Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubble v ohrožení
Vít Straka Vytisknout článek

Hubble v ohrožení

Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002
Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002
Na 12. května letošního roku je naplánován start poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Ozývají se však hlasy, které doporučují tuto misi zrušit kvůli velkému množství trosek, zanechaných na oběžné dráze kolizí dvou satelitů minulý týden.

Raketoplán Atlantis se měl vydat k Hubbleovi v rámci servisní mise STS-125 již 28. srpna 2008. První odklad na 8. října mělo na svědomí prodlení ve výrobě nového typu hlavních nádrží ET. Odpadávání izolační pěny při startu z takovéto nádrže mělo na svědomí zkázu Columbie, proto byly trochu přepracovány, aby z nich při startu pěna nepadala. Pro STS-125 ale byly potřeba dvě, pro Atlantis a záchranný raketoplán, jež měl čekat na rampě 39B v pohotovosti. Obě ale nebyly včas k dispozici a start byl odložen na 8., poté na 10. října. Kvůli hurikánu Ike bylo v září evakuováno Johnsonovo kosmické středisko v Houstonu a posádka, připravující se k letu k Hubbleovi, ztratila týden výcviku a příprav. Aby vše dohnala, start byl stanoven na 15. října. Na konci září však selhal hlavní řídící okruh Hubbleova teleskopu a padlo rozhodnutí vyměnit jej při misi STS-125, posádka na to ale nebyla připravena a potřebné vybavení nebylo k dispozici. Start byl odložen na rok 2009, později oficiálně stanoven na 12. květen 2009.

Posádka má jednak instalovat nové vědecké přístroje ale také prodloužit životnost teleskopu minimálně do roku 2013 výměnou gyroskopů, baterií a tepelných štítů. Je ale možné, že mise se nakonec neuskuteční. Kolize dvou satelitů minulý týden (článek)zvýšila pravděpodobnost zásahu raketoplánu na dráze Hubbleova teleskopu kosmickým smetím na 1 ku 185, přitom limit NASA je 1 ku 200. V nebezpečí by byli především astronauti při kosmických vycházkách, kterých je při poslední servisní misi plánováno pět.

NASA mrak trosek po kolizi obou družic bedlivě sleduje a rozhodnutí o osudu mise Atlantisu by mohlo padnout do 1 nebo 2 týdnů. Bez ní by ale Hubble vydržel pracovat jen asi rok až dva. Rozhodně by šlo o nedůstojný konec výzkumníka, který už toho tolik zažil a dokázal.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »