Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA hledá dobrovolníky pro 520denní simulovanou misi na Mars

ESA hledá dobrovolníky pro 520denní simulovanou misi na Mars

Mars 500
Mars 500
Evropská kosmická agentura ESA a Russian Institute for Biomedical Problems IBMP v Moskvě společně vyhlásily výzvu k výběru dobrovolníků pro poslední fázi projektu Mars500. Ta by měla začít v roce 2010 simulovaným letem šestičlenné posádky na Mars a zpět, přičemž by na jeho povrchu strávili 30 dní. Účelem celého projektu je studovat lidskou psychologii, zdravotní a fyzické možnosti při pobytu v omezeném prostoru s uzavřenou skupinou lidí. Evropská kosmická agentura ESA je do projektu zapojena prostřednictvím volitelného programu ELIPS, do nějž přispívá také Česká republika.

Projekt Mars 500 je rozdělen na tři simulované pobyty trvající 14 dní, 105 dní a 520 dní. První dvě přípravné simulace jsou již ukončeny a nyní se přikročilo ke konečné fázi - 520dennímu simulovanému letu na Mars. Posádku bude čekat 250 dní cesty k Marsu, 30 dní pobytu na jeho povrchu a poté 240 dní trvající návrat zpět na Zemi. Kandidáti, kteří by se chtěli dobrovolně tohoto simulovaného letu účastnit, musí splňovat následující podmínky:
  • věk mezi 25 a 50 lety,
  • dobrý zdravotní stav,
  • silná motivace,
  • výška do 185 cm,
  • pracovní zkušenosti v jedné z následujících oblastí: lékařství, biologie, systémy podpory života, počítačová technika, elektrotechnika a strojírenství,
  • znalost ruského a anglického jazyka na odborné úrovni, přičemž se vyžaduje plynulá znalost jednoho a pracovní znalost druhého,
  • dostupnost po celou dobu konání experimentu,
  • žádná závislost na cigaretách, alkoholu a drogách,
  • ochotnost se dobrovolně podrobit lékařským a psychologickým vyšetřením,
  • občanství v členské zemi ESA, která je zapojena do projektu ELIPS (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Holandsko, Irsko, Itálie, Německo, Norsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Kanada).
Hlavními kritérii pro vyloučení je:
  • odmítnutí účasti na lékařských a psychologických experimentech,
  • relevantní zdravotní problémy,
  • psychologické poruchy a nemoci nebo jejich výskyt v rodině, které by mohly nepříznivě ovlivnit získané údaje či zvýšit riziko v průběhu experimentu,
  • BMI pod 20 nebo nad 28,
  • potřeba speciální stravy (alergie, dieta apod.),
  • recidivita, usvědčení z trestné činnosti,
  • nedostatečné jazykové znalosti.
Vybraným dobrovolníkům, kteří úspěšně absolvují celý experiment včetně tréninku a závěrečného vyhodnocení bude vyplacena fixní finanční náhrada v souladu s mezinárodními standardy pro účast na lékařských experimentech. Kandidáti musí vyplnit formulář žádosti výzvy a následně jej vyplněný a podepsaný odeslat na adresu Mars500@esa.int. Nejzazším termínem pro odeslání formuláře je 5. listopad 2009. Další informace naleznete na oficiálních stránkách projektu Mars 500, o české účasti se dozvíte na speciálních stránkách mars500.cz.

Michal Václavík
Převzato ze stránek České kosmické kanceláře




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) v souhvězdí Hadonoše. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšen, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 2.435 au, od Slunce 3.148 au. Silný svit Měsíce a vysoká oblačnost.

Další informace »