Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery odstartoval k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Discovery odstartoval k ISS

Logo mise STS-124
Logo mise STS-124
V sobotu 31. května 2008 ve 23:02:12 našeho času odstartoval z floridského Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise STS-124 je dopravit k Mezinárodní kosmické stanici další díl japonské laboratoře.

Posádka STS-124
Posádka STS-124
Posádka raketoplánu Discovery (STS-124). Z leva: Gregory E. Chamitoff, Michael E. Fossum, Kenneth T. Ham, Mark E. Kelly, Karen L. Nyberg, Ronald J. Garan a Akihiko Hoshide (JAXA).



Když se do vesmíru vydávala evropská laboratoř Columbus, stačil na to jeden let raketoplánu, nepočítáme-li vnitřní vybavení modulu. Vynesení japonské části ISS muselo být rozděleno do třech misí. Tou první byla STS-123, která začala startem raketoplánu Endeavour 11. února 2008 (více na webu ČRo). Tehdy se k ISS vydal skladovací modul ELM-PS (Experiment Logistics Module - Pressurised Section). Tentokrát je na řadě největší díl japonské laboratoře Kibo s označením PM (Pressurized Module). Aby mu v nákladovém prostoru Discovery nebylo smutno, cestuje k ISS ještě manipulátor JEMRMS (Japanese Remote Manipulator System).

Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul PM má na délku 11,2 m a průměr 4,4 m. Uvnitř budou astronauti provádět nejrůznější vědecké experimenty. Manipulátor JEMRMS tvoří dvě části o délce 10 a 2 m. Mechanická ruka bude schopna přemisťovat břemena o hmotnosti až 7 tun.

Kromě dopravení dalšího dílu stanice do vesmíru je úkolem mise STS-124 výměna jednoho z členů posádky. Gregory Errol Chamitof nahradí v tříčlenném osazenstvu stanice Garretta E. Reismana. Zbývající členové posádky Sergej Volkov a Oleg Kononěnko zůstávají na vesmírném komplexu i nadále. Nad výměnou třetího člena posádky přitom do posledního dne visel otazník. Za vším je nepříliš povedené poslední přistání Sojuzu TMA-11. Kosmické plavidlo tehdy z doposud ne zcela objasněných příčin přešlo na balistickou dráhu a přistálo několik set kilometrů mimo plán. U ISS je nyní ukotven jako „záchranný člun“ Sojuz TMA-12 a Rusko neví, zda se problémy z přistáním nebudou opakovat také u něj, až se budou na jeho palubě vracet současní členové posádky zpět na Zemi. Obavy přiměly NASA zvážit stažení Reismana z ISS a to bez náhrady. Vesmírnému komplexu by tak vládli pouze dva Rusové. Všechny tyto úvahy jsou ale v tuto chvíli už pasé, neboť Gregory Errol Chamitof je přítomen na palubě Discovery a míří vstříc ISS.

Start
Start
Krátce před startem získal Discovery ještě další úkol a pro posádku stanice v tuto chvíli rozhodně ten nejdůležitější. Na ISS se totiž pokazil jediný záchod. Naštěstí v pravou chvíli, dáli se to tak vůbec říct. Rusové, kteří záchod postavili, okamžitě dodali na Floridu potřebné náhradní díly a ty může Discovery vynést na ISS. Bylo by zajímavé, kdyby se záchod pokazil o několik dní později, co by asi posádka dělala několik týdnu bez záchodu?…Další možnost poslat díly „nahoru“ by totiž byla až někdy v srpnu, kdy ke stanici odstartuje nákladní loď Progress M-64. Pokud vás téma pokaženého záchodu na ISS zaujalo, pak si přečtěte podrobnosti v článku od Petra Sobotky.

K ISS dorazí kosmický koráb v pondělí 2. června okolo 19:54. V plánu jsou celkem tři výstupy do kosmu. Ten první proběhne už 3. června přibližně od 17:30. Pokud vše proběhne dobře, odpojí se Discovery od ISS 11. června odpoledne a na ploše KSC by přistál 14. června.

Další misi má absolvovat kosmický koráb až 8. října. V plánu je jeden z nejsledovanějších letů v historii. V rámci mise STS-125 zamíří raketoplán Atlantis k Hubblově kosmickému dalekohledu.

Všechny významné okamžiky mise STS-124 můžete sledovat na internetu živě prostřednictvím NASA TV. Její tři kanály si můžete naladit na adrese: www.astro.cz/nasatv/.

Zdroje:




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »