Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína chce jako první přistát na odvrácené straně Měsíce

Čína chce jako první přistát na odvrácené straně Měsíce

Čínská pojízdná laboratoř Jutu na povrchu Měsíce
Autor: http://i.space.com/

Stále více ambiciózní kosmický program Číny plánuje pokus o vůbec první přistání lunární sondy na odvrácené straně Měsíce. Start mise s označením Chang´e-4 by se měl uskutečnit někdy před rokem 2020; prohlásil to v rozhovoru pro čínskou televizní stanici CCTV Zou Yongliao z Čínské akademie věd.

Zou Yongliao dále informoval, že hlavním cílem mise bude studium geologických podmínek na odvrácené straně Měsíce. „O odvrácené straně se rovněž uvažuje jako o vhodném místě pro umístění radioteleskopů pro astronomický výzkum, který může pomoci rozšířit naše znalosti o vesmíru,“ dodává Zou Yongliao.

Rádiový přenos ze Země není schopen dosáhnout odvrácené strany Měsíce. Proto je nutné před zahájením projektu vypustit retranslační satelit. Start se uskuteční koncem roku 2018, posléze bude sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc (bude se tedy nacházet nad odvrácenou polokoulí Měsíce, avšak vzhledem k charakteru oběžné dráhy bude viditelná i ze Země). Životnost sondy bude 3 roky.

Odvrácená strana Měsíce podle snímků sondy LRO Autor: NASA / GSFC / Arizona State Univ. / Lunar Reconnaissance Orbiter
Odvrácená strana Měsíce podle snímků sondy LRO
Autor: NASA / GSFC / Arizona State Univ. / Lunar Reconnaissance Orbiter
Čína chce realizovat přistání kosmické sondy na odvrácené straně Měsíce. Jak informoval zástupce Čínské akademie věd, start sondy Chang´e-4 (což je záložní exemplář sondy Chang´e-3 a pojízdné vědecké laboratoře Jutu vypuštěné v roce 2013) bude uskutečněn před rokem 2020 (některé zdroje udávají roky 2018 či 2019). Podle jeho slov čínští vědci více než rok studovali možnosti takového startu s přistáním na odvrácené straně našeho souputníka. Pokud se podaří tento úkol splnit, tak se Čína stane prvním státem světa, jehož sonda přistane na odvrácené straně Měsíce.

V rámci čínského měsíčního výzkumného programu, pojmenovaného Chang´e podle bájné bohyně, byla již vypuštěna dvojice sond na oběžnou dráhu kolem Měsíce a v roce 2013 přistála na Měsíci sonda s vědeckou pojízdnou laboratoří Jutu.

Technické cíle projektu Chang´e-4 jsou následující:

Realizace prvního měkkého přistání na odvrácené straně Měsíce a výzkum povrchu našeho souputníka; demonstrace technologií pro přenos dat z Měsíce, přistání a pohyb pojízdné laboratoře v komplikovaném terénu odvrácené strany, zajištění energie během polární noci; vykonání dodatečných detailních výzkumů měsíčního prostředí podle příkazů vyslaných za účelem zjištění poznatků pro následující měsíční mise.

Předběžné vědecké cíle projektu Chang´e-4 jsou následující:

Studium charakteristik měsíčního povrchového prachu a zjištění mechanismů jeho vzniku; provádění měření zbytkového magnetismu na povrchu Měsíce a studium jeho interakce se slunečním větrem; měření teploty lunárního povrchu a studium záření na povrchu Měsíce; studium topologie měsíčního povrchu, chemická analýza povrchu a studium podpovrchových vrstev; Studium vnitřní struktury Měsíce.

Start příští čínské kosmické sondy k Měsíci je však naplánován již na rok 2017 pod názvem Chang´e-5. Cílem mise je přistání bezpilotní sondy na přivrácené straně měsíčního povrchu, odběr vzorků měsíční horniny a jejich doprava na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, stane se Čína po Spojených státech amerických a Rusku teprve třetím státem, kterému se takový počin povede.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] novosti-kosmonavtiki.ru
[3] unmannedspaceflight

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická sonda, Odvrácená strana Měsíce


38. vesmírný týden 2021

38. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 9. do 26. 9. 2021. Měsíc mění fázi od úplňku k poslední čtvrti. Večer je vidět nízko nad západem Venuše a poblíž jižního obzoru Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Soukromá mise Inspiration4 čtveřice neprofesionálních astronautů je skutečným milníkem v komerční kosmonautice. Čínská mise Šen-čou 12 skončila. V souvislosti s nástupem satelitních mega-konstelací přijal sjezd ČAS rezoluci směrem k Vládě ČR o nutnosti novelizace práva využívání kosmického prostoru. Před 230 lety se narodil Johann Encke, po němž je pojmenována druhá periodická kometa a před 175 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad Laka

  Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021 obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý     Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko AR2871

Slnko-oblasť AR2871 dva dni po erupcii.

Další informace »