Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hurikány a kosmický výzkum - II

Hurikány a kosmický výzkum - II

2004-0907rocket-sm.jpg
Podle stále ještě předběžných informací není březnový start raketoplánu událostmi okolo hurikánu Frances nijak vážně ohrožen, doplnil své včerejší informace Jim Kennedy - ředitel Kennedyho kosmického centra (KSC) na Floridě.

Důležitější ale možná je, zda KSC zasáhne i hurikán Ivan, který se blíží do Karibiku. Podle neustále upřesňovaných informací by totiž mohl jeho severní okraj dosáhnout až ke Cape Canaveral. Pokud by k tomu došlo, vidí Kennedy hurikán Ivan jako scénář k "soudnému dnu", který by mohl velmi vážně ovlivnit budoucnost amerického kosmického programu s lidskou posádkou.

"Nechci přemýšlet o tom, co by se stalo, pokud bychom nyní byli přímo zasaženi hurikánem kategorie 2,3,4 nebo 5", řekl Kennedy. Přitom Hurikán Frances byl v místě KSC v podstatě jen silnou tropickou bouří, hurikánem nejnižšího stupně 1. Také hurikán Charley, který se minulý měsíc "otřel" o KSC způsobil škody "jen" za 700.000 USD. Současné škody budou předběžně spočteny nejspíše koncem tohoto týdne.

Samotné raketoplány přestály útok hurikánu Frances dobře, byly zabezpečeny na zvedácích, jejich nákladový prostor byl uzavřen a podvozky zdviženy od země a přístupy do budovy byly zabezpečeny pytli s pískem a překližkou. Ovšem obrovskou budovu VAB a ostatní prostory KSC už nebylo možné tak dobře zajistit. Původní pocit pracovníků centra před hurikánem Frances byl, jako by uhýbali velké vystřelené kulce. Po příchodu zpět do práce, po jeho odeznění, ale většina pracovníků pocítila spíše pocit úlevy, protože škody, díky ochabnutí hurikánu na stupeň 1, nebyly až tak velké jak si v duchu představovali.

V případě hurikánu Ivan si ale meteorologové nejsou jisti, jak a zda bude KSC zasaženo. Jisté je pouze to, že Ivan má potenciál naplnit jejích nejčernější obavy z minulého týdne.

Boj s počasím tedy ještě na Cape Canaveral neskončil. Sezóna hurikánů v USA je v plném proudu. John Madura, vedoucí meteorologického týmu KSC má v současné době o práci postaráno.

Podle : NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »