Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Deset kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS
Autor: ESA/NASA

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.

V současné době nosí kosmonauti jedno oblečení tři až čtyři dny, pak je jednoduše „vyhodí“, tj. naloží do nákladní lodi s dalšími odpadky – vše pak shoří v zemské atmosféře. V důsledku toho je nutné pro zabezpečení potřeb posádky dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici každý rok téměř 600 kg nejrůznějšího oblečení. Přitom podle výpočtů specialistů RKK Eněrgija v případě vyslání šestičlenné posádky  na výpravu k Marsu v trvání dvou roků bude spotřeba činit přibližně 3 000 kilogramů obdobného nákladu.

Přítomnost komplexu systémů zabezpečení životních podmínek a vybavení pro hygienické zpracování (praní) může významně zmenšit zásoby prostředků osobní hygieny a nejrůznějšího oblečení v důsledku jejich čištění na palubě kosmické stanice k zajištění mnohonásobného použití,“ jsou přesvědčeni pracovníci RKK Energija.

Jelikož používání vody k zajištění praní oděvů, tak jak se to běžně provádí v pozemském prostředí, by bylo v podmínkách kosmického letu neúnosným plýtváním (při každém praní se spotřebuje bez možnosti následné regenerace 200 až 500 gramů vody, což vyžaduje doplnění jejích zásob na palubě stanice). Přitom doprava vody do vesmíru je velmi drahá, kosmonauti s ní musí šetřit – navíc se provádí regenerace odpadní vody pro další použití včetně recyklace moči. Technici předpokládají, že na čištění oděvů se bude ve speciálním zařízení používat oxid uhličitý, který kosmonauti průběžně vydechují. Podle názoru odborníků přejde oxid uhličitý při teplotě 31 °C a tlaku 74 atmosfér do kapalného skupenství a může být používán k vyčištění obleků posádky a k jejich uvedení do patřičného stavu vhodného k oblékání.

Vymyslet pračku pro beztížný stav není nic jednoduchého – s klasickým bubnem v mikrogravitaci nepochodíme a navíc spotřeba vody a elektřiny by byla pro stanici neudržitelná. NASA zvažovala vývoj pračky již před mnoha lety, avšak zatím neúspěšně. Vědci tehdy přišli na unikátní systém – prádlo se mělo prát v umělohmotných uzavíratelných pytlích, ze kterých by se odčerpal vzduch a pak by se do nich napustila voda s čistícím prostředkem. Pračku pro vesmírné mise navrhlo výzkumné centrum UMPQUA Research z amerického státu Oregon. Kombinuje vzduch, páru a následně se čisté oblečení usuší mikrovlnným zářením. Zdá se však, že ještě dlouho budou kosmonauti použité prádlo po několika dnech prostě vyhazovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] special.tass.ru
[3] technet.idnes.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Praní prádla, ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »