Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Oblak typu kumulonimbus na snímku z ISS
Autor: NASA

Publikovaný snímek oblaku typu cumulonimbus vyfotografovala posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS nad africkým kontinentem. Mnoha meteorology je tento mrak považován za jeden z nejúchvatnějších oblačných útvarů. Oblaka typu cumulonimbus vznikají v důsledku silného dynamického tepelného proudění (konvekcí) teplého, vlhkého a nestabilního vzduchu. Vzduch ohřívaný od povrchu zahřátého Sluncem stoupá vzhůru s kapičkami vody zkondenzovanými během vzestupu při setkání se studeným vzduchem ve větších výškách. Masa stoupajícího vzduchu rovněž expanduje a ochlazuje se vzhledem ke klesajícímu atmosférickému tlaku. Tento typ konvekce (stoupavých proudů) je běžný v oblastech pozemských tropů.

Jak vodní pára stoupající vzduchem vzhůru kondenzuje a mění se ze skupenství plynného na kapalné, uvolňuje se energie, která dodatečně ohřívá vzduch, což vede k větší konvekci a k výstupu oblaků do větších výšek, přičemž dochází k vytváření charakteristických vertikálních věží souvisejících s oblaky typu cumulonimbus.

Jestliže je v atmosféře přítomno dostatečné množství vlhkosti ke kondenzaci a pokračuje ohřev hmoty oblaku přes několik konvektivních cyklů, oblačné věže mohou vyrůst až do výšky 20 kilometrů.

Připojená fotografie v úvodu článku s označením ISS016-E-27426 byla pořízena 5. 2. 2008 pomocí digitální kamery Kodak 760C posádkou Mezinárodní kosmické stanice ISS v rámci experimentu pozorování zemského povrchu. Snímek pořídila posádka expedice 16 a zpracovala jej laboratoř Image Science & Analysis Laboratory, Johnson Space Center. Snímky tohoto druhu byly oříznuty a zvýrazněny ke zvýšení kontrastu. Odstraněny byly rovněž chybové artefakty. International Space Station Program poskytuje pomoc astronautům v pořizování snímků Země, které budou využitelné pro vědecké i publikační účely a zpracovává tyto snímky k volnému šíření na internetu.

Cumulonimbus je mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě obrovských věží. Alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká nebo vláknitá či žebrovitá a téměř vždy zploštělá. Tato část se rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. Pod základnou oblaku, obvykle velmi tmavou, se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou – ale nemusí – s cumulonimbem souviset, a dále se zde vyskytují srážky.

Cumulonimby se skládají jednak z vodních kapiček, jednak – zejména v horních částech – z ledových krystalů. Obsahují však také velké dešťové kapky a často i sněhové vločky, sněhové krupky, zmrzlý déšť či kroupy. Vodní kapičky a dešťové kapky mohou být silně přechlazené. Horizontální i vertikální rozměry cumulonimbu jsou tak velké, že jeho charakteristický tvar jako celku lze spatřit jen na značnou vzdálenost. Cumulonimby se mohou vyskytovat buď osamoceně nebo v souvislé řadě, která pak vyhlíží jako mohutná zeď.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int
[2] visibleearth.nasa.gov
[3] mraky.astronomie.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Cumulonimbus, Mezinárodní kosmická stanice


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »