Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česko má nakročeno patřit do první pětky evropských kosmických velmocí, prohlásili zástupci „space“ odvětví

Česko má nakročeno patřit do první pětky evropských kosmických velmocí, prohlásili zástupci „space“ odvětví

Český kosmický průmysl má v příštích letech nakročeno stát se špičkou na evropském trhu. Shodli se na tom účastníci Semináře s názvem „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“, organizovaný senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie dne 11. 1. 2022.

Kosmické aktivity v České republice učinily za posledních 20 let obrovský pokrok. V roce 2002 se jim věnovaly čtyři společnosti, v roce 2022 již existuje 100 takových firem a institucí. Nepochybuji o tom, že máme šanci být jedním z leaderů na tomto technologickém bojišti nejen na evropském kontinentu,“ komentuje průběh semináře senátor Jiří Dušek, místopředseda evropského výboru a organizátor akce.

Účastníci z vládních, vědeckých i komerčních institucí se shodli, že kosmický průmysl má jednoznačně vysokou přidanou hodnotu a může pro naši zemi znamenat velký přínos pro bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost a náskok na globálních trzích.

Investice státu do kosmických aktivit jsou pro vyspělé země samozřejmé, vyznačují se vysokou návratností – jedna koruna se navrátí až osminásobně – a zajišťují pozitivní image moderního technologického státu,“ potvrdil Karel Dobeš z Úřadu vlády.

Petr Kapoun z Brno Space Clusteru zase potvrdil, že české kosmické firmy mají ambici vybudovat v zemi podobně silný kompletní průmysl jako například letecký nebo železniční, kde má Česko obrovskou tradici. Ta se stala i základem pro rozvoj space odvětví. „Je to obrovská šance zbavit naši zemi nálepky „montovna“. Na několika významných projektech jsme již dokázali, že jsme schopni stavět kompletní mise od jejich vývoje, výzkumu a následného sestrojení. Mnoho evropských misí si bez našich vysoce kvalitních komponentů nedovede představit svou existenci,“ zdůraznil Petr Kapoun.

Připomněl, že například brněnská firma SAB Aerospace posunula svým dispenzerem hranice pro vypouštění evropských družic na oběžnou dráhu. Tento vesmírný „autobus“ dokázal v roce 2017 vynést na orbit 53 satelitů. Do té doby jich na jedné raketě mohly být umístěny sotva čtyři. Vzlety evropské rakety Ariane se tak výrazně zlevnily a hlavně zpřístupnily mnoha vědeckým misím i menším komerčním projektům.

Za nejpalčivější problém na cestě k rozvoji kosmického průmyslu v České republice označili účastníci semináře nedostatek specializovaných pracovníků, kteří jsou pro tento vzdělanostní obor klíčoví. „Protože očekáváme růst poptávky i objemu financí v tomto oboru, vyzýváme stát, aby podpořil vysoké školy v rozvoji nabídky specializovaného vzdělání v oblasti kosmických aktivit,“ apeloval Richard Pavlica z České vesmírné aliance.

Závěry semináře „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“

  • 1. Kosmické aktivity v České republice učinily za posledních 20 let obrovský pokrok. V roce 2002 se jim věnovaly 4 společnosti, v roce 2022 již existuje 100 takových firem a institucí.
  • 2. Kosmický průmysl má jednoznačně vysokou přidanou hodnotou a může pro naši zemi znamenat velký přínos pro bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost a náskok na globálních trzích. Investice státu do kosmických aktivit jsou pro vyspělé země samozřejmé, vyznačují se vysokou návratností (jedna koruna se navrátí až osminásobně) a zajišťují pozitivní image moderního technologického státu.
  •     
  • 3. Kosmické technologie jsou neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života – v zaměstnání, byznysu i soukromí. Spojují a kombinují různé oblasti průmyslu, vědy a výzkumu, jsou motorem inovací, využívají a podporují komplexní dovednosti českých firem, institucí a univerzit, jako např. vývoj elektroniky, výpočetní techniky, optiky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti. Využívání kosmických technologií má tudíž obrovský dopad na národní ekonomiky a bude stále více hnací silou globální modernizace. Příkladem je rozvoj elektromobility a autonomní mobility.
  • 4. Spolehlivost a bezpečnost kosmických technologií lze dosáhnout jen dodržováním výrobních procesů, dokumentací, spojení vědy, výzkumu a dynamickým managementem. Přenosem těchto znalostí do jiných průmyslových oblastí získáváme výhodu pro náš průmysl.
  • 5. Česká republika má vládou schválený šestiletý Národní kosmický plán (2020–2025) pro rozvoj kapacit a schopností jejího průmyslu i akademické sféry v oblasti kosmických aktivit. Smyslem je především konkurenceschopnost a maximalizace návratnosti veřejných investic.
  • 6. Dlouhodobým cílem není jen výroba komponent na objednávku zahraničních společností, ale zejména vývoj vlastních systémů a realizace komplexních kosmických projektů. Náš průmysl má již dnes velký potenciál realizovat a prodávat kompletní kosmická zařízení a technologie na globálním trhu.
  • 7. Pro urychlení rozvoje českého kosmického průmyslu je nutné plně využívat naše členství v Evropské kosmické agentuře (ESA) a přítomnost sídla Agentury EU pro Kosmický program v Praze. Programy ESA a mezinárodní spolupráce umožnují našim firmám a institucím přístup k nejnovějším technologiím a možnost získání zkušeností v mezinárodní spolupráci za účelem následného byznysového využití.
  • 8. Velmi významná je také podpora české veřejnosti. Vysoké školy by měly být lépe připraveny nabídnout specializované vzdělání v oblasti kosmických aktivit.
  • 9. S ohledem na výše uvedené žádáme vládu, aby posílila podporu kosmických aktivit v České republice, neboť posilují národní hospodářství a představují záruku technologické transformace v oblastech spojených s digitalizací, modernizací energetiky a rozumné transformaci průmyslu v rámci Green Dealu.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Kosmonautika


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »