Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Deset kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS
Autor: ESA/NASA

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.

V současné době nosí kosmonauti jedno oblečení tři až čtyři dny, pak je jednoduše „vyhodí“, tj. naloží do nákladní lodi s dalšími odpadky – vše pak shoří v zemské atmosféře. V důsledku toho je nutné pro zabezpečení potřeb posádky dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici každý rok téměř 600 kg nejrůznějšího oblečení. Přitom podle výpočtů specialistů RKK Eněrgija v případě vyslání šestičlenné posádky  na výpravu k Marsu v trvání dvou roků bude spotřeba činit přibližně 3 000 kilogramů obdobného nákladu.

Přítomnost komplexu systémů zabezpečení životních podmínek a vybavení pro hygienické zpracování (praní) může významně zmenšit zásoby prostředků osobní hygieny a nejrůznějšího oblečení v důsledku jejich čištění na palubě kosmické stanice k zajištění mnohonásobného použití,“ jsou přesvědčeni pracovníci RKK Energija.

Jelikož používání vody k zajištění praní oděvů, tak jak se to běžně provádí v pozemském prostředí, by bylo v podmínkách kosmického letu neúnosným plýtváním (při každém praní se spotřebuje bez možnosti následné regenerace 200 až 500 gramů vody, což vyžaduje doplnění jejích zásob na palubě stanice). Přitom doprava vody do vesmíru je velmi drahá, kosmonauti s ní musí šetřit – navíc se provádí regenerace odpadní vody pro další použití včetně recyklace moči. Technici předpokládají, že na čištění oděvů se bude ve speciálním zařízení používat oxid uhličitý, který kosmonauti průběžně vydechují. Podle názoru odborníků přejde oxid uhličitý při teplotě 31 °C a tlaku 74 atmosfér do kapalného skupenství a může být používán k vyčištění obleků posádky a k jejich uvedení do patřičného stavu vhodného k oblékání.

Vymyslet pračku pro beztížný stav není nic jednoduchého – s klasickým bubnem v mikrogravitaci nepochodíme a navíc spotřeba vody a elektřiny by byla pro stanici neudržitelná. NASA zvažovala vývoj pračky již před mnoha lety, avšak zatím neúspěšně. Vědci tehdy přišli na unikátní systém – prádlo se mělo prát v umělohmotných uzavíratelných pytlích, ze kterých by se odčerpal vzduch a pak by se do nich napustila voda s čistícím prostředkem. Pračku pro vesmírné mise navrhlo výzkumné centrum UMPQUA Research z amerického státu Oregon. Kombinuje vzduch, páru a následně se čisté oblečení usuší mikrovlnným zářením. Zdá se však, že ještě dlouho budou kosmonauti použité prádlo po několika dnech prostě vyhazovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] special.tass.ru
[3] technet.idnes.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Praní prádla, ISS


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »