Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Írán otevřel svůj první kosmodrom

Írán otevřel svůj první kosmodrom

Start první íránské vesmírné rakety 4.2.2008
Start první íránské vesmírné rakety 4.2.2008
Íránská státní televize přinesla 4. února záběry startu íránské rakety z vlastního kosmodromu. Jeho poloha na území státu zveřejněna nebyla, ale podle televize byl tímto startem zahájen provoz prvního íránského vesmírného centra, které bude do vesmíru vypouštět íránské výzkumné satelity.

Po reportáži se okamžitě vyrojily spekulace o její pravdomluvnosti. Podle zahraničních expertů se Írán už v minulosti pokusil do vesmíru vyslat raketu. Loni v lednu vypustil svou první doma vyrobenou raketu, ale uznávané výšky, kde začíná kosmický prostor, nedosáhla. Doletěla na hranice atmosféry a spadla zpět. Proto existují pochyby i o nejnovějším startu.

Íránský politický režim používá vědecké úspěchy ke své propagaci a není tedy jisté, co je pravda a co je přikrášlená a zveličená propaganda. O politickém významu svědčí třeba i to, že příkaz ke startu dal v televizi přímo íránský prezident. Nicméně pokud se raketu podařilo vyslat do vesmíru, obohatí Írán stále se rozšiřující společenství kosmických velmocí, kterých je zatím 11.

Svět na rodící se íránský vesmírný program hledí většinou s obavami, protože stejná technologie, která posílá do vesmíru družice, může poslat i vojenské bojové hlavice. Írán naproti tomu tvrdí, že mu jde o vyslání vědecký satelitů na sledování přírodních katastrof a zlepšení telekomunikačních služeb. První satelit s názvem Naděje by měl být podle íránských plánů vypuštěn do roka.

Zdroj: agentura AP




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »