Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 5. díl: CheMin

Curiosity 5. díl: CheMin

Umístění přístrojů na MSL, NASA, JPL
Umístění přístrojů na MSL, NASA, JPL
Dnes se podíváme na první přístroj, který má za úkol přímé zkoumání vzorků, tedy prachu a úlomků kamenů. Až doposud jsme se zaměřovali spíše na průzkum z větší či menší vzdálenosti. Teď nás čeká přístroj CheMin (Chemistry & Mineralogy), který se nachází na těle roveru a jeho úkolem není nic jiného, než provádět chemické rozbory odebraných vzorků. V nich bude pátrat především po prvcích, které jsou potřebné pro vznik života.

Vůbec poprvé na Rudé planetě se nasazení dočkává přístroj, který využívá průzkumu na základě rentgenového rozkladu. Tato metoda je mnohem přesnější, než postupy používané při dřívějších misích. Měření rentgenového záření umožňuje velmi přesně určit přítomnost a množství obsažených prvků. Princip je následující – svazek rentgenových paprsků se na vzorku rozptýlí. Jelikož jsou základem většiny horniny krystaly, dá se ze způsobu, jakým odráží paprsky vyčíst mnoho informací. jde především o úhly, pod jakými se paprsky odráží – ty nám napoví, o jakou krystalografickou soustavu se jedná. Skoro by se dalo říct, že každý minerál má jiné lomy a odrazy paprsků, které vytváří jeho unikátní „otisk prstu“.

Princip fungování přístroje CheMin, NASA/JPL
Princip fungování přístroje CheMin, NASA/JPL
Zkoumaný materiál se získá buď odbroušením kamenů, nebo prostým nabráním prachu, který pokrývá marsovský povrch. V obou případech se o transport materiálu k násypce postará robotická paže vozítka. Jak jsme si řekli už na začátku – CheMin bychom našli v těle roveru – přesněji v jeho přední části. Tam se nachází odnímatelná krytka sloužící k nasypání vzorku – materiál pak padá dovnitř a dopadne na vibrující síto. Přes něj projdou pouze částice menší než 0,15 milimetru. Pak už na něj čeká vědecký průzkum. Materiál dopadne do připravené kapsle o průměru knoflíku u košile a tloušťce kreditní karty. Stěny této kapsle jsou z průhledného materiálu. Celkem bychom v útrobách přístroje našli 32 těchto kapslí, které jsou umístěny na otočném kole. Jeho otočením je tak možné zahájit průzkum kteréhokoliv vzorku – stačí jen otočit kolem tak, aby požadovanou kapslí procházelo rentgenové záření. Pět kapslí je zaplněno už od začátku – byly naplněny ještě před startem známými látkami a na Marsu budou sloužit ke kalibraci přístroje. Zbývajících 27 kapslí je připraveno na vzorky z Marsu – každá kapsle je přitom vícenásobně použitelná. Kapsle jsou spojeny do dvojice a každá dvojice je připevněna k jedné ladičce. Ta je napojena na drobný piezoelektrický bzučák. Ten se aktivuje, pokud je „jeho“ kapsle zkoumaná a rozechvívá ladičku. Frekvence kmitů je asi 200 za sekundu (střední C na klavíru má 261 kmitů za sekundu). Není to samoúčelné hraní – tím, že se chvěje ladička tak se hýbe i kapsle se vzorkem. A tím pádem se pohybuje i prášek v kapsli – rentgenový paprsek tak postupně prozkoumá větší množství materiálu, než pokud by byl vzorek nehybný. Samotný přístroj váží asi 10 kilogramů a na první pohled připomíná krychli s hranou 25 centimetrů.

Rentgenové záření v přístroji CheMin je emitováno vysokoenergetickými elektrony, které bombardují kobaltový terč. Záření pak projde vzorkem a zamíří do detektoru, kde bychom našli přístroje citlivé na detekci rentgenových paprsků a několika kamer. Přístroje jsou hlazeny na -60°C. Přístroje se zaměřují nejen na zkoumání primárních paprsků, tedy těch, které byly vyslány výše popsaným způsobem prošly vzorkem a dopadly na detektor. Pozornost se věnuje i sekundárním paprskům, které vznikají až ve vzorku po ozáření primárním zdrojem. Je to taková rentgenová fluorescence. Tímto způsobem se daří objevit prvky těžší než sodík. Přístroje, které se doposud vydaly na Mars nebyly schopné odhalit všechny minerály. CheMin odhalí i sloučeniny, kterých je ve vzorku 3%. Přístroj se dá použít i pro nekrystalické vzorky – například pro vulkanické sklo. Jelikož každý materiál potřebuje ke svému zformování určité podmínky (přítomnost vody, teplota, tlak), tak díky zjištění složení hornin můžeme poznat, jak to na Marsu vypadalo v době, kdy tento materiál vznikal. Navíc pokud průzkum odhalí fosfáty, uhličitany, sulfáty, nebo křemičitany, může to být vodítko pro hledání dřívější existence života.

Tolik tedy přístroj CheMin. A už teď se těšte na zítřek – čeká nás největší vědecký přístroj roveru Curiosity – v podstatě samostatná vědecká laboratoř s názvem SAM.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »