Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA hledá dobrovolníky pro 520denní simulovanou misi na Mars

ESA hledá dobrovolníky pro 520denní simulovanou misi na Mars

Mars 500
Mars 500
Evropská kosmická agentura ESA a Russian Institute for Biomedical Problems IBMP v Moskvě společně vyhlásily výzvu k výběru dobrovolníků pro poslední fázi projektu Mars500. Ta by měla začít v roce 2010 simulovaným letem šestičlenné posádky na Mars a zpět, přičemž by na jeho povrchu strávili 30 dní. Účelem celého projektu je studovat lidskou psychologii, zdravotní a fyzické možnosti při pobytu v omezeném prostoru s uzavřenou skupinou lidí. Evropská kosmická agentura ESA je do projektu zapojena prostřednictvím volitelného programu ELIPS, do nějž přispívá také Česká republika.

Projekt Mars 500 je rozdělen na tři simulované pobyty trvající 14 dní, 105 dní a 520 dní. První dvě přípravné simulace jsou již ukončeny a nyní se přikročilo ke konečné fázi - 520dennímu simulovanému letu na Mars. Posádku bude čekat 250 dní cesty k Marsu, 30 dní pobytu na jeho povrchu a poté 240 dní trvající návrat zpět na Zemi. Kandidáti, kteří by se chtěli dobrovolně tohoto simulovaného letu účastnit, musí splňovat následující podmínky:
  • věk mezi 25 a 50 lety,
  • dobrý zdravotní stav,
  • silná motivace,
  • výška do 185 cm,
  • pracovní zkušenosti v jedné z následujících oblastí: lékařství, biologie, systémy podpory života, počítačová technika, elektrotechnika a strojírenství,
  • znalost ruského a anglického jazyka na odborné úrovni, přičemž se vyžaduje plynulá znalost jednoho a pracovní znalost druhého,
  • dostupnost po celou dobu konání experimentu,
  • žádná závislost na cigaretách, alkoholu a drogách,
  • ochotnost se dobrovolně podrobit lékařským a psychologickým vyšetřením,
  • občanství v členské zemi ESA, která je zapojena do projektu ELIPS (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Holandsko, Irsko, Itálie, Německo, Norsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Kanada).
Hlavními kritérii pro vyloučení je:
  • odmítnutí účasti na lékařských a psychologických experimentech,
  • relevantní zdravotní problémy,
  • psychologické poruchy a nemoci nebo jejich výskyt v rodině, které by mohly nepříznivě ovlivnit získané údaje či zvýšit riziko v průběhu experimentu,
  • BMI pod 20 nebo nad 28,
  • potřeba speciální stravy (alergie, dieta apod.),
  • recidivita, usvědčení z trestné činnosti,
  • nedostatečné jazykové znalosti.
Vybraným dobrovolníkům, kteří úspěšně absolvují celý experiment včetně tréninku a závěrečného vyhodnocení bude vyplacena fixní finanční náhrada v souladu s mezinárodními standardy pro účast na lékařských experimentech. Kandidáti musí vyplnit formulář žádosti výzvy a následně jej vyplněný a podepsaný odeslat na adresu Mars500@esa.int. Nejzazším termínem pro odeslání formuláře je 5. listopad 2009. Další informace naleznete na oficiálních stránkách projektu Mars 500, o české účasti se dozvíte na speciálních stránkách mars500.cz.

Michal Václavík
Převzato ze stránek České kosmické kanceláře




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »