Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice LISA Pathfinder připravena ke startu

Družice LISA Pathfinder připravena ke startu

Zkušební kosmické zařízení LISA Pathfinder
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura ESA ukončila kompletaci a zkoušky experimentálního dalekohledu nazvaného LISA Pathfinder, jehož start se uskuteční z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Stane se tak prvním krokem na cestě k vybudování kosmického detektoru gravitačních vln s názvem LISA (Laser Interferometer Space Antenna).

Jedná se o velmi složitou a technickou misi, která vydláždí cestu následujícím kosmickým projektům, určeným k výzkumu gravitačních vln, což umožní lidstvu zkoumat nové záhady vesmíru,“ říká Paul McNamara, vědecký vedoucí projektu v ESA.

Dalekohled LISA Pathfinder, jehož montáž a prověrka systémů byla nedávno ukončena v německém městě Ottobrunne, se stane první kosmickou observatoří, s jejíž pomocí bude lidstvo hledat stopy gravitačních vln, vznikajících vzájemným působením velkých a mimořádně hmotných objektů ve vzdáleném vesmíru.

Jedná se o originální „zkušební kotouč“ velkého projektu vybudování aparatury LISA, což bude kosmická soustava za účelem hledání gravitačních vln. Tento program byl iniciován již v roce 2001 společným úsilím NASA a ESA.

Zdroje gravitačních vln detekovaných aparaturou LISA Autor: Airbus Defence and Space
Zdroje gravitačních vln detekovaných aparaturou LISA
Autor: Airbus Defence and Space
Kosmické zařízení se bude skládat ze tří částí, každá z nich bude opatřena laserem a aparaturou k přesnému určení odchylky laserových paprsků, přicházejících z druhých dvou částí zařízení. V pracovním uskupení musí jednotlivé části aparatury LISA vytvářet pravidelný trojúhelník, jehož strany (délka každé z nich bude činit 5 miliónů kilometrů) budou „narýsovány“ laserovými paprsky. Při průchodu gravitačních vln dojde k odklonění laserových paprsků, což umožní změřit působení a intenzitu gravitačních vln.

V roce 2011 informovala NASA o svém ukončení prací na projektu, načež zhotovení a vypuštění kosmické aparatury LISA bylo odloženo na neurčito. Nicméně ESA rozhodla o pokračování prací na projektu a na zhotovení experimentálního zařízení LISA Pathfinder, na jehož palubě vědci a inženýři vyzkoušejí technologie, nutné k udržování laserového „trojúhelníku“ a pokusí se zachytit gravitační vlny ještě před vypuštěním plnohodnotného zařízení LISA, k němuž dojde v nejlepším případě v polovině třicátých let tohoto stolení.

Vzhledem ke své konstrukci představuje LISA Pathfinder plnohodnotnou „třetinu“ projektu LISA, která však nebude ve spojení s dalšími dvěma částmi laserového „trojúhelníku“ ve vzdálenosti 5 miliónů kilometrů, ale ve skutečnosti bude spojena sama se sebou, což znamená, že laserové paprsky budou procházet vzdáleností pouhých 38 centimetrů.

Pokud nezasáhnou vlivy přírody či jiné problémy, potom podle současných plánů ESA se start kosmického zařízení LISA Pathfinder uskuteční ve druhé polovině září 2015 pomocí evropské nosné rakety Vega. Bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu (500 000 až 800 000 km) kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země, ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země směrem ke Slunci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki
[2] www.esa.int/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LISA Pathfinder, Gravitační vlny


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »