mise ji tradičně čekala ohnivá „smrt“ v horních vrstvách zemské atmosféry. Po dvou brzdících manévrech loď vstoupila do atmosféry ve vzdálenosti asi 3500 km před ISS ve středu 3. října, spojení s ní ztratilo řídící středisko ve francouzském Toulouse v 03:23 SELČ ve výšce kolem 85 kilometrů, dopad trosek v odlehlé části jižního Pacifiku mezi Chile a Novým Zélandem byl očekáván kolem půl čtvrté.

Kromě zničení 1340 kg odpadu z ISS splnila hořící loď ještě jeden podstatný úkol: na své palubě totiž nesla malý rekordér pro zaznamenání dat o chování lodi při vstupu do atmosféry, jako třeba zrychlení, orientaci v prostoru, tlak a teplotu. Po pominutí fáze největšího tepelného namáhání zaznamenaná data odeslal odborníkům skrze satelitní síť Iridium. Víme totiž, že až 40 procent hmoty plavidla může přežít pekelný vstup do atmosféry a dosáhnout povrchu Země. Získaná data by mohla pomoci při hodnocení rizika při neřízených pádech umělých objektů z oběžné dráhy.

Rekordér, jež sbíral data při zániku lodi Autor: ESA
Rekordér, jež sbíral data při zániku lodi
Autor: ESA
William Ailor z Aerospace Corporation a jeho tým vyslali podobné zařízení na druhou a třetí misi japonských lodí HTV, nesla ho i loď ATV-2 Johannes Kepler v minulém roce, tehdy se však od něj nedostalo žádných dat, zřejmě ho zničila exploze na palubě při zániku lodi.

Edoardo Amaldi byl třetím z plánovaných pěti exemplářů ATV pro lety ke stanici ISS. ATV-4 pokřtěné Albert Einstein bylo přivezeno lodí na evropský kosmodrom v Jižní Americe 19. září a je zde připravováno ke startu v dubnu příštího roku. Sérii evropských náklaďáků pro ISS má uzavřít loď Georges Lamaitre svým startem v dubnu 2014, momentálně se pracuje na její výrobě v hale EADS Astrium v Brémách.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress, Sojuz, ISS


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »