Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česko má nakročeno patřit do první pětky evropských kosmických velmocí, prohlásili zástupci „space“ odvětví

Česko má nakročeno patřit do první pětky evropských kosmických velmocí, prohlásili zástupci „space“ odvětví

Český kosmický průmysl má v příštích letech nakročeno stát se špičkou na evropském trhu. Shodli se na tom účastníci Semináře s názvem „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“, organizovaný senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie dne 11. 1. 2022.

Kosmické aktivity v České republice učinily za posledních 20 let obrovský pokrok. V roce 2002 se jim věnovaly čtyři společnosti, v roce 2022 již existuje 100 takových firem a institucí. Nepochybuji o tom, že máme šanci být jedním z leaderů na tomto technologickém bojišti nejen na evropském kontinentu,“ komentuje průběh semináře senátor Jiří Dušek, místopředseda evropského výboru a organizátor akce.

Účastníci z vládních, vědeckých i komerčních institucí se shodli, že kosmický průmysl má jednoznačně vysokou přidanou hodnotu a může pro naši zemi znamenat velký přínos pro bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost a náskok na globálních trzích.

Investice státu do kosmických aktivit jsou pro vyspělé země samozřejmé, vyznačují se vysokou návratností – jedna koruna se navrátí až osminásobně – a zajišťují pozitivní image moderního technologického státu,“ potvrdil Karel Dobeš z Úřadu vlády.

Petr Kapoun z Brno Space Clusteru zase potvrdil, že české kosmické firmy mají ambici vybudovat v zemi podobně silný kompletní průmysl jako například letecký nebo železniční, kde má Česko obrovskou tradici. Ta se stala i základem pro rozvoj space odvětví. „Je to obrovská šance zbavit naši zemi nálepky „montovna“. Na několika významných projektech jsme již dokázali, že jsme schopni stavět kompletní mise od jejich vývoje, výzkumu a následného sestrojení. Mnoho evropských misí si bez našich vysoce kvalitních komponentů nedovede představit svou existenci,“ zdůraznil Petr Kapoun.

Připomněl, že například brněnská firma SAB Aerospace posunula svým dispenzerem hranice pro vypouštění evropských družic na oběžnou dráhu. Tento vesmírný „autobus“ dokázal v roce 2017 vynést na orbit 53 satelitů. Do té doby jich na jedné raketě mohly být umístěny sotva čtyři. Vzlety evropské rakety Ariane se tak výrazně zlevnily a hlavně zpřístupnily mnoha vědeckým misím i menším komerčním projektům.

Za nejpalčivější problém na cestě k rozvoji kosmického průmyslu v České republice označili účastníci semináře nedostatek specializovaných pracovníků, kteří jsou pro tento vzdělanostní obor klíčoví. „Protože očekáváme růst poptávky i objemu financí v tomto oboru, vyzýváme stát, aby podpořil vysoké školy v rozvoji nabídky specializovaného vzdělání v oblasti kosmických aktivit,“ apeloval Richard Pavlica z České vesmírné aliance.

Závěry semináře „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“

  • 1. Kosmické aktivity v České republice učinily za posledních 20 let obrovský pokrok. V roce 2002 se jim věnovaly 4 společnosti, v roce 2022 již existuje 100 takových firem a institucí.
  • 2. Kosmický průmysl má jednoznačně vysokou přidanou hodnotou a může pro naši zemi znamenat velký přínos pro bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost a náskok na globálních trzích. Investice státu do kosmických aktivit jsou pro vyspělé země samozřejmé, vyznačují se vysokou návratností (jedna koruna se navrátí až osminásobně) a zajišťují pozitivní image moderního technologického státu.
  •     
  • 3. Kosmické technologie jsou neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života – v zaměstnání, byznysu i soukromí. Spojují a kombinují různé oblasti průmyslu, vědy a výzkumu, jsou motorem inovací, využívají a podporují komplexní dovednosti českých firem, institucí a univerzit, jako např. vývoj elektroniky, výpočetní techniky, optiky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti. Využívání kosmických technologií má tudíž obrovský dopad na národní ekonomiky a bude stále více hnací silou globální modernizace. Příkladem je rozvoj elektromobility a autonomní mobility.
  • 4. Spolehlivost a bezpečnost kosmických technologií lze dosáhnout jen dodržováním výrobních procesů, dokumentací, spojení vědy, výzkumu a dynamickým managementem. Přenosem těchto znalostí do jiných průmyslových oblastí získáváme výhodu pro náš průmysl.
  • 5. Česká republika má vládou schválený šestiletý Národní kosmický plán (2020–2025) pro rozvoj kapacit a schopností jejího průmyslu i akademické sféry v oblasti kosmických aktivit. Smyslem je především konkurenceschopnost a maximalizace návratnosti veřejných investic.
  • 6. Dlouhodobým cílem není jen výroba komponent na objednávku zahraničních společností, ale zejména vývoj vlastních systémů a realizace komplexních kosmických projektů. Náš průmysl má již dnes velký potenciál realizovat a prodávat kompletní kosmická zařízení a technologie na globálním trhu.
  • 7. Pro urychlení rozvoje českého kosmického průmyslu je nutné plně využívat naše členství v Evropské kosmické agentuře (ESA) a přítomnost sídla Agentury EU pro Kosmický program v Praze. Programy ESA a mezinárodní spolupráce umožnují našim firmám a institucím přístup k nejnovějším technologiím a možnost získání zkušeností v mezinárodní spolupráci za účelem následného byznysového využití.
  • 8. Velmi významná je také podpora české veřejnosti. Vysoké školy by měly být lépe připraveny nabídnout specializované vzdělání v oblasti kosmických aktivit.
  • 9. S ohledem na výše uvedené žádáme vládu, aby posílila podporu kosmických aktivit v České republice, neboť posilují národní hospodářství a představují záruku technologické transformace v oblastech spojených s digitalizací, modernizací energetiky a rozumné transformaci průmyslu v rámci Green Dealu.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Kosmonautika


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »