Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Chang´e-4 přistála na odvrácené straně Měsíce - a co dál?

Chang´e-4 přistála na odvrácené straně Měsíce - a co dál?

Chang´e-4: pojízdná laboratoř Yutu-2 sjela na měsíční povrch na odvrácené straně Měsíce
Autor: CNSA/CASC/CLEP

S ambiciózním cílem dopravit na odvrácenou stranu Měsíce pojízdnou laboratoř odstartovala 8. 12. 2018 čínská kosmická sonda Chang´e-4. Po navedení na oběžnou dráhu kolem zemského souputníka zažehla sonda ve stanovený okamžik brzdící raketový motor a 3. ledna 2019 přistála v kráteru Von Kármán o průměru 180 km, v oblasti pánve South Pole-Aitken Basin o průměru 2 500 km a hloubce 13 km. Jedná se o jednu z největších impaktních struktur ve Sluneční soustavě. Její vznik se datuje do doby před 3,9 miliardami roků.

Protože z odvrácené polokoule Měsíce nelze komunikovat se Zemí, byla 21. 5. 2018 vypuštěna retranslační družice Queqiao, která z dráhy kolem libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc nepřetržité spojení zajišťuje. Stejně tak odvrácená strana Měsíce nelze pozorovat ze Země. Její povrch známe pouze díky kosmickým sondám a pilotovaným letům v programu Apollo, které celou polokouli podrobně vyfotografovaly. Ze snímků vyplývá, že „zadní“ polokoule je posetá velkým množstvím kráterů a pohoří, prakticky vůbec se tam nevyskytují útvary známé z přivrácené polokoule jako „měsíční moře“.

Jedním z úkolů landeru sondy Chang´e-4 a pojízdné laboratoře Yutu-2 je studovat chemické, fyzikální a geologické vlastnosti lunárního povrchu, zkoumat nitro Měsíce a analyzovat sluneční vítr. Ve vybavení přistávacího modulu je i schránka s biologickými experimenty – semena rostliny zvané huseníček rolní, hlízy brambor a vajíčka bource morušového – ke studiu jejich chování v podmínkách snížené gravitace. Vše je umístěno ve válcové nádobě o průměru 16 cm a výšce 18 cm.

Pojízdná laboratoř Yutu-2 na odvrácené straně Měsíce Autor: CNSA/Xinhua
Pojízdná laboratoř Yutu-2 na odvrácené straně Měsíce
Autor: CNSA/Xinhua
Po přistání se rozevřely panely slunečních baterií, uvolnily se antény a sonda zahájila komunikaci s řídícím střediskem. Po nezbytné prověrce přístrojů byla pojízdná laboratoř přesunuta na měsíční povrch a vydala se několik metrů směrem k malému kráteru viditelnému na pořízené fotografii.

Mise Chang´e-4 vychází z předcházejícího průzkumníka Chang´e-3, který přistál na přivrácené straně Měsíce v roce 2013, v oblasti Mare Imbrium a dopravil na lunární povrch pojízdnou laboratoř Yutu (Nefritový králík). U tohoto vozítka se brzy po přistání porouchal pohonný systém a zůstalo tak zaparkováno trvale na jednom místě. Vědecké vybavení však fungovalo několik měsíců a rover přežil mnoho lunárních nocí.

Místo přistání bylo vybráno z vědeckého důvodu: oblast South Pole-Aitken basin, jak bylo zjištěno v posledních letech, obsahuje velké množství vodního ledu. Předpokládá se, že tam byl dopraven při dopadech komet a asteroidů. Přítomnost vodního ledu je důležitá pro vybudování permanentně obydlené výzkumné základny.

Oblast přistání Chang´e-4 na odvrácené straně Měsíce Autor: NASA/Arizona State University; CASC/CNSA
Oblast přistání Chang´e-4 na odvrácené straně Měsíce
Autor: NASA/Arizona State University; CASC/CNSA
Kromě několika kamer na landeru i na pojízdné laboratoři o hmotnosti 135 kg je sonda vybavena novou sadou senzorů k průzkumu povrchu, některé z nich dodali evropští odborníci. Přistávací modul o hmotnosti zhruba 1 200 kg je vybaven například nízkofrekvenčním rádiovým spektrometrem vyrobeným čínskými vědci. Německé výroby je dozimetr k měření radiace v místě přistání sondy. Yutu je rovněž vybaven radarem k průzkumu podpovrchových vrstev Měsíce a spektrometrem pro určování složení povrchových hornin. Švédský přístroj bude studovat interakci mezi slunečním větrem a měsíčním povrchem.

Rover Yutu 2 je zkonstruován na životnost 3 měsíců a je schopen překonávat kameny o velikosti 20 cm. Po povrchu se bude pohybovat maximálně rychlostí 200 metrů za hodinu. Během čtrnáctidenní lunární noci bude rover vždy uveden do hibernace, poprvé v polovině ledna 2019.

V průběhu roku 2019 by měla podle plánu odstartovat další čínská sonda k Měsíci s označením Chang´e-5. Jejím úkolem bude přistání na přivrácené straně, odběr vzorků horniny a jejich doprava na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceflightnow.com
[2] universetoday.com
[3] businessinsider.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Čínská kosmonautika, Odvrácená strana Měsíce, Change´e-4


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »