Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dlouhověkost Opportunity z pohledu šéfů

Dlouhověkost Opportunity z pohledu šéfů

Opportunity a její stín na okraji kráteru Endurance Autor: NASA/JPL/Cornell
Opportunity a její stín na okraji kráteru Endurance
Autor: NASA/JPL/Cornell
Nedávné deváté výročí výzkumu Marsu robotem Opportunity okomentovali také dva významní šéfové. Pete Theisinger jako manažer Mars Exploration Rover (Spirit, Opportunity) a také současné mise Curiosity a také Steve Squyres, hlavní šéf vědeckých operací vozítek. Z jejich vyjádření vyplynuly zajímavé představy o dalším směřování obou funkčních robotů, a proto se k nim v následujících odstavcích vracíme podrobněji.

Pete Theisinger na tiskovce Curiosity Autor: NASA/Paul E. Alers
Pete Theisinger na tiskovce Curiosity
Autor: NASA/Paul E. Alers
Vozítko NASA Opportunity započalo 24. ledna 10. rok výzkumu povrchu Marsu. Jak se k neuvěřitelným devíti pozemským letům a téměř pěti marsovským vyjádřil Pete Theisinger?

"Je to neuvěřitelné, nikdy jsme ani nesnili o takovém výsledku!" Nenašli byste mezi manažery v JPL chlapíka tak realisticky uvažujícího a opatrného ve vyjadřování, jako je Pete. Přesto prý během asi dvacetiminutového rozhovoru i z jeho úst vyšlo čtyřikrát slovo "velmi", dvakrát "šokující", "úžasné" a "pozoruhodné" či "podivuhodné".

Díky úžasné náhodě, že k přistání došlo v malém kráteru s obnaženým podložím, již po měsíci mohli vítězoslavně oznámit, že Meridiani Planum - lokalita, kde přistáli - byla v minulosti místem, kde se vyskytovala voda v kapalném stavu. Bylo to tedy prostředí vhodné pro život, jak jej známe dnes. Dnes se domníváme, že Opportunity přistála na okraji slaného moře, na jakési pobřežní linii. Jenže od té doby Opportunity pracuje 36krát déle, než se původně očekávalo (minimálně 90ti denní mise) a ujela 50krát větší vzdálenost, než bylo očekáváno - přes 35 kilometrů (plán byl 700 metrů).

Opportunity v JPL Autor: NASA/JPL
Opportunity v JPL
Autor: NASA/JPL
Jak dále popsal Pete, očekávalo se původně, že během první hluboké zimy robotu dojde energie, kterou získává ze solárních panelů. K dlouhověkosti přispělo mnoho postupných vylepšení. Tím hlavním byla nečekaná pomoc přírody v podobě větrných vírů, které čistily solární panely od prachu. Dále se pro zimoviště vybíraly lokality s vhodným sklonem terénu, aby panely byly co nejvíce kolmo ke slunečním paprskům a konečně používala se metoda hibernace vozítka, aby tak přečkalo období s nedostatkem energie.

"Byly to však motory, co nás šokovalo nejvíce", řekl Pete Theisinger. Na každém ze šesti kol je jeden samostatný motor. "Během vývoje jsme šli cestou motorů s kartáčky a díky tomu jsme pociťovali slabinu v jejich opotřebení v průběhu času." To byl nakonec důvod, že se při vývoji většího robota Curiosity dali cestou "bezkartáčkových" motorů. A přitom se ukázalo, že motorky Opportunity si vedly po celou dobu skvěle. Pete podotkl, že mají sice problém s jedním s motorů v předním kole, což je nutí častěji jezdit pozadu, a také s motorem hýbajícím robotickou paží, ale vzhledem k okolnostem, kdy na Marsu panuje extrémní mráz, jde o celkem běžné chování, které odborníky nepřekvapí.

Opportunity u Burns Cliff v kráteru Endurance Autor: NASA/JPL/Cornell
Opportunity u Burns Cliff v kráteru Endurance
Autor: NASA/JPL/Cornell
Pro vědce je asi nejúžasnější fakt, že se jim s vozítkem podařilo vyjet mimo oblast tzv. přistávací elipsy, tedy míst vhodných k přistání, ale občas ne tak úplně ideálních pro výzkum. Možnost výzkumu míst mimo přistávací elipsu, to je něco nepředstavitelného ještě dnes. Stejně tak je úžasné, že první vozítko, které postavili, stále funguje. (Nejprve byla postavena Opportunity, poté teprve Spirit).

Jak se dívá Pete Theisinger na životnost Curiosity? "Byla postavena už od začátku pro dlouhodobý pobyt na Marsu a to jsme ještě neměli zkušenosti, jaké máme nyní s Opportunity. Dokáže přežít 36krát déle, než bylo plánováno (plán 2 roky)? To opravdu nepůjde, ale na druhou stranu nikdo nebude překvapen, když ji uvidí v plné kondici po 5 až 6 letech. Ksakru, dokonce ani já nevím, jestli tu ještě budu za dalších 5-6 let," řekl Pete, veterán výzkumu Marsu v NASA.

Cape Tribulation a kráter Endeavour Autor: NASA/JPL/Cornell
Cape Tribulation a kráter Endeavour
Autor: NASA/JPL/Cornell
Podívejme se také na vybrané odpovědi, které podal stanici CBS Steve Squyres:

Opportunity již od přistání urazila více než 35 km. Co plánujete v následujících měsících?

Pojedeme k jihu. Nyní plánujeme dokončit práce v současné lokalitě, kterou nazýváme Matijevic Hill, a to tak rychle, jak budeme moci. Zdrží nás to nejspíš ještě několik týdnů, protože stále je zde mnoho zajímavého, co máme v plánu prozkoumat. Ale poté se plánujeme vydat na jih. Valy kráteru Endeavour, kde se nyní nacházíme, obsahují horniny na bázi sulfátů, a tak neustálým popojížděním studujeme tyto sedimenty, abychom se dověděli co nejvíce o této lokalitě.
Jižně od současné pozice je nejprve proluka mezi dvěma vyvýšeninami valů kráteru. Toto místo nazýváme Botony Bay a za ní následuje další, vyšší část valu. Jsou zde dva kopce jižně od nás. Jeden jsme nazvali Solander Point a ten vzdálenější, opravdu velký, se jmenuje Cape Tribulation.

Je ve vašich úvahách nějaký dlouhodobý cíl mise Opportunity?

Ano, Cape Tribulation je zhruba stejně velký jako Husband Hill, na který před lety vyšplhalo dvojče Spirit. Takže nás čeká docela dost šplhání do kopce. Kráter Endeavour je tak velký (cca 20 km), je zde tolik zajímavého uvnitř, je zde tak, tak mnoho dalších pahorků v okrajových valech, které můžeme zkoumat. Zkrátka, je toho hodně, co nás může zaměstnat na roky dopředu...

Zdroje a doporučené odkazy:

Spaceflightnow.com
Spaceref.com
Fórum Unmannedspaceflight.com




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Steve Squyres, Pete Theisinger, 9 let na Marsu, Opportunity


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »