Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubble v ohrožení
Vít Straka Vytisknout článek

Hubble v ohrožení

Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002
Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002
Na 12. května letošního roku je naplánován start poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Ozývají se však hlasy, které doporučují tuto misi zrušit kvůli velkému množství trosek, zanechaných na oběžné dráze kolizí dvou satelitů minulý týden.

Raketoplán Atlantis se měl vydat k Hubbleovi v rámci servisní mise STS-125 již 28. srpna 2008. První odklad na 8. října mělo na svědomí prodlení ve výrobě nového typu hlavních nádrží ET. Odpadávání izolační pěny při startu z takovéto nádrže mělo na svědomí zkázu Columbie, proto byly trochu přepracovány, aby z nich při startu pěna nepadala. Pro STS-125 ale byly potřeba dvě, pro Atlantis a záchranný raketoplán, jež měl čekat na rampě 39B v pohotovosti. Obě ale nebyly včas k dispozici a start byl odložen na 8., poté na 10. října. Kvůli hurikánu Ike bylo v září evakuováno Johnsonovo kosmické středisko v Houstonu a posádka, připravující se k letu k Hubbleovi, ztratila týden výcviku a příprav. Aby vše dohnala, start byl stanoven na 15. října. Na konci září však selhal hlavní řídící okruh Hubbleova teleskopu a padlo rozhodnutí vyměnit jej při misi STS-125, posádka na to ale nebyla připravena a potřebné vybavení nebylo k dispozici. Start byl odložen na rok 2009, později oficiálně stanoven na 12. květen 2009.

Posádka má jednak instalovat nové vědecké přístroje ale také prodloužit životnost teleskopu minimálně do roku 2013 výměnou gyroskopů, baterií a tepelných štítů. Je ale možné, že mise se nakonec neuskuteční. Kolize dvou satelitů minulý týden (článek)zvýšila pravděpodobnost zásahu raketoplánu na dráze Hubbleova teleskopu kosmickým smetím na 1 ku 185, přitom limit NASA je 1 ku 200. V nebezpečí by byli především astronauti při kosmických vycházkách, kterých je při poslední servisní misi plánováno pět.

NASA mrak trosek po kolizi obou družic bedlivě sleduje a rozhodnutí o osudu mise Atlantisu by mohlo padnout do 1 nebo 2 týdnů. Bez ní by ale Hubble vydržel pracovat jen asi rok až dva. Rozhodně by šlo o nedůstojný konec výzkumníka, který už toho tolik zažil a dokázal.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »