Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?

Tak hodně štěstí, posádko!
Tak hodně štěstí, posádko!
V pátek dostal po dlouhých odkladech povolení ke startu raketoplán Discovery, který má na Mezinárodní kosmickou stanici doručit poslední pár solárních panelů. Start je naplánován na čtvrtek 12. března ve 2:20 ráno. Sledujte online přenos na astro.cz od 1:00.

Původně se měl Discovery STS-119 vydat do vesmíru 12. února, start byl však několikrát odložen kvůli problémy s průtokovými ventily (viz článek). V pátek 6. března se sešli manažeři NASA na tzv. Flight Readiness Rewiev (zhodnocení přípravy k letu) a na základě výsledků inspekcí a testů ventilů dali Discoverymu zelenou. Do vesmíru se vydá 12. března ve 2:20 ráno našeho času.

Jeho hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední část hřbetu stanice se dvěma solárními panely. Stanice bude dostávat více elektřiny v souvislosti se zvýšením základní posádky ze 3 na 6 členů, ke kterému dojde 29. května, po příletu lodi Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou k dlouhodobému pobytu.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nosník S6 se dvěma solárními panely. Váží 14 tun, je 14 metrů dlouhý, 5 metrů široký a stál 300 milionů dolarů. Bude robotickou paží stanice vyzvednut z raketoplánu a při první kosmické vycházce (celkem budou 4) připojen ke staršímu bratrovi, nosníku S5. S6 má stejně jako on dva solární panely, jejichž rozpětí po rozvinutí bude 73 metrů. Každý panel je dlouhý 35 metrů a široký 11,5. Váží více než tunu a sestává ze 32 800 solárních buněk. Každá má plochu 8 cm čtverečních a obsahuje 4100 diod. Po jeho připojení spacewalkeři připraví solární panely k rozvinutí, které bude na pořadu 8. den mise (možná už 6., když nebude zapotřebí dodatečná inspekce tepelného štítu raketoplánu.

STS-119 bude velet veterán Lee Archambault, který se do vesmíru už jednou podíval jako pilot Atlantisu STS-117 v červnu 2007. Pilotem bude nováček Tony Antonelli, jako letoví specialisté byli vybráni Steve Swanson, Richard Arnold, Joseph Acaba, John Phillips a Koichi Wakata. Hlavním spacewalkerem mise bude Swanson, který letěl s Archambaultem na STS-117 a vykonal zde 2 kosmické vycházky, zbylí 2 spacewalkeři Acaba a Arnold poletí do vesmíru poprvé. John Phillips už má za sebou 2 mise, v roce 2001 let raketoplánem Endeavour a v roce 2005 byl šest měsíců členem 11. základní posádky ISS. Japonec Wakata, který zůstane na stanici a nahradí Sandru Magnusovou, letí do vesmíru potřetí, má za sebou dva výlety raketoplánem.

Discovery doručí na stanici také náhradní součást nové čističky vody, instalované na ISS v listopadu posádkou raketoplánu Endeavour. Systém, odstraňující z moči nečistoty v počáteční fázi procesu, selhal krátce po odletu Endeavouru.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »