Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 5. díl: CheMin

Curiosity 5. díl: CheMin

Umístění přístrojů na MSL, NASA, JPL
Umístění přístrojů na MSL, NASA, JPL
Dnes se podíváme na první přístroj, který má za úkol přímé zkoumání vzorků, tedy prachu a úlomků kamenů. Až doposud jsme se zaměřovali spíše na průzkum z větší či menší vzdálenosti. Teď nás čeká přístroj CheMin (Chemistry & Mineralogy), který se nachází na těle roveru a jeho úkolem není nic jiného, než provádět chemické rozbory odebraných vzorků. V nich bude pátrat především po prvcích, které jsou potřebné pro vznik života.

Vůbec poprvé na Rudé planetě se nasazení dočkává přístroj, který využívá průzkumu na základě rentgenového rozkladu. Tato metoda je mnohem přesnější, než postupy používané při dřívějších misích. Měření rentgenového záření umožňuje velmi přesně určit přítomnost a množství obsažených prvků. Princip je následující – svazek rentgenových paprsků se na vzorku rozptýlí. Jelikož jsou základem většiny horniny krystaly, dá se ze způsobu, jakým odráží paprsky vyčíst mnoho informací. jde především o úhly, pod jakými se paprsky odráží – ty nám napoví, o jakou krystalografickou soustavu se jedná. Skoro by se dalo říct, že každý minerál má jiné lomy a odrazy paprsků, které vytváří jeho unikátní „otisk prstu“.

Princip fungování přístroje CheMin, NASA/JPL
Princip fungování přístroje CheMin, NASA/JPL
Zkoumaný materiál se získá buď odbroušením kamenů, nebo prostým nabráním prachu, který pokrývá marsovský povrch. V obou případech se o transport materiálu k násypce postará robotická paže vozítka. Jak jsme si řekli už na začátku – CheMin bychom našli v těle roveru – přesněji v jeho přední části. Tam se nachází odnímatelná krytka sloužící k nasypání vzorku – materiál pak padá dovnitř a dopadne na vibrující síto. Přes něj projdou pouze částice menší než 0,15 milimetru. Pak už na něj čeká vědecký průzkum. Materiál dopadne do připravené kapsle o průměru knoflíku u košile a tloušťce kreditní karty. Stěny této kapsle jsou z průhledného materiálu. Celkem bychom v útrobách přístroje našli 32 těchto kapslí, které jsou umístěny na otočném kole. Jeho otočením je tak možné zahájit průzkum kteréhokoliv vzorku – stačí jen otočit kolem tak, aby požadovanou kapslí procházelo rentgenové záření. Pět kapslí je zaplněno už od začátku – byly naplněny ještě před startem známými látkami a na Marsu budou sloužit ke kalibraci přístroje. Zbývajících 27 kapslí je připraveno na vzorky z Marsu – každá kapsle je přitom vícenásobně použitelná. Kapsle jsou spojeny do dvojice a každá dvojice je připevněna k jedné ladičce. Ta je napojena na drobný piezoelektrický bzučák. Ten se aktivuje, pokud je „jeho“ kapsle zkoumaná a rozechvívá ladičku. Frekvence kmitů je asi 200 za sekundu (střední C na klavíru má 261 kmitů za sekundu). Není to samoúčelné hraní – tím, že se chvěje ladička tak se hýbe i kapsle se vzorkem. A tím pádem se pohybuje i prášek v kapsli – rentgenový paprsek tak postupně prozkoumá větší množství materiálu, než pokud by byl vzorek nehybný. Samotný přístroj váží asi 10 kilogramů a na první pohled připomíná krychli s hranou 25 centimetrů.

Rentgenové záření v přístroji CheMin je emitováno vysokoenergetickými elektrony, které bombardují kobaltový terč. Záření pak projde vzorkem a zamíří do detektoru, kde bychom našli přístroje citlivé na detekci rentgenových paprsků a několika kamer. Přístroje jsou hlazeny na -60°C. Přístroje se zaměřují nejen na zkoumání primárních paprsků, tedy těch, které byly vyslány výše popsaným způsobem prošly vzorkem a dopadly na detektor. Pozornost se věnuje i sekundárním paprskům, které vznikají až ve vzorku po ozáření primárním zdrojem. Je to taková rentgenová fluorescence. Tímto způsobem se daří objevit prvky těžší než sodík. Přístroje, které se doposud vydaly na Mars nebyly schopné odhalit všechny minerály. CheMin odhalí i sloučeniny, kterých je ve vzorku 3%. Přístroj se dá použít i pro nekrystalické vzorky – například pro vulkanické sklo. Jelikož každý materiál potřebuje ke svému zformování určité podmínky (přítomnost vody, teplota, tlak), tak díky zjištění složení hornin můžeme poznat, jak to na Marsu vypadalo v době, kdy tento materiál vznikal. Navíc pokud průzkum odhalí fosfáty, uhličitany, sulfáty, nebo křemičitany, může to být vodítko pro hledání dřívější existence života.

Tolik tedy přístroj CheMin. A už teď se těšte na zítřek – čeká nás největší vědecký přístroj roveru Curiosity – v podstatě samostatná vědecká laboratoř s názvem SAM.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »