Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda JUICE k Jupiteru opustila rýsovací prkna

Evropská sonda JUICE k Jupiteru opustila rýsovací prkna

Evropská sonda JUICE v soustavě planety Jupiter
Autor: ESA/AOES

Náročné požadavky na elektrický, magnetický a pohonný systém, drsná radiace a přesná planetární navigace jsou jen některé z kritických záležitostí, které musely být splněny, než bylo vše připraveno, aby se meziplanetární sonda Evropské kosmické agentury ESA s názvem Jupiter Icy Moons Explorer – JUICE – mohla přesunout z rýsovacího prkna a začít její výroba. Start sondy je naplánován na rok 2022, přílet k Jupiteru se uskuteční v roce 2029.

V systému největší planety bude JUICE v průběhu 3,5 roku zkoumat turbulentní atmosféru obří plynné planety, její rozsáhlou magnetosféru, soustavu tenkých tmavých prstenců a rozsáhlou rodinu satelitů. Především se zaměří na velké ledové měsíce Ganymed, Europa a Kallisto, které podle současných poznatků ukrývají pod souvislou ledovou kůrou oceány slané vody – a snad zde může existovat prostředí vhodné pro jednoduchý život.

Vyvrcholením mise bude navedení sondy na oběžnou dráhu kolem měsíce Ganymed po dobu osmi měsíců, čímž se tento souputník stane prvním satelitem (kromě našeho Měsíce), který bude dlouhodobě studován kosmickou sondou z oběžné dráhy.

Kosmická sonda JUICE bude vybavena deseti nejmodernějšími vědeckými přístroji včetně kamer, radaru k průzkumu podpovrchových oblastí měsíců, výškoměru, rádiových vědeckých experimentů a detektorů monitorujících magnetická pole či elektricky nabité částice v systému planety Jupiter.

Za účelem splnění vědeckých cílů v náročném prostředí planety Jupiter se konstrukce sondy setká doslova s vražednými podmínkami.

Důležitý mezník byl dosažen počátkem tohoto měsíce (v březnu 2017), kdy předběžný návrh konstrukce sondy JUICE a její propojení s vědeckým přístroji byl dokončen. Nyní již mohou technici postavit prototyp sondy pro důkladné testování. Toto posouzení rovněž potvrdí, že kosmická sonda o hmotnosti 5,3 tuny bude kompatibilní s nosnou raketou Ariane 5.

Činnost ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, daleko od Slunce, znamená, že sonda JUICE potřebuje velké panely slunečních baterií zásobujících přístroje elektrickou energií: předpokládají se dvě křídla po pěti panelech. Jejich celková plocha bude téměř 100 metrů čtverečních, s předpokládanou kapacitou 820 W na oběžné dráze kolem Jupiteru na konci mise.

Po startu sonda JUICE absolvuje pět gravitačních manévrů při průletech kolem vnitřních planet: jedenkrát prolétne kolem Marsu a Venuše, třikrát kolem Země. Při těchto manévrech bude urychlena a navedena na definitivní dráhu k Jupiteru. Její sluneční panely se musí vypořádat s širokým rozmezím teplot. Nejvíce budou zahřívány při průletu kolem Venuše, kdy se nejvíce přiblíží ke Slunci. Sluneční panely se budou naklánět, aby se vyvarovaly nadměrným teplotám, které by mohly poškodit články slunečních baterií.

Evropská sonda JUICE na dráze kolem planety Jupiter Autor: ESA/AOES
Evropská sonda JUICE na dráze kolem planety Jupiter
Autor: ESA/AOES
Hlavní raketový motor kosmické sondy JUICE bude použit k jejímu navedení na oběžnou dráhu kolem obří plynné planety Jupiter, a později na dráhu kolem největšího satelitu planety – kolem měsíce Ganymed. Konstrukce raketového motoru rovněž byla rozhodujícím způsobem posouzena a prověřena, aby zvládl činnost v této fázi letu.

Aby mohla sonda JUICE provádět speciální měření, musí vydržet extrémně silné záření, kterému musí odolávat po dobu několika let pobytu v blízkosti Jupiteru. To znamenalo důkladný výběr součástek a materiálu, stejně instalace tak ochranného štítu před zářením.

Jedním mimořádně důležitým tématem je magnetická „čistota“. Protože klíčovým úkolem je monitorování magnetických polí a nabitých částic v okolí Jupitera, je nezbytně nutné, aby žádná magnetická pole generovaná samotnou sondou nenarušovala citlivá vědecká měření. Toho bude dosaženo důkladnou konstrukcí celé elektrické architektury a vhodného druhu setrvačníků ke stabilizaci polohy.

Je nezbytně nutné snížit nebezpečí, které by mohlo hrozit potenciálně obyvatelným oceánům na měsících, zejména na Europě, které by mohly být kontaminovány viry, bakteriemi nebo spórami, které mohou přežívat na povrchu sondy. Z tohoto důvodu tvůrci mise plánují zajistit, že se sonda JUICE nesrazí s měsícem Europa v časovém období několika stovek roků.

Konstrukce kosmické sondy byla ve velké míře kladně posouzena a potvrzeno vyřešení mnoha kritických požadavků na přístroje sondy,“ říká Giuseppe Sarri, manažer projektu JUICE. „Doposud jsme plánovali a máme velkou radost, že začíná vývojová etapa této ambiciózní velké kosmické mise.“

Průmysloví partneři ESA pod vedením firmy Airbus nyní mají zelenou k zahájení výroby prototypu sondy, který bude předmětem důkladných zkoušek za účelem napodobení podmínek očekávaných v průběhu startu, stejně tak i extrémního rozsahu podmínek v prostředí na oběžné dráze v soustavě planety Jupiter. Jakmile zkoušky konstrukce odstraní jakékoliv pochybnosti, letový model – který jediný poletí do vesmíru – bude vyroben.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.esa.int
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: JUICE, Planeta Jupiter, ESA


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »