Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery odstartoval k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Discovery odstartoval k ISS

Logo mise STS-124
Logo mise STS-124
V sobotu 31. května 2008 ve 23:02:12 našeho času odstartoval z floridského Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise STS-124 je dopravit k Mezinárodní kosmické stanici další díl japonské laboratoře.

Posádka STS-124
Posádka STS-124
Posádka raketoplánu Discovery (STS-124). Z leva: Gregory E. Chamitoff, Michael E. Fossum, Kenneth T. Ham, Mark E. Kelly, Karen L. Nyberg, Ronald J. Garan a Akihiko Hoshide (JAXA).



Když se do vesmíru vydávala evropská laboratoř Columbus, stačil na to jeden let raketoplánu, nepočítáme-li vnitřní vybavení modulu. Vynesení japonské části ISS muselo být rozděleno do třech misí. Tou první byla STS-123, která začala startem raketoplánu Endeavour 11. února 2008 (více na webu ČRo). Tehdy se k ISS vydal skladovací modul ELM-PS (Experiment Logistics Module - Pressurised Section). Tentokrát je na řadě největší díl japonské laboratoře Kibo s označením PM (Pressurized Module). Aby mu v nákladovém prostoru Discovery nebylo smutno, cestuje k ISS ještě manipulátor JEMRMS (Japanese Remote Manipulator System).

Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul PM má na délku 11,2 m a průměr 4,4 m. Uvnitř budou astronauti provádět nejrůznější vědecké experimenty. Manipulátor JEMRMS tvoří dvě části o délce 10 a 2 m. Mechanická ruka bude schopna přemisťovat břemena o hmotnosti až 7 tun.

Kromě dopravení dalšího dílu stanice do vesmíru je úkolem mise STS-124 výměna jednoho z členů posádky. Gregory Errol Chamitof nahradí v tříčlenném osazenstvu stanice Garretta E. Reismana. Zbývající členové posádky Sergej Volkov a Oleg Kononěnko zůstávají na vesmírném komplexu i nadále. Nad výměnou třetího člena posádky přitom do posledního dne visel otazník. Za vším je nepříliš povedené poslední přistání Sojuzu TMA-11. Kosmické plavidlo tehdy z doposud ne zcela objasněných příčin přešlo na balistickou dráhu a přistálo několik set kilometrů mimo plán. U ISS je nyní ukotven jako „záchranný člun“ Sojuz TMA-12 a Rusko neví, zda se problémy z přistáním nebudou opakovat také u něj, až se budou na jeho palubě vracet současní členové posádky zpět na Zemi. Obavy přiměly NASA zvážit stažení Reismana z ISS a to bez náhrady. Vesmírnému komplexu by tak vládli pouze dva Rusové. Všechny tyto úvahy jsou ale v tuto chvíli už pasé, neboť Gregory Errol Chamitof je přítomen na palubě Discovery a míří vstříc ISS.

Start
Start
Krátce před startem získal Discovery ještě další úkol a pro posádku stanice v tuto chvíli rozhodně ten nejdůležitější. Na ISS se totiž pokazil jediný záchod. Naštěstí v pravou chvíli, dáli se to tak vůbec říct. Rusové, kteří záchod postavili, okamžitě dodali na Floridu potřebné náhradní díly a ty může Discovery vynést na ISS. Bylo by zajímavé, kdyby se záchod pokazil o několik dní později, co by asi posádka dělala několik týdnu bez záchodu?…Další možnost poslat díly „nahoru“ by totiž byla až někdy v srpnu, kdy ke stanici odstartuje nákladní loď Progress M-64. Pokud vás téma pokaženého záchodu na ISS zaujalo, pak si přečtěte podrobnosti v článku od Petra Sobotky.

K ISS dorazí kosmický koráb v pondělí 2. června okolo 19:54. V plánu jsou celkem tři výstupy do kosmu. Ten první proběhne už 3. června přibližně od 17:30. Pokud vše proběhne dobře, odpojí se Discovery od ISS 11. června odpoledne a na ploše KSC by přistál 14. června.

Další misi má absolvovat kosmický koráb až 8. října. V plánu je jeden z nejsledovanějších letů v historii. V rámci mise STS-125 zamíří raketoplán Atlantis k Hubblově kosmickému dalekohledu.

Všechny významné okamžiky mise STS-124 můžete sledovat na internetu živě prostřednictvím NASA TV. Její tři kanály si můžete naladit na adrese: www.astro.cz/nasatv/.

Zdroje:




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »