Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česko má nakročeno patřit do první pětky evropských kosmických velmocí, prohlásili zástupci „space“ odvětví

Česko má nakročeno patřit do první pětky evropských kosmických velmocí, prohlásili zástupci „space“ odvětví

Český kosmický průmysl má v příštích letech nakročeno stát se špičkou na evropském trhu. Shodli se na tom účastníci Semináře s názvem „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“, organizovaný senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie dne 11. 1. 2022.

Kosmické aktivity v České republice učinily za posledních 20 let obrovský pokrok. V roce 2002 se jim věnovaly čtyři společnosti, v roce 2022 již existuje 100 takových firem a institucí. Nepochybuji o tom, že máme šanci být jedním z leaderů na tomto technologickém bojišti nejen na evropském kontinentu,“ komentuje průběh semináře senátor Jiří Dušek, místopředseda evropského výboru a organizátor akce.

Účastníci z vládních, vědeckých i komerčních institucí se shodli, že kosmický průmysl má jednoznačně vysokou přidanou hodnotu a může pro naši zemi znamenat velký přínos pro bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost a náskok na globálních trzích.

Investice státu do kosmických aktivit jsou pro vyspělé země samozřejmé, vyznačují se vysokou návratností – jedna koruna se navrátí až osminásobně – a zajišťují pozitivní image moderního technologického státu,“ potvrdil Karel Dobeš z Úřadu vlády.

Petr Kapoun z Brno Space Clusteru zase potvrdil, že české kosmické firmy mají ambici vybudovat v zemi podobně silný kompletní průmysl jako například letecký nebo železniční, kde má Česko obrovskou tradici. Ta se stala i základem pro rozvoj space odvětví. „Je to obrovská šance zbavit naši zemi nálepky „montovna“. Na několika významných projektech jsme již dokázali, že jsme schopni stavět kompletní mise od jejich vývoje, výzkumu a následného sestrojení. Mnoho evropských misí si bez našich vysoce kvalitních komponentů nedovede představit svou existenci,“ zdůraznil Petr Kapoun.

Připomněl, že například brněnská firma SAB Aerospace posunula svým dispenzerem hranice pro vypouštění evropských družic na oběžnou dráhu. Tento vesmírný „autobus“ dokázal v roce 2017 vynést na orbit 53 satelitů. Do té doby jich na jedné raketě mohly být umístěny sotva čtyři. Vzlety evropské rakety Ariane se tak výrazně zlevnily a hlavně zpřístupnily mnoha vědeckým misím i menším komerčním projektům.

Za nejpalčivější problém na cestě k rozvoji kosmického průmyslu v České republice označili účastníci semináře nedostatek specializovaných pracovníků, kteří jsou pro tento vzdělanostní obor klíčoví. „Protože očekáváme růst poptávky i objemu financí v tomto oboru, vyzýváme stát, aby podpořil vysoké školy v rozvoji nabídky specializovaného vzdělání v oblasti kosmických aktivit,“ apeloval Richard Pavlica z České vesmírné aliance.

Závěry semináře „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“

  • 1. Kosmické aktivity v České republice učinily za posledních 20 let obrovský pokrok. V roce 2002 se jim věnovaly 4 společnosti, v roce 2022 již existuje 100 takových firem a institucí.
  • 2. Kosmický průmysl má jednoznačně vysokou přidanou hodnotou a může pro naši zemi znamenat velký přínos pro bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost a náskok na globálních trzích. Investice státu do kosmických aktivit jsou pro vyspělé země samozřejmé, vyznačují se vysokou návratností (jedna koruna se navrátí až osminásobně) a zajišťují pozitivní image moderního technologického státu.
  •     
  • 3. Kosmické technologie jsou neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života – v zaměstnání, byznysu i soukromí. Spojují a kombinují různé oblasti průmyslu, vědy a výzkumu, jsou motorem inovací, využívají a podporují komplexní dovednosti českých firem, institucí a univerzit, jako např. vývoj elektroniky, výpočetní techniky, optiky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti. Využívání kosmických technologií má tudíž obrovský dopad na národní ekonomiky a bude stále více hnací silou globální modernizace. Příkladem je rozvoj elektromobility a autonomní mobility.
  • 4. Spolehlivost a bezpečnost kosmických technologií lze dosáhnout jen dodržováním výrobních procesů, dokumentací, spojení vědy, výzkumu a dynamickým managementem. Přenosem těchto znalostí do jiných průmyslových oblastí získáváme výhodu pro náš průmysl.
  • 5. Česká republika má vládou schválený šestiletý Národní kosmický plán (2020–2025) pro rozvoj kapacit a schopností jejího průmyslu i akademické sféry v oblasti kosmických aktivit. Smyslem je především konkurenceschopnost a maximalizace návratnosti veřejných investic.
  • 6. Dlouhodobým cílem není jen výroba komponent na objednávku zahraničních společností, ale zejména vývoj vlastních systémů a realizace komplexních kosmických projektů. Náš průmysl má již dnes velký potenciál realizovat a prodávat kompletní kosmická zařízení a technologie na globálním trhu.
  • 7. Pro urychlení rozvoje českého kosmického průmyslu je nutné plně využívat naše členství v Evropské kosmické agentuře (ESA) a přítomnost sídla Agentury EU pro Kosmický program v Praze. Programy ESA a mezinárodní spolupráce umožnují našim firmám a institucím přístup k nejnovějším technologiím a možnost získání zkušeností v mezinárodní spolupráci za účelem následného byznysového využití.
  • 8. Velmi významná je také podpora české veřejnosti. Vysoké školy by měly být lépe připraveny nabídnout specializované vzdělání v oblasti kosmických aktivit.
  • 9. S ohledem na výše uvedené žádáme vládu, aby posílila podporu kosmických aktivit v České republice, neboť posilují národní hospodářství a představují záruku technologické transformace v oblastech spojených s digitalizací, modernizací energetiky a rozumné transformaci průmyslu v rámci Green Dealu.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »