Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 10. díl: MARDI

Curiosity 10. díl: MARDI

MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSS
MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSS
Série článků o vědeckém vybavení na palubě roveru Curiosity dnes končí. Dnes se budeme věnovat přístroji, který přijde ke slovu jako první – kamera, jejíž čas nastane už při vlastním sestupu. Nese jméno MARDI, což vychází ze slov Mars Descent Imager. Samotné čtení o Curiosity ještě na konci není, pokračovat budeme až do přistání.

Jedná se o širokoúhlou barevnou kameru, která snímá prostor pod vozítkem. Vlastní technologie snímání je velmi podobná těm, které používají kamery MastCam a MAHLI. Tato kamera snímá oblast 70° x 55°. Snímky poslouží k dokonalému zmapování oblasti, kam rover přistává. Vědci tak budou mít krátce po přistání přehled, jak to v okolí roveru vypadá a kam by mohli Curiosity poslat. Díky tomu, že snímků budou stovky, poslouží k vytvoření map mnohem podrobnějších než těch, které pochází ze sond na oběžné dráze.

Testovací záběr kamery MARDI v laboratořích. NASA/JPL/MSSS
Testovací záběr kamery MARDI v laboratořích. NASA/JPL/MSSS
Kamera MARDI disponuje 8 GB flash paměti, na kterou se budou ukládat videa s rozlišením 1600 x 1200 pixelů. Snímkovací frekvence je 4 snímky / sekundu. kamerový čip CCD se postará o kvalitní podání barev, protože okamžitě poskytne data o každé barevné složce pixelu. Náhledy a pár obrázků v plném rozlišení můžeme na Zemi očekávat několik dní po přistání. Už samotné náhledy budou velmi zajímavé – rozlišením by měly být srovnatelné s videem na YouTube. Kdy se dočkáme všech snímků v plném rozlišení se nedá dopředu odhadnout – záleží na tom, kolik dat budou odesílat další vědecké přístroje – instrumenty se totiž musí podělit o komunikační linku, jejíž kapacita není nafukovací.

Kamera začne nahrávat ve chvíli, kdy se od přeletové schránky oddělí tepelný štít. V tu chvíli by měla kamera pokrýt oblast o průměru několika kilometrů. Na vnitřní straně tepelného štítu je navíc bílá oblast, která po odhození poslouží kameře MARDI ke kalibraci bílé barvy – je tedy jasné, že na to není mnoho času. Čím víc se bude sestava blížit k povrchu, tím bude snímaný prostor menší, zato však s více detaily. Z výšky dvou kilometrů bude mít jeden pixel velikost 1,5 metru. Očekává se, že se obraz bude trochu kymácet vlivem působení větru, který bude pohybovat robotem na padáku nebo vibracemi vlivem motorů. Aby byly obrázky co nejméně rozmazané je expoziční čas omezený pouze na 1,3 milisekundy. Především rotační pohyby by měly ustat, jakmile přijde ke slovu motorické brzdění. V tu chvíli ale budou snímky ovlivněny vibracemi raketových motorů. Úplně poslední snímek před přistáním pokryje oblast velkou přibližně jako koupelnový ručník, která se bude nacházet pod levým předním bokem vozítka. V tu chvíli bude rozlišení zhruba 1,5 mm/pixel. Po přistání ale její práce neskončí. Každý den se vědci mohou rozhodnout, zda ji využijí a pořídí snímek terénu pod vozítkem – i když se to nezdá, tak i tyto fotky mohou prozradit mnoho důležitého o geologii rudé planety.

MARDI na Curiosity. NASA/JPL
MARDI na Curiosity. NASA/JPL
Kamera MARDI bude mít i vědecký úkol. Kombinací jejích snímků a údajů pohybových senzorů během sestupu budou moci vědci nahlédnout do atmosféry – podle toho jak ovlivňuje padající těleso, tak na sebe prozradí spoustu věcí – třeba rychlosti větru ve vysokých výškách, hustotu apod.

Jak jsme avizovali již na začátku tohoto příspěvku, seriál o vědeckých přístrojích na MSL končí. Ale protože se ukázalo, že zájem informace ohledně MSL je velký, těšte se na pokračování. Podíváme se na to, jakým způsobem se Curiosity na Mars vlastně dostane a co ji čeká po přistání.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »