Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hurikány a kosmický výzkum - II

Hurikány a kosmický výzkum - II

2004-0907rocket-sm.jpg
Podle stále ještě předběžných informací není březnový start raketoplánu událostmi okolo hurikánu Frances nijak vážně ohrožen, doplnil své včerejší informace Jim Kennedy - ředitel Kennedyho kosmického centra (KSC) na Floridě.

Důležitější ale možná je, zda KSC zasáhne i hurikán Ivan, který se blíží do Karibiku. Podle neustále upřesňovaných informací by totiž mohl jeho severní okraj dosáhnout až ke Cape Canaveral. Pokud by k tomu došlo, vidí Kennedy hurikán Ivan jako scénář k "soudnému dnu", který by mohl velmi vážně ovlivnit budoucnost amerického kosmického programu s lidskou posádkou.

"Nechci přemýšlet o tom, co by se stalo, pokud bychom nyní byli přímo zasaženi hurikánem kategorie 2,3,4 nebo 5", řekl Kennedy. Přitom Hurikán Frances byl v místě KSC v podstatě jen silnou tropickou bouří, hurikánem nejnižšího stupně 1. Také hurikán Charley, který se minulý měsíc "otřel" o KSC způsobil škody "jen" za 700.000 USD. Současné škody budou předběžně spočteny nejspíše koncem tohoto týdne.

Samotné raketoplány přestály útok hurikánu Frances dobře, byly zabezpečeny na zvedácích, jejich nákladový prostor byl uzavřen a podvozky zdviženy od země a přístupy do budovy byly zabezpečeny pytli s pískem a překližkou. Ovšem obrovskou budovu VAB a ostatní prostory KSC už nebylo možné tak dobře zajistit. Původní pocit pracovníků centra před hurikánem Frances byl, jako by uhýbali velké vystřelené kulce. Po příchodu zpět do práce, po jeho odeznění, ale většina pracovníků pocítila spíše pocit úlevy, protože škody, díky ochabnutí hurikánu na stupeň 1, nebyly až tak velké jak si v duchu představovali.

V případě hurikánu Ivan si ale meteorologové nejsou jisti, jak a zda bude KSC zasaženo. Jisté je pouze to, že Ivan má potenciál naplnit jejích nejčernější obavy z minulého týdne.

Boj s počasím tedy ještě na Cape Canaveral neskončil. Sezóna hurikánů v USA je v plném proudu. John Madura, vedoucí meteorologického týmu KSC má v současné době o práci postaráno.

Podle : NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »