Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery odstartoval k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Discovery odstartoval k ISS

Logo mise STS-124
Logo mise STS-124
V sobotu 31. května 2008 ve 23:02:12 našeho času odstartoval z floridského Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise STS-124 je dopravit k Mezinárodní kosmické stanici další díl japonské laboratoře.

Posádka STS-124
Posádka STS-124
Posádka raketoplánu Discovery (STS-124). Z leva: Gregory E. Chamitoff, Michael E. Fossum, Kenneth T. Ham, Mark E. Kelly, Karen L. Nyberg, Ronald J. Garan a Akihiko Hoshide (JAXA).



Když se do vesmíru vydávala evropská laboratoř Columbus, stačil na to jeden let raketoplánu, nepočítáme-li vnitřní vybavení modulu. Vynesení japonské části ISS muselo být rozděleno do třech misí. Tou první byla STS-123, která začala startem raketoplánu Endeavour 11. února 2008 (více na webu ČRo). Tehdy se k ISS vydal skladovací modul ELM-PS (Experiment Logistics Module - Pressurised Section). Tentokrát je na řadě největší díl japonské laboratoře Kibo s označením PM (Pressurized Module). Aby mu v nákladovém prostoru Discovery nebylo smutno, cestuje k ISS ještě manipulátor JEMRMS (Japanese Remote Manipulator System).

Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul PM má na délku 11,2 m a průměr 4,4 m. Uvnitř budou astronauti provádět nejrůznější vědecké experimenty. Manipulátor JEMRMS tvoří dvě části o délce 10 a 2 m. Mechanická ruka bude schopna přemisťovat břemena o hmotnosti až 7 tun.

Kromě dopravení dalšího dílu stanice do vesmíru je úkolem mise STS-124 výměna jednoho z členů posádky. Gregory Errol Chamitof nahradí v tříčlenném osazenstvu stanice Garretta E. Reismana. Zbývající členové posádky Sergej Volkov a Oleg Kononěnko zůstávají na vesmírném komplexu i nadále. Nad výměnou třetího člena posádky přitom do posledního dne visel otazník. Za vším je nepříliš povedené poslední přistání Sojuzu TMA-11. Kosmické plavidlo tehdy z doposud ne zcela objasněných příčin přešlo na balistickou dráhu a přistálo několik set kilometrů mimo plán. U ISS je nyní ukotven jako „záchranný člun“ Sojuz TMA-12 a Rusko neví, zda se problémy z přistáním nebudou opakovat také u něj, až se budou na jeho palubě vracet současní členové posádky zpět na Zemi. Obavy přiměly NASA zvážit stažení Reismana z ISS a to bez náhrady. Vesmírnému komplexu by tak vládli pouze dva Rusové. Všechny tyto úvahy jsou ale v tuto chvíli už pasé, neboť Gregory Errol Chamitof je přítomen na palubě Discovery a míří vstříc ISS.

Start
Start
Krátce před startem získal Discovery ještě další úkol a pro posádku stanice v tuto chvíli rozhodně ten nejdůležitější. Na ISS se totiž pokazil jediný záchod. Naštěstí v pravou chvíli, dáli se to tak vůbec říct. Rusové, kteří záchod postavili, okamžitě dodali na Floridu potřebné náhradní díly a ty může Discovery vynést na ISS. Bylo by zajímavé, kdyby se záchod pokazil o několik dní později, co by asi posádka dělala několik týdnu bez záchodu?…Další možnost poslat díly „nahoru“ by totiž byla až někdy v srpnu, kdy ke stanici odstartuje nákladní loď Progress M-64. Pokud vás téma pokaženého záchodu na ISS zaujalo, pak si přečtěte podrobnosti v článku od Petra Sobotky.

K ISS dorazí kosmický koráb v pondělí 2. června okolo 19:54. V plánu jsou celkem tři výstupy do kosmu. Ten první proběhne už 3. června přibližně od 17:30. Pokud vše proběhne dobře, odpojí se Discovery od ISS 11. června odpoledne a na ploše KSC by přistál 14. června.

Další misi má absolvovat kosmický koráb až 8. října. V plánu je jeden z nejsledovanějších letů v historii. V rámci mise STS-125 zamíří raketoplán Atlantis k Hubblově kosmickému dalekohledu.

Všechny významné okamžiky mise STS-124 můžete sledovat na internetu živě prostřednictvím NASA TV. Její tři kanály si můžete naladit na adrese: www.astro.cz/nasatv/.

Zdroje:




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »