Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Oblak typu kumulonimbus na snímku z ISS
Autor: NASA

Publikovaný snímek oblaku typu cumulonimbus vyfotografovala posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS nad africkým kontinentem. Mnoha meteorology je tento mrak považován za jeden z nejúchvatnějších oblačných útvarů. Oblaka typu cumulonimbus vznikají v důsledku silného dynamického tepelného proudění (konvekcí) teplého, vlhkého a nestabilního vzduchu. Vzduch ohřívaný od povrchu zahřátého Sluncem stoupá vzhůru s kapičkami vody zkondenzovanými během vzestupu při setkání se studeným vzduchem ve větších výškách. Masa stoupajícího vzduchu rovněž expanduje a ochlazuje se vzhledem ke klesajícímu atmosférickému tlaku. Tento typ konvekce (stoupavých proudů) je běžný v oblastech pozemských tropů.

Jak vodní pára stoupající vzduchem vzhůru kondenzuje a mění se ze skupenství plynného na kapalné, uvolňuje se energie, která dodatečně ohřívá vzduch, což vede k větší konvekci a k výstupu oblaků do větších výšek, přičemž dochází k vytváření charakteristických vertikálních věží souvisejících s oblaky typu cumulonimbus.

Jestliže je v atmosféře přítomno dostatečné množství vlhkosti ke kondenzaci a pokračuje ohřev hmoty oblaku přes několik konvektivních cyklů, oblačné věže mohou vyrůst až do výšky 20 kilometrů.

Připojená fotografie v úvodu článku s označením ISS016-E-27426 byla pořízena 5. 2. 2008 pomocí digitální kamery Kodak 760C posádkou Mezinárodní kosmické stanice ISS v rámci experimentu pozorování zemského povrchu. Snímek pořídila posádka expedice 16 a zpracovala jej laboratoř Image Science & Analysis Laboratory, Johnson Space Center. Snímky tohoto druhu byly oříznuty a zvýrazněny ke zvýšení kontrastu. Odstraněny byly rovněž chybové artefakty. International Space Station Program poskytuje pomoc astronautům v pořizování snímků Země, které budou využitelné pro vědecké i publikační účely a zpracovává tyto snímky k volnému šíření na internetu.

Cumulonimbus je mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě obrovských věží. Alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká nebo vláknitá či žebrovitá a téměř vždy zploštělá. Tato část se rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. Pod základnou oblaku, obvykle velmi tmavou, se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou – ale nemusí – s cumulonimbem souviset, a dále se zde vyskytují srážky.

Cumulonimby se skládají jednak z vodních kapiček, jednak – zejména v horních částech – z ledových krystalů. Obsahují však také velké dešťové kapky a často i sněhové vločky, sněhové krupky, zmrzlý déšť či kroupy. Vodní kapičky a dešťové kapky mohou být silně přechlazené. Horizontální i vertikální rozměry cumulonimbu jsou tak velké, že jeho charakteristický tvar jako celku lze spatřit jen na značnou vzdálenost. Cumulonimby se mohou vyskytovat buď osamoceně nebo v souvislé řadě, která pak vyhlíží jako mohutná zeď.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int
[2] visibleearth.nasa.gov
[3] mraky.astronomie.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Cumulonimbus, Mezinárodní kosmická stanice


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »