Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína chce jako první přistát na odvrácené straně Měsíce

Čína chce jako první přistát na odvrácené straně Měsíce

Čínská pojízdná laboratoř Jutu na povrchu Měsíce
Autor: http://i.space.com/

Stále více ambiciózní kosmický program Číny plánuje pokus o vůbec první přistání lunární sondy na odvrácené straně Měsíce. Start mise s označením Chang´e-4 by se měl uskutečnit někdy před rokem 2020; prohlásil to v rozhovoru pro čínskou televizní stanici CCTV Zou Yongliao z Čínské akademie věd.

Zou Yongliao dále informoval, že hlavním cílem mise bude studium geologických podmínek na odvrácené straně Měsíce. „O odvrácené straně se rovněž uvažuje jako o vhodném místě pro umístění radioteleskopů pro astronomický výzkum, který může pomoci rozšířit naše znalosti o vesmíru,“ dodává Zou Yongliao.

Rádiový přenos ze Země není schopen dosáhnout odvrácené strany Měsíce. Proto je nutné před zahájením projektu vypustit retranslační satelit. Start se uskuteční koncem roku 2018, posléze bude sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc (bude se tedy nacházet nad odvrácenou polokoulí Měsíce, avšak vzhledem k charakteru oběžné dráhy bude viditelná i ze Země). Životnost sondy bude 3 roky.

Odvrácená strana Měsíce podle snímků sondy LRO Autor: NASA / GSFC / Arizona State Univ. / Lunar Reconnaissance Orbiter
Odvrácená strana Měsíce podle snímků sondy LRO
Autor: NASA / GSFC / Arizona State Univ. / Lunar Reconnaissance Orbiter
Čína chce realizovat přistání kosmické sondy na odvrácené straně Měsíce. Jak informoval zástupce Čínské akademie věd, start sondy Chang´e-4 (což je záložní exemplář sondy Chang´e-3 a pojízdné vědecké laboratoře Jutu vypuštěné v roce 2013) bude uskutečněn před rokem 2020 (některé zdroje udávají roky 2018 či 2019). Podle jeho slov čínští vědci více než rok studovali možnosti takového startu s přistáním na odvrácené straně našeho souputníka. Pokud se podaří tento úkol splnit, tak se Čína stane prvním státem světa, jehož sonda přistane na odvrácené straně Měsíce.

V rámci čínského měsíčního výzkumného programu, pojmenovaného Chang´e podle bájné bohyně, byla již vypuštěna dvojice sond na oběžnou dráhu kolem Měsíce a v roce 2013 přistála na Měsíci sonda s vědeckou pojízdnou laboratoří Jutu.

Technické cíle projektu Chang´e-4 jsou následující:

Realizace prvního měkkého přistání na odvrácené straně Měsíce a výzkum povrchu našeho souputníka; demonstrace technologií pro přenos dat z Měsíce, přistání a pohyb pojízdné laboratoře v komplikovaném terénu odvrácené strany, zajištění energie během polární noci; vykonání dodatečných detailních výzkumů měsíčního prostředí podle příkazů vyslaných za účelem zjištění poznatků pro následující měsíční mise.

Předběžné vědecké cíle projektu Chang´e-4 jsou následující:

Studium charakteristik měsíčního povrchového prachu a zjištění mechanismů jeho vzniku; provádění měření zbytkového magnetismu na povrchu Měsíce a studium jeho interakce se slunečním větrem; měření teploty lunárního povrchu a studium záření na povrchu Měsíce; studium topologie měsíčního povrchu, chemická analýza povrchu a studium podpovrchových vrstev; Studium vnitřní struktury Měsíce.

Start příští čínské kosmické sondy k Měsíci je však naplánován již na rok 2017 pod názvem Chang´e-5. Cílem mise je přistání bezpilotní sondy na přivrácené straně měsíčního povrchu, odběr vzorků měsíční horniny a jejich doprava na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, stane se Čína po Spojených státech amerických a Rusku teprve třetím státem, kterému se takový počin povede.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] novosti-kosmonavtiki.ru
[3] unmannedspaceflight

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická sonda, Odvrácená strana Měsíce


49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplněk nad Hořovicemi

Úplněk nad Hořovicemi 30.11.2020

Další informace »