Přístroj MAHLI na robotu Curiosity. Snímek Malin Space Science SystemsVe čtvrtém díle našeho miniseriálu se zaměříme na přístroj MAHLI. Zkratka vychází z názvu Mars Hand Lens Imager. V článku se dozvíte přesnější údaje a tak vás nepřekvapí, že se této kameře někdy přezdívá "digitální lupa". Našli bychom ji na konci robotické paže.
MAHLI zabírá horninu na Zemi. Snímek má 2,6x2,0cm. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsDetailní snímky hornin s fosíliemi, pořízené na Zemi. Lastura vlevo má délku 1,2 cm. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsJedná se o barevnou kameru schopnou snímat velmi detailní záběry kamenů. Díky tomu, že MAHLI může ostřit, dokáže dělat i snímky okolí roveru. Hlavním úkolem ale bude pořizovat detailní snímky vzorků – stejně jako si pozemský geolog s sebou nosí lupu, aby odhalil barvy, zlomy hornin, tvary krystalů a podobně, tak i Curiosity tohle všechno dokáže. U sedimentárních hornin totiž potřebujeme zjistit jak velká zrna ji tvoří a jaký mají tvar. Pokud mají ostré hrany, znamená to, že před dosednutím neabsolvovaly dlouhou cestu, která by je jinak obrousila – ať už by byla původcem pohybu voda, nebo vítr. Díky snímkům z MAHLI se budou moci operátoři rozhodnout, zda vzorek prozkoumají ostatními přístroji. Fotky z kamery mají rozlišení 1600 x 1200 pixelů a ukládají se na 8 GB flash paměť. Umí navíc snížit objem dat posílaných na Zemi – ze série různě zaostřených záběrů umí složit koláž, která zabírá 4x méně místa, než kdyby se posílala jedna fotka po druhé.
Kalibrační terčík pro kameru MAHLI. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsNa první pohled se může zdát, že MAHLI připomíná přístroje použité na MERech (Spirit a Opportunity). Ale je tu několik rozdílů – MAHLI na Curiosity snímá ve všech barvách, umí si posvítit na cíl a umí ostřit (od 22,5 mm až do nekonečna). Je také umístěn na delší paži – zvládne udělat i autoportrét vozítka. Její rozlišení je navíc téměř třikrát vyšší. Snímky mohou posloužit k vizuální kontrole stavu vědeckých přístrojů, ale umí také pořizovat časosběrná videa. Nejvíc se může k vzorku přiblížit na dva centimetry. V tu chvíli zachycuje 1 pixel jen asi 0,025 milimetru! Přičemž takto vyfotí oblast o rozměrech 2,2 x 1,7 centimetru. Jak jsme již řekli, kamera MAHLI umí ostřit. Umožňuje tak dělat snímky velkých detailů, tak i fotky z větších vzdáleností. Na vzdálenost 1 metru od předmětu má 1 pixel velikost půl milimetru, což je velmi slušný výsledek. Snímá přitom oblast širokou asi 70 centimetrů.
Zkušební snímek se zaostřením na nekonečno. Kamera se dívala z tzv. cleanroom (přípravné místnosti) skrz okno do jiné místnosti a odtud ven na letní San Diego). NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsPokud se zkoumaný vzorek nachází ve špatných světelných podmínkách, není to pro MAHLI problém – disponuje totiž dvěma sadami bílých LED diod. Další dvojice diod vydává ultrafialové záření o vlnové délce 365 nanometrů. S jejich pomocí bude možné prokázat fluorescenci vzorků. Aby MAHLI snímala barvy tak, jak má, může využít kalibračního terčíku, který je umístěný na těle roveru. S jeho pomocí je možné kalibrovat barevné snímání, ostření, nebo UV osvětlení.
Tolik tedy ke kameře MAHLI. Další na řadě bude CheMin, které se podíváme na zoubek zítra.
Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
