Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Deset kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS
Autor: ESA/NASA

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.

V současné době nosí kosmonauti jedno oblečení tři až čtyři dny, pak je jednoduše „vyhodí“, tj. naloží do nákladní lodi s dalšími odpadky – vše pak shoří v zemské atmosféře. V důsledku toho je nutné pro zabezpečení potřeb posádky dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici každý rok téměř 600 kg nejrůznějšího oblečení. Přitom podle výpočtů specialistů RKK Eněrgija v případě vyslání šestičlenné posádky  na výpravu k Marsu v trvání dvou roků bude spotřeba činit přibližně 3 000 kilogramů obdobného nákladu.

Přítomnost komplexu systémů zabezpečení životních podmínek a vybavení pro hygienické zpracování (praní) může významně zmenšit zásoby prostředků osobní hygieny a nejrůznějšího oblečení v důsledku jejich čištění na palubě kosmické stanice k zajištění mnohonásobného použití,“ jsou přesvědčeni pracovníci RKK Energija.

Jelikož používání vody k zajištění praní oděvů, tak jak se to běžně provádí v pozemském prostředí, by bylo v podmínkách kosmického letu neúnosným plýtváním (při každém praní se spotřebuje bez možnosti následné regenerace 200 až 500 gramů vody, což vyžaduje doplnění jejích zásob na palubě stanice). Přitom doprava vody do vesmíru je velmi drahá, kosmonauti s ní musí šetřit – navíc se provádí regenerace odpadní vody pro další použití včetně recyklace moči. Technici předpokládají, že na čištění oděvů se bude ve speciálním zařízení používat oxid uhličitý, který kosmonauti průběžně vydechují. Podle názoru odborníků přejde oxid uhličitý při teplotě 31 °C a tlaku 74 atmosfér do kapalného skupenství a může být používán k vyčištění obleků posádky a k jejich uvedení do patřičného stavu vhodného k oblékání.

Vymyslet pračku pro beztížný stav není nic jednoduchého – s klasickým bubnem v mikrogravitaci nepochodíme a navíc spotřeba vody a elektřiny by byla pro stanici neudržitelná. NASA zvažovala vývoj pračky již před mnoha lety, avšak zatím neúspěšně. Vědci tehdy přišli na unikátní systém – prádlo se mělo prát v umělohmotných uzavíratelných pytlích, ze kterých by se odčerpal vzduch a pak by se do nich napustila voda s čistícím prostředkem. Pračku pro vesmírné mise navrhlo výzkumné centrum UMPQUA Research z amerického státu Oregon. Kombinuje vzduch, páru a následně se čisté oblečení usuší mikrovlnným zářením. Zdá se však, že ještě dlouho budou kosmonauti použité prádlo po několika dnech prostě vyhazovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] special.tass.ru
[3] technet.idnes.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Praní prádla, ISS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »