RAD - letový model a schéma umístění. NASA/JPLDnes nás čeká přístroj, kterému začala služba krátce po startu. Ani nemusel čekat na přistání na Marsu aby mohl sbírat cenná data. Ten přístroj se jmenuje RAD a jeho úkolem je sbírat informace o vysokoenergetických atomárních a subatomárních částicích, které přichází ze Slunce a dalších zdrojů jako třeba vybuchující supernovy. Tím vytváří přirozenou radiaci, která má vliv jak na vznik života, tak i v budoucnu na pilotovanou výpravu k Marsu. Díky datům z tohoto přístroje bude možné určit, jak silnou protiradiační stěnu bude kosmická loď potřebovat.
RAD - co vše bude zkoumat. NASA/JPLRAD váží jen asi 1,7 kg a jedná se o širokoúhlý teleskop umístěný na horní desce roveru a hledící na nebe. Každou hodinu se tento přístroj na 15 minut aktivuje a provede potřebná měření. Za teleskopem jsou detektory citlivé na měření nabitých částic – poradí si i s ionty železa. Kromě toho RAD zvládne detekovat i neutrony a gamma záření. Na Zemi si s těmito pro život nebezpečnými kousky nemusíme lámat hlavu – chrání nás před nimi hustá atmosféra a před některými také magnetické pole. Na Marsu ale tento ochranný štít chybí a proto může záření pronikat až na jeho povrch. Připočtěme k tomu fakt, že atmosféra rudé planety dosahuje pouze 1% hustoty pozemské a vyjde nám, že na Marsu opravdu nabitým částicím nestojí nic v cestě. Jelikož je Země chráněná, byl docela problém, jak RAD kalibrovat. Nakonec tvůrčí tým využil laboratoří, které zkoumají výsledky z urychlovačů částic v USA, Evropě, Japonsku a Jihoafrické republice.
RAD - spektrální rozsah. NASA/JPL-SwRILidstvo má zatím o radiaci na Marsu jen velmi mlhavé představy. Sonda Mars Odyssey sice v rámci výzkumu Mars Radiation Environment Experiment prováděla měření, ale vzniklé modely pracovaly s poměrně vysokou mírou nejistoty. Navíc nevíme, jaké částice vůbec na povrch dopadají. Jediná vysokoenergetická částice se může vysoko v atmosféře rozpadnout na mnoho nízkoenergetických částic, které v důsledku mohou způsobit větší problémy než mateřská částice. Pokud budeme vědět, co přesně na povrch Marsu dopadá, budeme moci zpřesnit i naše znalosti o atmosféře a podmínkách ve Sluneční soustavě vůbec. Očekává se, že radiace bude tak silná, aby nedovolila vznik povrchového života (samozřejmě, že na Zemi existují organismy, kterým radiace nevadí, ale to jsou extrémy). Data z přístroje RAD tak pomohou získat hodnoty, které nám po dosazení do vzorců poví, jak hluboko záření proniká a kde už jsou jeho hodnoty tak slabé, že by dovolovaly vznik života. Až bude tohle lidstvo vědět, budeme moci vyslat na Mars robota, který se do této hloubky provrtá.
Dnešní díl byl o trochu kratší, ale snad to nevadí. Zítra nás čeká přístroj DAN.
Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,
