Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Píše se 9. březen 2008, hodiny v Evropě ukazují 5:03 a na druhém konci světa ve Francouzské Guayaně zahřměly motory nosné rakety Ariane-5ESV. Pýcha evropské kosmonautiky se vydává do vesmíru již poněkolikáté, tentokrát ovšem nevynáší na oběžnou dráhu kolem Země jen tak ledajakou družici. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyráží automatická kosmická loď Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle). Video ze startu si můžete stáhnout a přehrát zde.

Další evropský příspěvek při budování ISS

Před několika týdny se vydal v nákladovém prostoru raketoplánu Atlantis (STS-122) k ISS evropský vědecký modul Columbus. Nyní posílá Evropská kosmická agentura (ESA) do vesmíru další svůj příspěvek v budování ISS. Automatický kosmický dopravní prostředek Jules Verne ATV je principiálně podobný ruským automatickým lodím Progress, které dopravovaly zásoby pro orbitální stanice Saljut, MIR a nyní tak činí pro ISS.

ATV dopraví k ISS asi 5 500 kg suchého materiálu v podobě potravin, náhradních dílů, vědeckého vybavení apod., dále 840 kg pitné vody, 100 kg vzduchu a 860 kg paliva. Celková hmotnost zásob tak bude asi 7,5 tuny.

Vyzvedne ISS na vyšší oběžnou dráhu

ATV_approach_L.jpg
Kromě dopravy nákladu k ISS bude mít ATV také další úkoly. U vesmírného komplexu bude kotvit asi 6 měsíců, v průběhu této doby loď zvýší svými motory oběžnou dráhu stanice. Proč? Zažitá představa, že družice jsou na oběžné dráze na věčné časy, je chybná. I ve výškách okolo 360 km nad zemským povrchem, ve kterých se ISS pohybuje, jsou stále molekuly vzduchu a ty zpomalují rychlost stanice. Důsledkem toho ISS „padá“ k Zemi. Tento pád pochopitelně není dramatický a pohybuje se řádově v desítkách metrů denně. Občas je ale potřeba stanici vyzvednout na vyšší oběžnou dráhu, v opačném případě by byl její osud zpečetěn, nebo spíš upečen.

ATV je vybavena čtyřmi hlavními motory, každý o tahu 490 N a 28 menšími manévrovacími motorky o tahu 220 N.

Konec v atmosféře

Po půlroce u ISS bude ATV naplněna nepotřebným materiálem o hmotnosti až 6,5 tun. Poté se kosmická loď od ISS odpojí a bude navedena do hustých vrstev atmosféry. Stejně plní funkci „kosmického kontejneru“ také ruský Progress.

Popis

ATV se skládá ze dvou částí – servisní a nákladové. Startovní hmotnost lodi je více než 20 tun. Na délku měří kosmické plavidlo 9,8 m, průměr má 4,5 m a rozpětí slunečních panelů je 22 metrů.

Jules Verne ATV se ke stykovacímu uzlu ruského modulu Zvezda připojí až 3. dubna. Proč tak pozdě? Rozhodně to není proto, že by ATV byla při dohánění ISS pomalejší než ostatní kosmické lodě. Důvod je prozaičtější. Současná mise lodi je první a tak chce ESA několik dní plavidlo testovat. Zkoušet se mimo jiné bude přibližování ke stanici, k čemuž je ATV vybavena laserovým setkávacím systémem. Od ISS se má ATV odpojit 7. srpna.

Další ATV

Prozatím se počítá s misemi 5 lodí ATV. Další kousek se k ISS vydá okolo října 2009 a následně v letech 2011, 2012 a 2015. Speciální úkol by mohla mít loď s označením ATV-6. Motory by v tomto případě nevyzvedly ISS na vyšší oběžnou dráhu, ale naopak by navedly stanici do hustých vrstev atmosféry. Ano, i s koncem a zánikem ISS je potřeba počítat. Tento úkol ale pro ATV určitě nepřijde dříve než po roce 2020.

Potřebuje ESA pilotovanou loď?

V souvislosti se startem prvního exempláře ATV se objevila diskuse, zda ESA potřebuje vlastní kosmickou loď, která by dopravovala evropské astronauty do vesmíru. ATV by totiž teoreticky šla předělat na pilotovanou loď. Někteří experti tak vidí současnou misi jako první krok pro realizaci evropské pilotované lodi. Otázka je, zda Evropa vůbec vlastní pilotovanou loď potřebuje a zda se má pouštět do drahé, riskantní a nepříliš neperspektivní oblasti kosmonautiky, kterou pilotované lety určitě jsou. Tato otázka se bude brzy týkat i nás. Česká republika se v nejbližších měsících stane členem ESA.

Doporučené a použité odkazy





O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »