Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA hledá dobrovolníky pro 520denní simulovanou misi na Mars

ESA hledá dobrovolníky pro 520denní simulovanou misi na Mars

Mars 500
Mars 500
Evropská kosmická agentura ESA a Russian Institute for Biomedical Problems IBMP v Moskvě společně vyhlásily výzvu k výběru dobrovolníků pro poslední fázi projektu Mars500. Ta by měla začít v roce 2010 simulovaným letem šestičlenné posádky na Mars a zpět, přičemž by na jeho povrchu strávili 30 dní. Účelem celého projektu je studovat lidskou psychologii, zdravotní a fyzické možnosti při pobytu v omezeném prostoru s uzavřenou skupinou lidí. Evropská kosmická agentura ESA je do projektu zapojena prostřednictvím volitelného programu ELIPS, do nějž přispívá také Česká republika.

Projekt Mars 500 je rozdělen na tři simulované pobyty trvající 14 dní, 105 dní a 520 dní. První dvě přípravné simulace jsou již ukončeny a nyní se přikročilo ke konečné fázi - 520dennímu simulovanému letu na Mars. Posádku bude čekat 250 dní cesty k Marsu, 30 dní pobytu na jeho povrchu a poté 240 dní trvající návrat zpět na Zemi. Kandidáti, kteří by se chtěli dobrovolně tohoto simulovaného letu účastnit, musí splňovat následující podmínky:
  • věk mezi 25 a 50 lety,
  • dobrý zdravotní stav,
  • silná motivace,
  • výška do 185 cm,
  • pracovní zkušenosti v jedné z následujících oblastí: lékařství, biologie, systémy podpory života, počítačová technika, elektrotechnika a strojírenství,
  • znalost ruského a anglického jazyka na odborné úrovni, přičemž se vyžaduje plynulá znalost jednoho a pracovní znalost druhého,
  • dostupnost po celou dobu konání experimentu,
  • žádná závislost na cigaretách, alkoholu a drogách,
  • ochotnost se dobrovolně podrobit lékařským a psychologickým vyšetřením,
  • občanství v členské zemi ESA, která je zapojena do projektu ELIPS (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Holandsko, Irsko, Itálie, Německo, Norsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Kanada).
Hlavními kritérii pro vyloučení je:
  • odmítnutí účasti na lékařských a psychologických experimentech,
  • relevantní zdravotní problémy,
  • psychologické poruchy a nemoci nebo jejich výskyt v rodině, které by mohly nepříznivě ovlivnit získané údaje či zvýšit riziko v průběhu experimentu,
  • BMI pod 20 nebo nad 28,
  • potřeba speciální stravy (alergie, dieta apod.),
  • recidivita, usvědčení z trestné činnosti,
  • nedostatečné jazykové znalosti.
Vybraným dobrovolníkům, kteří úspěšně absolvují celý experiment včetně tréninku a závěrečného vyhodnocení bude vyplacena fixní finanční náhrada v souladu s mezinárodními standardy pro účast na lékařských experimentech. Kandidáti musí vyplnit formulář žádosti výzvy a následně jej vyplněný a podepsaný odeslat na adresu Mars500@esa.int. Nejzazším termínem pro odeslání formuláře je 5. listopad 2009. Další informace naleznete na oficiálních stránkách projektu Mars 500, o české účasti se dozvíte na speciálních stránkách mars500.cz.

Michal Václavík
Převzato ze stránek České kosmické kanceláře




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »