Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Chang´e-4 přistála na odvrácené straně Měsíce - a co dál?

Chang´e-4 přistála na odvrácené straně Měsíce - a co dál?

Chang´e-4: pojízdná laboratoř Yutu-2 sjela na měsíční povrch na odvrácené straně Měsíce
Autor: CNSA/CASC/CLEP

S ambiciózním cílem dopravit na odvrácenou stranu Měsíce pojízdnou laboratoř odstartovala 8. 12. 2018 čínská kosmická sonda Chang´e-4. Po navedení na oběžnou dráhu kolem zemského souputníka zažehla sonda ve stanovený okamžik brzdící raketový motor a 3. ledna 2019 přistála v kráteru Von Kármán o průměru 180 km, v oblasti pánve South Pole-Aitken Basin o průměru 2 500 km a hloubce 13 km. Jedná se o jednu z největších impaktních struktur ve Sluneční soustavě. Její vznik se datuje do doby před 3,9 miliardami roků.

Protože z odvrácené polokoule Měsíce nelze komunikovat se Zemí, byla 21. 5. 2018 vypuštěna retranslační družice Queqiao, která z dráhy kolem libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc nepřetržité spojení zajišťuje. Stejně tak odvrácená strana Měsíce nelze pozorovat ze Země. Její povrch známe pouze díky kosmickým sondám a pilotovaným letům v programu Apollo, které celou polokouli podrobně vyfotografovaly. Ze snímků vyplývá, že „zadní“ polokoule je posetá velkým množstvím kráterů a pohoří, prakticky vůbec se tam nevyskytují útvary známé z přivrácené polokoule jako „měsíční moře“.

Jedním z úkolů landeru sondy Chang´e-4 a pojízdné laboratoře Yutu-2 je studovat chemické, fyzikální a geologické vlastnosti lunárního povrchu, zkoumat nitro Měsíce a analyzovat sluneční vítr. Ve vybavení přistávacího modulu je i schránka s biologickými experimenty – semena rostliny zvané huseníček rolní, hlízy brambor a vajíčka bource morušového – ke studiu jejich chování v podmínkách snížené gravitace. Vše je umístěno ve válcové nádobě o průměru 16 cm a výšce 18 cm.

Pojízdná laboratoř Yutu-2 na odvrácené straně Měsíce Autor: CNSA/Xinhua
Pojízdná laboratoř Yutu-2 na odvrácené straně Měsíce
Autor: CNSA/Xinhua
Po přistání se rozevřely panely slunečních baterií, uvolnily se antény a sonda zahájila komunikaci s řídícím střediskem. Po nezbytné prověrce přístrojů byla pojízdná laboratoř přesunuta na měsíční povrch a vydala se několik metrů směrem k malému kráteru viditelnému na pořízené fotografii.

Mise Chang´e-4 vychází z předcházejícího průzkumníka Chang´e-3, který přistál na přivrácené straně Měsíce v roce 2013, v oblasti Mare Imbrium a dopravil na lunární povrch pojízdnou laboratoř Yutu (Nefritový králík). U tohoto vozítka se brzy po přistání porouchal pohonný systém a zůstalo tak zaparkováno trvale na jednom místě. Vědecké vybavení však fungovalo několik měsíců a rover přežil mnoho lunárních nocí.

Místo přistání bylo vybráno z vědeckého důvodu: oblast South Pole-Aitken basin, jak bylo zjištěno v posledních letech, obsahuje velké množství vodního ledu. Předpokládá se, že tam byl dopraven při dopadech komet a asteroidů. Přítomnost vodního ledu je důležitá pro vybudování permanentně obydlené výzkumné základny.

Oblast přistání Chang´e-4 na odvrácené straně Měsíce Autor: NASA/Arizona State University; CASC/CNSA
Oblast přistání Chang´e-4 na odvrácené straně Měsíce
Autor: NASA/Arizona State University; CASC/CNSA
Kromě několika kamer na landeru i na pojízdné laboratoři o hmotnosti 135 kg je sonda vybavena novou sadou senzorů k průzkumu povrchu, některé z nich dodali evropští odborníci. Přistávací modul o hmotnosti zhruba 1 200 kg je vybaven například nízkofrekvenčním rádiovým spektrometrem vyrobeným čínskými vědci. Německé výroby je dozimetr k měření radiace v místě přistání sondy. Yutu je rovněž vybaven radarem k průzkumu podpovrchových vrstev Měsíce a spektrometrem pro určování složení povrchových hornin. Švédský přístroj bude studovat interakci mezi slunečním větrem a měsíčním povrchem.

Rover Yutu 2 je zkonstruován na životnost 3 měsíců a je schopen překonávat kameny o velikosti 20 cm. Po povrchu se bude pohybovat maximálně rychlostí 200 metrů za hodinu. Během čtrnáctidenní lunární noci bude rover vždy uveden do hibernace, poprvé v polovině ledna 2019.

V průběhu roku 2019 by měla podle plánu odstartovat další čínská sonda k Měsíci s označením Chang´e-5. Jejím úkolem bude přistání na přivrácené straně, odběr vzorků horniny a jejich doprava na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceflightnow.com
[2] universetoday.com
[3] businessinsider.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Čínská kosmonautika, Odvrácená strana Měsíce, Change´e-4


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »