Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Deset kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS
Autor: ESA/NASA

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.

V současné době nosí kosmonauti jedno oblečení tři až čtyři dny, pak je jednoduše „vyhodí“, tj. naloží do nákladní lodi s dalšími odpadky – vše pak shoří v zemské atmosféře. V důsledku toho je nutné pro zabezpečení potřeb posádky dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici každý rok téměř 600 kg nejrůznějšího oblečení. Přitom podle výpočtů specialistů RKK Eněrgija v případě vyslání šestičlenné posádky  na výpravu k Marsu v trvání dvou roků bude spotřeba činit přibližně 3 000 kilogramů obdobného nákladu.

Přítomnost komplexu systémů zabezpečení životních podmínek a vybavení pro hygienické zpracování (praní) může významně zmenšit zásoby prostředků osobní hygieny a nejrůznějšího oblečení v důsledku jejich čištění na palubě kosmické stanice k zajištění mnohonásobného použití,“ jsou přesvědčeni pracovníci RKK Energija.

Jelikož používání vody k zajištění praní oděvů, tak jak se to běžně provádí v pozemském prostředí, by bylo v podmínkách kosmického letu neúnosným plýtváním (při každém praní se spotřebuje bez možnosti následné regenerace 200 až 500 gramů vody, což vyžaduje doplnění jejích zásob na palubě stanice). Přitom doprava vody do vesmíru je velmi drahá, kosmonauti s ní musí šetřit – navíc se provádí regenerace odpadní vody pro další použití včetně recyklace moči. Technici předpokládají, že na čištění oděvů se bude ve speciálním zařízení používat oxid uhličitý, který kosmonauti průběžně vydechují. Podle názoru odborníků přejde oxid uhličitý při teplotě 31 °C a tlaku 74 atmosfér do kapalného skupenství a může být používán k vyčištění obleků posádky a k jejich uvedení do patřičného stavu vhodného k oblékání.

Vymyslet pračku pro beztížný stav není nic jednoduchého – s klasickým bubnem v mikrogravitaci nepochodíme a navíc spotřeba vody a elektřiny by byla pro stanici neudržitelná. NASA zvažovala vývoj pračky již před mnoha lety, avšak zatím neúspěšně. Vědci tehdy přišli na unikátní systém – prádlo se mělo prát v umělohmotných uzavíratelných pytlích, ze kterých by se odčerpal vzduch a pak by se do nich napustila voda s čistícím prostředkem. Pračku pro vesmírné mise navrhlo výzkumné centrum UMPQUA Research z amerického státu Oregon. Kombinuje vzduch, páru a následně se čisté oblečení usuší mikrovlnným zářením. Zdá se však, že ještě dlouho budou kosmonauti použité prádlo po několika dnech prostě vyhazovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] special.tass.ru
[3] technet.idnes.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Praní prádla, ISS


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Slabá polární záře nad Pálavou při G2 .

Další informace »