Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?

Tak hodně štěstí, posádko!
Tak hodně štěstí, posádko!
V pátek dostal po dlouhých odkladech povolení ke startu raketoplán Discovery, který má na Mezinárodní kosmickou stanici doručit poslední pár solárních panelů. Start je naplánován na čtvrtek 12. března ve 2:20 ráno. Sledujte online přenos na astro.cz od 1:00.

Původně se měl Discovery STS-119 vydat do vesmíru 12. února, start byl však několikrát odložen kvůli problémy s průtokovými ventily (viz článek). V pátek 6. března se sešli manažeři NASA na tzv. Flight Readiness Rewiev (zhodnocení přípravy k letu) a na základě výsledků inspekcí a testů ventilů dali Discoverymu zelenou. Do vesmíru se vydá 12. března ve 2:20 ráno našeho času.

Jeho hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední část hřbetu stanice se dvěma solárními panely. Stanice bude dostávat více elektřiny v souvislosti se zvýšením základní posádky ze 3 na 6 členů, ke kterému dojde 29. května, po příletu lodi Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou k dlouhodobému pobytu.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nosník S6 se dvěma solárními panely. Váží 14 tun, je 14 metrů dlouhý, 5 metrů široký a stál 300 milionů dolarů. Bude robotickou paží stanice vyzvednut z raketoplánu a při první kosmické vycházce (celkem budou 4) připojen ke staršímu bratrovi, nosníku S5. S6 má stejně jako on dva solární panely, jejichž rozpětí po rozvinutí bude 73 metrů. Každý panel je dlouhý 35 metrů a široký 11,5. Váží více než tunu a sestává ze 32 800 solárních buněk. Každá má plochu 8 cm čtverečních a obsahuje 4100 diod. Po jeho připojení spacewalkeři připraví solární panely k rozvinutí, které bude na pořadu 8. den mise (možná už 6., když nebude zapotřebí dodatečná inspekce tepelného štítu raketoplánu.

STS-119 bude velet veterán Lee Archambault, který se do vesmíru už jednou podíval jako pilot Atlantisu STS-117 v červnu 2007. Pilotem bude nováček Tony Antonelli, jako letoví specialisté byli vybráni Steve Swanson, Richard Arnold, Joseph Acaba, John Phillips a Koichi Wakata. Hlavním spacewalkerem mise bude Swanson, který letěl s Archambaultem na STS-117 a vykonal zde 2 kosmické vycházky, zbylí 2 spacewalkeři Acaba a Arnold poletí do vesmíru poprvé. John Phillips už má za sebou 2 mise, v roce 2001 let raketoplánem Endeavour a v roce 2005 byl šest měsíců členem 11. základní posádky ISS. Japonec Wakata, který zůstane na stanici a nahradí Sandru Magnusovou, letí do vesmíru potřetí, má za sebou dva výlety raketoplánem.

Discovery doručí na stanici také náhradní součást nové čističky vody, instalované na ISS v listopadu posádkou raketoplánu Endeavour. Systém, odstraňující z moči nečistoty v počáteční fázi procesu, selhal krátce po odletu Endeavouru.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »