Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda se blíží k Zemi se vzorky z asteroidu

Japonská sonda se blíží k Zemi se vzorky z asteroidu

Počítačová grafika znázorňující sondu Hayabusa 2 nad povrchem planetky Ryugu
Autor: ISAS/JAXA

Japonská sonda Hayabusa 2 se blíží k Zemi poté, co se po jeden rok trvající cestě ze vzdáleného asteroidu vrací na Zemi se vzorky horniny a s daty, která mohou poskytnout klíč k určení původu Sluneční soustavy. Oznámila to Japonská kosmická agentura JAXA.

Kosmická sonda Hayabusa 2 opustila přibližně před rokem planetku Ryugu, nacházející se ve vzdálenosti zhruba 300 miliónů kilometrů od Země. Nyní se očekává její přiblížení k Zemi a odhození přistávacího pouzdra se vzorky, které se podařilo odebrat z povrchu a z podpovrchových vrstev asteroidu. K přistání dojde 6. prosince 2020 na území jižní Austrálie na polygonu základny Woomera.

Vědci z Japonské kosmické výzkumné agentury JAXA jsou přesvědčeni, že vzorky, zejména ty, které byly získány z podpovrchových vrstev planetky, obsahují drahocenná data neovlivněná kosmickou radiací a dalšími faktory kosmického prostředí.

Makoto Yoshikawa, projektový manažer mise, prohlásil, že vědci jsou zainteresovaní zejména na analýze organických látek v odebraných vzorcích z planetky Ryugu.

Organické látky stojí za původem života na Zemi, avšak stále ještě nevíme, odkud se na Zemi dostaly,“ říká Makoto Yoshikawa. „Doufáme, že se nám podaří najít vodítko k původu života na Zemi na základě detailní analýzy organických látek dopravených na Zemi sondou Hayabusa 2.“

Japonská agentura JAXA plánuje přistání pouzdra obsahujícího vzorky ve vzdálené řídce obydlené oblasti Austrálie, což je velká výzva požadující přesné řízení. Přistávací pouzdro chráněné tepelným štítem se změní v ohnivou kouli v průběhu vstupu do atmosféry ve výšce 200 km nad zemským povrchem. Ve výšce 10 km budou otevřeny padáky za účelem měkkého přistání a signál majáku bude sledován k určení jeho polohy.

Zaměstnanci JAXA nastavili satelitní antény v několika oblastech v cílovém regionu k zachycení signálu majáku, mezitím rovněž připravují radiolokátor, drony a helikoptéry, které budou asistovat při vyhledávání a vyzvednutí návratového pouzdra. Bez těchto opatření by pátrání po návratovém pouzdru o průměru 40 centimetrůmohlo být mimořádně obtížné,“ dodává Makoto Yoshikawa.

Pro mateřskou sondu Hayabusa 2 to však není konec její mise zahájené startem v roce 2014. Po odhození návratového pouzdra znovu zamíří do kosmického prostoru a bude putovat k dalšímu vzdálenému malému asteroidu o průměru asi 30 metrů s označením 1998 KY26, a to po cestě trvající 10 roků.

Sonda Hayabusa 2 uskutečnila 22. 2. 2019 první odběr vzorků z povrchu planetky Ryugu Autor: JAXA
Sonda Hayabusa 2 uskutečnila 22. 2. 2019 první odběr vzorků z povrchu planetky Ryugu
Autor: JAXA
Sonda Hayabusa 2 se dotknula planetky Ryugu celkem dvakrát a navzdory jejímu kamenitému povrchu úspěšně shromáždila potřebná data a vzorky horniny v průběhu období 1,5 roku po příletu k asteroidu v červnu 2018.

Při prvním pokusu o odběr vzorků v únoru 2019 sonda shromáždila především prachové částice z povrchu tělesa. V červenci téhož roku odebrala podpovrchové vzorky horniny asteroidu vůbec poprvé v historii kosmického výzkumu. Stalo se tak po přistání v kráteru, který byl uměle vytvořen dříve odpálením výbušniny na povrchu planetky.

Vědci prohlásili, že ve vzorcích horniny z asteroidu budou stopy uhlíku a organické látky. JAXA doufá, že nalezne klíč k tomu, jak byla hmota ve Sluneční soustavě distribuována a jak to souvisí se vznikem života na Zemi.

Asteroidy, které obíhají kolem Slunce, jsou mnohem menší než planety. Patří mezi nejstarší tělesa ve Sluneční soustavě, a proto nám mohou pomoci vysvětlit, jak se vyvíjela nejen Země, ale celý planetární systém.

Kosmické sondě trvalo 3,5 roku, než přiletěla ze Země k planetce Ryugu, avšak cesta domů byla mnohem kratší vzhledem k nynější vzájemné poloze Ryugu a Země na drahách kolem Slunce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vzorky horniny, Planetka Ryugu, Kosmická sonda Hayabusa2


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »