Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery odstartoval k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Discovery odstartoval k ISS

Logo mise STS-124
Logo mise STS-124
V sobotu 31. května 2008 ve 23:02:12 našeho času odstartoval z floridského Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise STS-124 je dopravit k Mezinárodní kosmické stanici další díl japonské laboratoře.

Posádka STS-124
Posádka STS-124
Posádka raketoplánu Discovery (STS-124). Z leva: Gregory E. Chamitoff, Michael E. Fossum, Kenneth T. Ham, Mark E. Kelly, Karen L. Nyberg, Ronald J. Garan a Akihiko Hoshide (JAXA).



Když se do vesmíru vydávala evropská laboratoř Columbus, stačil na to jeden let raketoplánu, nepočítáme-li vnitřní vybavení modulu. Vynesení japonské části ISS muselo být rozděleno do třech misí. Tou první byla STS-123, která začala startem raketoplánu Endeavour 11. února 2008 (více na webu ČRo). Tehdy se k ISS vydal skladovací modul ELM-PS (Experiment Logistics Module - Pressurised Section). Tentokrát je na řadě největší díl japonské laboratoře Kibo s označením PM (Pressurized Module). Aby mu v nákladovém prostoru Discovery nebylo smutno, cestuje k ISS ještě manipulátor JEMRMS (Japanese Remote Manipulator System).

Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul PM má na délku 11,2 m a průměr 4,4 m. Uvnitř budou astronauti provádět nejrůznější vědecké experimenty. Manipulátor JEMRMS tvoří dvě části o délce 10 a 2 m. Mechanická ruka bude schopna přemisťovat břemena o hmotnosti až 7 tun.

Kromě dopravení dalšího dílu stanice do vesmíru je úkolem mise STS-124 výměna jednoho z členů posádky. Gregory Errol Chamitof nahradí v tříčlenném osazenstvu stanice Garretta E. Reismana. Zbývající členové posádky Sergej Volkov a Oleg Kononěnko zůstávají na vesmírném komplexu i nadále. Nad výměnou třetího člena posádky přitom do posledního dne visel otazník. Za vším je nepříliš povedené poslední přistání Sojuzu TMA-11. Kosmické plavidlo tehdy z doposud ne zcela objasněných příčin přešlo na balistickou dráhu a přistálo několik set kilometrů mimo plán. U ISS je nyní ukotven jako „záchranný člun“ Sojuz TMA-12 a Rusko neví, zda se problémy z přistáním nebudou opakovat také u něj, až se budou na jeho palubě vracet současní členové posádky zpět na Zemi. Obavy přiměly NASA zvážit stažení Reismana z ISS a to bez náhrady. Vesmírnému komplexu by tak vládli pouze dva Rusové. Všechny tyto úvahy jsou ale v tuto chvíli už pasé, neboť Gregory Errol Chamitof je přítomen na palubě Discovery a míří vstříc ISS.

Start
Start
Krátce před startem získal Discovery ještě další úkol a pro posádku stanice v tuto chvíli rozhodně ten nejdůležitější. Na ISS se totiž pokazil jediný záchod. Naštěstí v pravou chvíli, dáli se to tak vůbec říct. Rusové, kteří záchod postavili, okamžitě dodali na Floridu potřebné náhradní díly a ty může Discovery vynést na ISS. Bylo by zajímavé, kdyby se záchod pokazil o několik dní později, co by asi posádka dělala několik týdnu bez záchodu?…Další možnost poslat díly „nahoru“ by totiž byla až někdy v srpnu, kdy ke stanici odstartuje nákladní loď Progress M-64. Pokud vás téma pokaženého záchodu na ISS zaujalo, pak si přečtěte podrobnosti v článku od Petra Sobotky.

K ISS dorazí kosmický koráb v pondělí 2. června okolo 19:54. V plánu jsou celkem tři výstupy do kosmu. Ten první proběhne už 3. června přibližně od 17:30. Pokud vše proběhne dobře, odpojí se Discovery od ISS 11. června odpoledne a na ploše KSC by přistál 14. června.

Další misi má absolvovat kosmický koráb až 8. října. V plánu je jeden z nejsledovanějších letů v historii. V rámci mise STS-125 zamíří raketoplán Atlantis k Hubblově kosmickému dalekohledu.

Všechny významné okamžiky mise STS-124 můžete sledovat na internetu živě prostřednictvím NASA TV. Její tři kanály si můžete naladit na adrese: www.astro.cz/nasatv/.

Zdroje:




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »