Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice LISA Pathfinder připravena ke startu

Družice LISA Pathfinder připravena ke startu

Zkušební kosmické zařízení LISA Pathfinder
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura ESA ukončila kompletaci a zkoušky experimentálního dalekohledu nazvaného LISA Pathfinder, jehož start se uskuteční z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Stane se tak prvním krokem na cestě k vybudování kosmického detektoru gravitačních vln s názvem LISA (Laser Interferometer Space Antenna).

Jedná se o velmi složitou a technickou misi, která vydláždí cestu následujícím kosmickým projektům, určeným k výzkumu gravitačních vln, což umožní lidstvu zkoumat nové záhady vesmíru,“ říká Paul McNamara, vědecký vedoucí projektu v ESA.

Dalekohled LISA Pathfinder, jehož montáž a prověrka systémů byla nedávno ukončena v německém městě Ottobrunne, se stane první kosmickou observatoří, s jejíž pomocí bude lidstvo hledat stopy gravitačních vln, vznikajících vzájemným působením velkých a mimořádně hmotných objektů ve vzdáleném vesmíru.

Jedná se o originální „zkušební kotouč“ velkého projektu vybudování aparatury LISA, což bude kosmická soustava za účelem hledání gravitačních vln. Tento program byl iniciován již v roce 2001 společným úsilím NASA a ESA.

Zdroje gravitačních vln detekovaných aparaturou LISA Autor: Airbus Defence and Space
Zdroje gravitačních vln detekovaných aparaturou LISA
Autor: Airbus Defence and Space
Kosmické zařízení se bude skládat ze tří částí, každá z nich bude opatřena laserem a aparaturou k přesnému určení odchylky laserových paprsků, přicházejících z druhých dvou částí zařízení. V pracovním uskupení musí jednotlivé části aparatury LISA vytvářet pravidelný trojúhelník, jehož strany (délka každé z nich bude činit 5 miliónů kilometrů) budou „narýsovány“ laserovými paprsky. Při průchodu gravitačních vln dojde k odklonění laserových paprsků, což umožní změřit působení a intenzitu gravitačních vln.

V roce 2011 informovala NASA o svém ukončení prací na projektu, načež zhotovení a vypuštění kosmické aparatury LISA bylo odloženo na neurčito. Nicméně ESA rozhodla o pokračování prací na projektu a na zhotovení experimentálního zařízení LISA Pathfinder, na jehož palubě vědci a inženýři vyzkoušejí technologie, nutné k udržování laserového „trojúhelníku“ a pokusí se zachytit gravitační vlny ještě před vypuštěním plnohodnotného zařízení LISA, k němuž dojde v nejlepším případě v polovině třicátých let tohoto stolení.

Vzhledem ke své konstrukci představuje LISA Pathfinder plnohodnotnou „třetinu“ projektu LISA, která však nebude ve spojení s dalšími dvěma částmi laserového „trojúhelníku“ ve vzdálenosti 5 miliónů kilometrů, ale ve skutečnosti bude spojena sama se sebou, což znamená, že laserové paprsky budou procházet vzdáleností pouhých 38 centimetrů.

Pokud nezasáhnou vlivy přírody či jiné problémy, potom podle současných plánů ESA se start kosmického zařízení LISA Pathfinder uskuteční ve druhé polovině září 2015 pomocí evropské nosné rakety Vega. Bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu (500 000 až 800 000 km) kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země, ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země směrem ke Slunci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki
[2] www.esa.int/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LISA Pathfinder, Gravitační vlny


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »