Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 1. díl: MastCam

Curiosity 1. díl: MastCam

MastCam - detail. NASA/JPL
MastCam - detail. NASA/JPL
Na Facebookovém profilu Diskuzního fóra vesmir.thos.cz začal vycházet zajímavý seriál, který s laskavým svolením přebíráme a doplňujeme zajímavými obrázky a nechybí ani krátké video. Věříme, že příspěvky nezaujmou pouze tamnější fanoušky, ale i čtenáře astro.cz. Informace budou čerpány z tiskových zpráv, ale chceme tím usnadnit situaci uživatelům, kteří si nevědí rady s angličtinou. Přistání plánované na 6. srpna se blíží, tak bychom vám rádi čekání zpestřili. Dnes začneme přístrojem MastCam.

Jedná se o dvojici kamer (fotoparátů). V režimu fotografování pořizují snímky s rozlišením 1600 x 1200 pixelů, v režimu natáčení produkuje každá kamera 720p video (HD) se frekvencí 4 - 7 snímků/sekundu. MastCam bychom našli na "hlavě" vozítka - jsou umístěny asi 2 metry nad povrchem.

Snímek horninového bloku kamerou M-100 ze vzdálenosti 100 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-100 ze vzdálenosti 100 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-34 ze vzdálenosti 100 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-34 ze vzdálenosti 100 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Jak jsme si už řekli - kamery jsou v systému MastCam dvě. Jedna je širokoúhlá (to je ta větší díra = kamera M-34, f=34 mm) a zabírá prostor o šířce 18° a výšce 15°. Její rozlišovací schopnosti jsou velmi dobré - na vzdálenost 2 metry od snímaného předmětu zachycuje 1 pixel půl milimetru. Na vzdálenost 1 kilometru pak 1 pixel zachycuje 22 centimetrů. Druhá kamera je "teleobjektiv" (menší díra = M-100, f=100 mm). Snímá menší prostor - na šířku jen 6° a na výšku 5°. Díky tomu dosahuje perfektního rozlišení - na vzdálenost jednoho kilometru má jeden pixel velikost 7,4 centimetru. Ve dvoumetrové vzdálenosti se jeden obrazový bod rovná 0,15 milimetru! Pro lepší představu s touhle kamerou byste od sebe dokázali rozlišit baseballový a fotbalový míč na vzdálenost odpovídající délce 7 fotbalových hřišť. Je to třikrát lepší výkon, než jaký měl dosud nejlepší systém dopravený na Mars.

Snímek horninového bloku kamerou M-100 ze vzdálenosti 50 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-100 ze vzdálenosti 50 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-34 ze vzdálenosti 50 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-34 ze vzdálenosti 50 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Jelikož jsou kamery dvě, poslouží snímky z nich k vytvoření 3D fotografií a videí. Po vědecké stránce mají na starosti především mapování okolí vozítka - jsou to hlavní oči roveru i jeho řidičů. Kromě toho můžou nasnímat některé zajímavé jevy - třeba pohyb mraků, nebo zvířeného prachu v atmosféře. Díky umístění na otočném "krku" může systém MastCam pořídit kompletní 360° panorama okolí. Obě kamery dokáží ostřit na vzdálenost dva metry až nekonečno.

Porovnání snímků hornin ze vzdálenosti 10 metrů kamerami M-34 i M-100. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Porovnání snímků hornin ze vzdálenosti 10 metrů kamerami M-34 i M-100. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Pojďme se teď podívat na kamery MastCam po technické stránce - jedná se o kamery osazené CCD čipy. Díky tomu budou pořizovat poměrně kvalitní fotky - každý pixel bude mít ihned po zmáčknutí spouště udané barevné hodnoty červené, modré a zelené složky - bez dopočítávání z ostatních pixelů, jako tomu bývalo u dřívějších průzkumníků Marsu u kterých bylo potřeba kombinovat snímky v různých vlnových délkách (snímání stejné scenérie přes různě barevné filtry). Kromě toho má každá kamera k dispozici několik filtrů, které se umísťují mezi čočku a CCD snímač. Některé filtry umožňují třeba sledování v blízkém infraspektru, jiný filtr zase umožní přímý pohled do Slunce - díky tomu bude možné spočítat, kolik je v atmosféře prachu.

Další zajímavostí, kterou znají majitelé digitálních kamer, je nastavování bílé. MastCamy pracují ve dvou variantách - dokáží dělat jak snímky ve aktuálních barvách, které zachytí aktuální "atmosféru" na místě (představte si třeba načervenalou scenérii při západu Slunce), ale také umí snímat s vyváženou bílou, tedy ve skutečných barvách.

Každá kamera disponuje 8 GB flash pamětí pro ukládání dat. Pokud se Curiosity dostane na nové místo, umí na Zemi poslat pouze náhledy fotek v rozlišení cca. 150 x 150 pixelů. Důvodem je ušetření objemu přenášených dat. Z náhledů vědci usoudí, jak to na místě vypadá a fotografie v plném rozlišení se mohou poslat později. Počítač totiž vytváří miniatury automaticky a originály ukládá pro pozdější odeslání.

Kamery Curiosity na krátkém videu The Planetary Society. Jak vidíme, vozidlo používá k navigaci nejen čtyři kamery na stěžni (dvě záložní), ale i kamery pod palubní deskou, podobně jako Spirit a Opportunity, díky kterým vidí i pod sebe. A nechybí ani mikroskopická kamera na výsuvném rameni.

Tolik tedy povídání o kamerách MastCam. Doufám, že se Vám líbilo a našli jste v něm třeba nějaké novinky, o kterých jste nevěděli. A abych vás nalákal na příští příspěvek, prozradím, že zítra se budeme věnovat přístroji ChemCam.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac

Mesiac zo včerajška, alebo aj test starého ruského objektívu. Vybavenie: Canon 60D, Tair 33 PhotoSniper 300mm, Vivitar teleconverter 3x, Video tripod. Software: PIPP, Autostakkert (20%), Registax, Adobe Photoshop 438x 1/800 ISO 640 F8

Další informace »