Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?

Tak hodně štěstí, posádko!
Tak hodně štěstí, posádko!
V pátek dostal po dlouhých odkladech povolení ke startu raketoplán Discovery, který má na Mezinárodní kosmickou stanici doručit poslední pár solárních panelů. Start je naplánován na čtvrtek 12. března ve 2:20 ráno. Sledujte online přenos na astro.cz od 1:00.

Původně se měl Discovery STS-119 vydat do vesmíru 12. února, start byl však několikrát odložen kvůli problémy s průtokovými ventily (viz článek). V pátek 6. března se sešli manažeři NASA na tzv. Flight Readiness Rewiev (zhodnocení přípravy k letu) a na základě výsledků inspekcí a testů ventilů dali Discoverymu zelenou. Do vesmíru se vydá 12. března ve 2:20 ráno našeho času.

Jeho hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední část hřbetu stanice se dvěma solárními panely. Stanice bude dostávat více elektřiny v souvislosti se zvýšením základní posádky ze 3 na 6 členů, ke kterému dojde 29. května, po příletu lodi Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou k dlouhodobému pobytu.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nosník S6 se dvěma solárními panely. Váží 14 tun, je 14 metrů dlouhý, 5 metrů široký a stál 300 milionů dolarů. Bude robotickou paží stanice vyzvednut z raketoplánu a při první kosmické vycházce (celkem budou 4) připojen ke staršímu bratrovi, nosníku S5. S6 má stejně jako on dva solární panely, jejichž rozpětí po rozvinutí bude 73 metrů. Každý panel je dlouhý 35 metrů a široký 11,5. Váží více než tunu a sestává ze 32 800 solárních buněk. Každá má plochu 8 cm čtverečních a obsahuje 4100 diod. Po jeho připojení spacewalkeři připraví solární panely k rozvinutí, které bude na pořadu 8. den mise (možná už 6., když nebude zapotřebí dodatečná inspekce tepelného štítu raketoplánu.

STS-119 bude velet veterán Lee Archambault, který se do vesmíru už jednou podíval jako pilot Atlantisu STS-117 v červnu 2007. Pilotem bude nováček Tony Antonelli, jako letoví specialisté byli vybráni Steve Swanson, Richard Arnold, Joseph Acaba, John Phillips a Koichi Wakata. Hlavním spacewalkerem mise bude Swanson, který letěl s Archambaultem na STS-117 a vykonal zde 2 kosmické vycházky, zbylí 2 spacewalkeři Acaba a Arnold poletí do vesmíru poprvé. John Phillips už má za sebou 2 mise, v roce 2001 let raketoplánem Endeavour a v roce 2005 byl šest měsíců členem 11. základní posádky ISS. Japonec Wakata, který zůstane na stanici a nahradí Sandru Magnusovou, letí do vesmíru potřetí, má za sebou dva výlety raketoplánem.

Discovery doručí na stanici také náhradní součást nové čističky vody, instalované na ISS v listopadu posádkou raketoplánu Endeavour. Systém, odstraňující z moči nečistoty v počáteční fázi procesu, selhal krátce po odletu Endeavouru.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »