Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery odstartoval k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Discovery odstartoval k ISS

Logo mise STS-124
Logo mise STS-124
V sobotu 31. května 2008 ve 23:02:12 našeho času odstartoval z floridského Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise STS-124 je dopravit k Mezinárodní kosmické stanici další díl japonské laboratoře.

Posádka STS-124
Posádka STS-124
Posádka raketoplánu Discovery (STS-124). Z leva: Gregory E. Chamitoff, Michael E. Fossum, Kenneth T. Ham, Mark E. Kelly, Karen L. Nyberg, Ronald J. Garan a Akihiko Hoshide (JAXA).



Když se do vesmíru vydávala evropská laboratoř Columbus, stačil na to jeden let raketoplánu, nepočítáme-li vnitřní vybavení modulu. Vynesení japonské části ISS muselo být rozděleno do třech misí. Tou první byla STS-123, která začala startem raketoplánu Endeavour 11. února 2008 (více na webu ČRo). Tehdy se k ISS vydal skladovací modul ELM-PS (Experiment Logistics Module - Pressurised Section). Tentokrát je na řadě největší díl japonské laboratoře Kibo s označením PM (Pressurized Module). Aby mu v nákladovém prostoru Discovery nebylo smutno, cestuje k ISS ještě manipulátor JEMRMS (Japanese Remote Manipulator System).

Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul Kibo a popis jednotlivých částí
Modul PM má na délku 11,2 m a průměr 4,4 m. Uvnitř budou astronauti provádět nejrůznější vědecké experimenty. Manipulátor JEMRMS tvoří dvě části o délce 10 a 2 m. Mechanická ruka bude schopna přemisťovat břemena o hmotnosti až 7 tun.

Kromě dopravení dalšího dílu stanice do vesmíru je úkolem mise STS-124 výměna jednoho z členů posádky. Gregory Errol Chamitof nahradí v tříčlenném osazenstvu stanice Garretta E. Reismana. Zbývající členové posádky Sergej Volkov a Oleg Kononěnko zůstávají na vesmírném komplexu i nadále. Nad výměnou třetího člena posádky přitom do posledního dne visel otazník. Za vším je nepříliš povedené poslední přistání Sojuzu TMA-11. Kosmické plavidlo tehdy z doposud ne zcela objasněných příčin přešlo na balistickou dráhu a přistálo několik set kilometrů mimo plán. U ISS je nyní ukotven jako „záchranný člun“ Sojuz TMA-12 a Rusko neví, zda se problémy z přistáním nebudou opakovat také u něj, až se budou na jeho palubě vracet současní členové posádky zpět na Zemi. Obavy přiměly NASA zvážit stažení Reismana z ISS a to bez náhrady. Vesmírnému komplexu by tak vládli pouze dva Rusové. Všechny tyto úvahy jsou ale v tuto chvíli už pasé, neboť Gregory Errol Chamitof je přítomen na palubě Discovery a míří vstříc ISS.

Start
Start
Krátce před startem získal Discovery ještě další úkol a pro posádku stanice v tuto chvíli rozhodně ten nejdůležitější. Na ISS se totiž pokazil jediný záchod. Naštěstí v pravou chvíli, dáli se to tak vůbec říct. Rusové, kteří záchod postavili, okamžitě dodali na Floridu potřebné náhradní díly a ty může Discovery vynést na ISS. Bylo by zajímavé, kdyby se záchod pokazil o několik dní později, co by asi posádka dělala několik týdnu bez záchodu?…Další možnost poslat díly „nahoru“ by totiž byla až někdy v srpnu, kdy ke stanici odstartuje nákladní loď Progress M-64. Pokud vás téma pokaženého záchodu na ISS zaujalo, pak si přečtěte podrobnosti v článku od Petra Sobotky.

K ISS dorazí kosmický koráb v pondělí 2. června okolo 19:54. V plánu jsou celkem tři výstupy do kosmu. Ten první proběhne už 3. června přibližně od 17:30. Pokud vše proběhne dobře, odpojí se Discovery od ISS 11. června odpoledne a na ploše KSC by přistál 14. června.

Další misi má absolvovat kosmický koráb až 8. října. V plánu je jeden z nejsledovanějších letů v historii. V rámci mise STS-125 zamíří raketoplán Atlantis k Hubblově kosmickému dalekohledu.

Všechny významné okamžiky mise STS-124 můžete sledovat na internetu živě prostřednictvím NASA TV. Její tři kanály si můžete naladit na adrese: www.astro.cz/nasatv/.

Zdroje:




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »