Chang´e-4 přistála na odvrácené straně Měsíce - a co dál?

Protože z odvrácené polokoule Měsíce nelze komunikovat se Zemí, byla 21. 5. 2018 vypuštěna retranslační družice Queqiao, která z dráhy kolem libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc nepřetržité spojení zajišťuje. Stejně tak odvrácená strana Měsíce nelze pozorovat ze Země. Její povrch známe pouze díky kosmickým sondám a pilotovaným letům v programu Apollo, které celou polokouli podrobně vyfotografovaly. Ze snímků vyplývá, že „zadní“ polokoule je posetá velkým množstvím kráterů a pohoří, prakticky vůbec se tam nevyskytují útvary známé z přivrácené polokoule jako „měsíční moře“.

Jedním z úkolů landeru sondy Chang´e-4 a pojízdné laboratoře Yutu-2 je studovat chemické, fyzikální a geologické vlastnosti lunárního povrchu, zkoumat nitro Měsíce a analyzovat sluneční vítr. Ve vybavení přistávacího modulu je i schránka s biologickými experimenty – semena rostliny zvané huseníček rolní, hlízy brambor a vajíčka bource morušového – ke studiu jejich chování v podmínkách snížené gravitace. Vše je umístěno ve válcové nádobě o průměru 16 cm a výšce 18 cm.

Po přistání se rozevřely panely slunečních baterií, uvolnily se antény a sonda zahájila komunikaci s řídícím střediskem. Po nezbytné prověrce přístrojů byla pojízdná laboratoř přesunuta na měsíční povrch a vydala se několik metrů směrem k malému kráteru viditelnému na pořízené fotografii.

Mise Chang´e-4 vychází z předcházejícího průzkumníka Chang´e-3, který přistál na přivrácené straně Měsíce v roce 2013, v oblasti Mare Imbrium a dopravil na lunární povrch pojízdnou laboratoř Yutu (Nefritový králík). U tohoto vozítka se brzy po přistání porouchal pohonný systém a zůstalo tak zaparkováno trvale na jednom místě. Vědecké vybavení však fungovalo několik měsíců a rover přežil mnoho lunárních nocí.

Místo přistání bylo vybráno z vědeckého důvodu: oblast South Pole-Aitken basin, jak bylo zjištěno v posledních letech, obsahuje velké množství vodního ledu. Předpokládá se, že tam byl dopraven při dopadech komet a asteroidů. Přítomnost vodního ledu je důležitá pro vybudování permanentně obydlené výzkumné základny.

Kromě několika kamer na landeru i na pojízdné laboratoři o hmotnosti 135 kg je sonda vybavena novou sadou senzorů k průzkumu povrchu, některé z nich dodali evropští odborníci. Přistávací modul o hmotnosti zhruba 1 200 kg je vybaven například nízkofrekvenčním rádiovým spektrometrem vyrobeným čínskými vědci. Německé výroby je dozimetr k měření radiace v místě přistání sondy. Yutu je rovněž vybaven radarem k průzkumu podpovrchových vrstev Měsíce a spektrometrem pro určování složení povrchových hornin. Švédský přístroj bude studovat interakci mezi slunečním větrem a měsíčním povrchem.

Rover Yutu 2 je zkonstruován na životnost 3 měsíců a je schopen překonávat kameny o velikosti 20 cm. Po povrchu se bude pohybovat maximálně rychlostí 200 metrů za hodinu. Během čtrnáctidenní lunární noci bude rover vždy uveden do hibernace, poprvé v polovině ledna 2019.

V průběhu roku 2019 by měla podle plánu odstartovat další čínská sonda k Měsíci s označením Chang´e-5. Jejím úkolem bude přistání na přivrácené straně, odběr vzorků horniny a jejich doprava na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceflightnow.com
[2] universetoday.com
[3] businessinsider.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí