Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Planetum-1 startuje s Hurvínkem do vesmíru - sledujte ONLINE přenos

Družice Planetum-1 startuje s Hurvínkem do vesmíru - sledujte ONLINE přenos

Družice Planetum-1
Autor: Petr Skala, Planetum

Ve středu 25. května 2022 ve 20:27 našeho času se do vesmíru vydá jedenáctá česká/československá umělá družice Země. Na oběžnou dráhu ji vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Družice Planetum-1 je dílem platformy Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, v němž se také nachází řídicí středisko letu. Družice je určena studentům.

Družice vznikla ve spolupráci s českým startupem Spacemanic a Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Náklady na její pořízení a vypuštění dosahují necelých tří a půl milionu korun, včetně vybudování centra pro řízení letu a konání workshopů pro žáky a studenty českých škol.

Projekt je unikátní hned v několika směrech

Jedná se o první čistě edukativně zaměřený satelit na světě. Děti a studenti si tak díky Planetum-1 budou moci doslova sáhnout na vesmír vlastníma rukama. Pro žáky základních a středních škol jsou v planetáriu připraveny dílny, v nichž se dozvědí, jak se taková družice vůbec dostane do vesmíru, jakým způsobem manévruje, jak pořizuje fotografie a jak předává data na Zemi. Budou se učit, jak sestavit a odeslat družici pokyny a jak přijímat signál. Vyrobí si vlastní anténu, s jejíž pomocí budou moci poslouchat vysílání družice.

Družice Planetum-1 nese také magnetometr a řadu dalších čidel, jež budou poskytovat data, která využijí vysokoškolští studenti ve svých bakalářských či diplomových pracích.

Na palubě cestuje první český loutkonaut – Hurvínek, který bude s menšími i většími dětmi sdílet zkušenosti z přípravy a samotného kosmického letu. Tato aktivita vzniká ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka.

Díky spolupráci s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem, VZLU, a. s. má Planetum-1 aktivní systém orientace, který umožňuje manévrování a nastavení kamery družice s přesností lepší než 1,5 stupně. Planetum-1 tak bude nejlépe v prostoru orientovaným satelitem této velikosti na světě.

Jedná se o nanosatelit třídy CubeSat velikosti 1U – to znamená, že má rozměry 10×10×10 cm. Na oběžnou dráhu družici vynese raketa Falcon 9 B1061 (půjde o osmou misi vícenásobně použitelného prvního stupně) ze startovací rampy SLC-40 kosmodromu na mysu Canaveral (Florida, USA). Družice bude obíhat okolo Země ve výšce 520 km po heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 97,5 stupňů vůči zemskému rovníku – to znamená, že na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů. Komunikace s družicí bude probíhat prostřednictvím radiového signálu na radioamatérských frekvencích, což poskytne radiomatérům možnost přijímat vysílání a data z družice.

Start družice Planetum-1 ve středu 25. května 2022 může široká veřejnost sledovat na YouTube kanálu Planetum. Stream začíná ve 20:15, start Falconu 9 je plánován na 20:27 našeho času. V přímém přenosu diváci uvidí záběry ze startu přímo z mysu Canaveral. Komentář startu povede přední český moderátor a žurnalista Daniel Stach a vystoupí v něm odborníci, kteří se podíleli na misi Planetum-1. Těšit se můžete i na Spejbla, který v planetáriu hraje roli spojky mezi Hurvínkem na palubě družice a řídicím střediskem.

Technické informace

Družice třídy CubeSat 1U (oficiálně 10 x 10 x 10 cm).

Výbava:

  • 2 palubní počítače
  • 2 vysílačky
  • 2 kamery
  • orientační systém
  • 10 solárních panelů
  • zdroj napájení
  • výklopný magnetometr
  • 2 antény
  • 6 sledovačů Slunce
  • 18 teplotních čidel
  • Hurvínek

KONTAKT, INFORMACE

Planetárium Praha, Královská obora 233, 170 21 Praha 7

Telefon: 220 999 001,

Jan Spratek +420 731 435 236 a Jan Veselý: +420 603 308 474

Online přenos na YouTube kanálu Planetum:
https://www.youtube.com/watch?v=QRL1bn-OWk0




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Družice Planetum1


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »