Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Deset kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS
Autor: ESA/NASA

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.

V současné době nosí kosmonauti jedno oblečení tři až čtyři dny, pak je jednoduše „vyhodí“, tj. naloží do nákladní lodi s dalšími odpadky – vše pak shoří v zemské atmosféře. V důsledku toho je nutné pro zabezpečení potřeb posádky dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici každý rok téměř 600 kg nejrůznějšího oblečení. Přitom podle výpočtů specialistů RKK Eněrgija v případě vyslání šestičlenné posádky  na výpravu k Marsu v trvání dvou roků bude spotřeba činit přibližně 3 000 kilogramů obdobného nákladu.

Přítomnost komplexu systémů zabezpečení životních podmínek a vybavení pro hygienické zpracování (praní) může významně zmenšit zásoby prostředků osobní hygieny a nejrůznějšího oblečení v důsledku jejich čištění na palubě kosmické stanice k zajištění mnohonásobného použití,“ jsou přesvědčeni pracovníci RKK Energija.

Jelikož používání vody k zajištění praní oděvů, tak jak se to běžně provádí v pozemském prostředí, by bylo v podmínkách kosmického letu neúnosným plýtváním (při každém praní se spotřebuje bez možnosti následné regenerace 200 až 500 gramů vody, což vyžaduje doplnění jejích zásob na palubě stanice). Přitom doprava vody do vesmíru je velmi drahá, kosmonauti s ní musí šetřit – navíc se provádí regenerace odpadní vody pro další použití včetně recyklace moči. Technici předpokládají, že na čištění oděvů se bude ve speciálním zařízení používat oxid uhličitý, který kosmonauti průběžně vydechují. Podle názoru odborníků přejde oxid uhličitý při teplotě 31 °C a tlaku 74 atmosfér do kapalného skupenství a může být používán k vyčištění obleků posádky a k jejich uvedení do patřičného stavu vhodného k oblékání.

Vymyslet pračku pro beztížný stav není nic jednoduchého – s klasickým bubnem v mikrogravitaci nepochodíme a navíc spotřeba vody a elektřiny by byla pro stanici neudržitelná. NASA zvažovala vývoj pračky již před mnoha lety, avšak zatím neúspěšně. Vědci tehdy přišli na unikátní systém – prádlo se mělo prát v umělohmotných uzavíratelných pytlích, ze kterých by se odčerpal vzduch a pak by se do nich napustila voda s čistícím prostředkem. Pračku pro vesmírné mise navrhlo výzkumné centrum UMPQUA Research z amerického státu Oregon. Kombinuje vzduch, páru a následně se čisté oblečení usuší mikrovlnným zářením. Zdá se však, že ještě dlouho budou kosmonauti použité prádlo po několika dnech prostě vyhazovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] special.tass.ru
[3] technet.idnes.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Praní prádla, ISS


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »