Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čeští vědci v kosmickém projektu dokazují teorii relativity
redakce Vytisknout článek

Čeští vědci v kosmickém projektu dokazují teorii relativity

Albert Einstein
Albert Einstein
Realizace ambiciózního kosmického projektu "European Laser Timing" (ELT), do kterého jsou zapojeni čeští vědci, vstoupil do své závěrečné fáze. Cílem projektu je pomocí laserových pulsů synchronizovat superpřesné atomové hodiny ve vesmíru a na Zemi a mimo jiné dokázat, že čas běží na obou místech odlišnou rychlostí. Tím by se měla potvrdit platnost Einsteinovy teorie relativity.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Projekt ELT je ryze českým příspěvkem k významnému mezinárodnímu experimentu ACES ("Atomic Clock Ensemble in Space"), jehož cílem je ověřit činnost nové generace extrémně přesných atomových hodin v podmínkách mikrogravitace a provádět na sobě nezávislá měření času na Zemi a ve vesmíru. Hlavním koordinátorem projektu ACES je Evropská kosmická agentura (ESA), která prostřednictvím regionálních evropských partnerů zapojuje do projektů soukromé i veřejné subjekty.

Zařízení ELT bude společně s ACES v roce 2015 instalováno na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS, konkrétně na evropském laboratorním modulu Columbus. Na jeho vývoji se podílí kroměřížská společnost CSRC ("Czech Space Research Centre") a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze. Pro přenos přesného času mezi pozemními stanicemi a ISS bude využita metoda přenosu pomocí laserových pulsů. Pro tuto metodu bude využita stávající celosvětová síť pozemních laserových stanic, která slouží k měření vzdálenosti družic. Na Mezinárodní kosmické stanici ISS bude umístěn laserový odražeč pro přesné měření vzdálenosti a dále rychlý detektor jednotlivých fotonů, který bude určovat okamžik příchodu laserového pulzu.

"Z laboratoří FJFI ČVUT pochází speciální optický detektor SPAD - Single-Photon Avalenche Diode, který je schopen detekovat jednotlivé fotony a je klíčovým prvkem celého zařízení ELT," komentuje český přínos Michal Václavík z České kosmické kanceláře. "Pro přesné měření času se tento detektor, respektive celá navržená metoda, používá na třech čínských navigačních družicích Compass a na družici Jason 2 provozovanou NASA a CNES," dodává Václavík. Výzkum a vývoj SPAD detektoru započal na ČVUT již v roce 1984.

"Naše pracoviště má bohaté zkušenosti s kosmickým výzkumem. SPAD detektor je instalován na 25 pozemních stanicích určených k laserovému měření vzdálenosti družic. Tyto stanice jsou na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Vyvinuli jsme také laserový dálkoměr pro ruskou sondu Mars 96 a také americkou sondu Mars Polar Lander. Právě probíhající projekt ELT je prozatím posledním využitím unikátní metodiky vyvinuté na našem ústavu," přibližuje historii vývoje zařízení profesor Ivan Procházka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

V současné době vstoupil projekt ELT do další fáze v rámci níž bude vyroben letový kus určený pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS. S vypuštěním celého experimentu ACES se prozatím počítá v polovině roku 2015. Už nyní je ale jasné, že český projekt bude pro celý experiment velmi přínosný.

"Projekt European Laser Timing je vzorovou ukázkou spolupráce soukromé firmy se státní výzkumnou institucí. Přesně to je jedním z dlouhodobých cílů vědecko-výzkumných organizací, jako je Evropská kosmická agentura." uzavírá Václavík.


Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz.

Kontakt:
Stance Communications, s.r.o.
Jan Rybář
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jan.rybar@stance.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »