Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zrníčka prachu z asteroidu Ryugu jsou starší než Sluneční soustava

Zrníčka prachu z asteroidu Ryugu jsou starší než Sluneční soustava

Asteroid Ryugu na snímku ze sondy Hayabusa 2
Autor: JAXA

Mezinárodní tým vědců studoval vzorky prachu získané sondou Hayabusa 2. Zjistil, že některá prachová zrníčka jsou starší než Sluneční soustava. Ve svém článku publikovaném v časopise Astrophysical Journal Letters vědci popsali své analýzy prachu z asteroidu Ryugu a také, co přitom všechno zjistili.

Kosmická sonda Hayabusa 2 zahájila svoji misi v roce 2014 startem z japonského kosmodromu Tanegašima pomocí rakety H-IIA 202. S blízkozemním asteroidem 162173 Ryugu se setkala o čtyři roky později. Po následném kroužení kolem planetky po dobu dvou roků sestoupila na povrch asteroidu a odebrala vzorky prachu. Potom odstartovala zpět na cestu k Zemi.

Planetka Ryugu se nachází v průměrné vzdálenosti 300 miliónů kilometrů od Země a jeden oběh kolem Slunce vykoná za 16 měsíců. Asteroid je charakterizován jako „něco více než jen nakupení štěrku“ a je zřejmě vytvořen z úlomků několika jiných planetek. Další výzkumy ukázaly, že se pravděpodobně zformoval ve vnější oblasti Sluneční soustavy a od té doby pomalu putoval směrem ke Slunci.

Od roku 2020, kdy se vzorky prachu odebrané sondou vrátily na Zemi, byla část z nich předána vědeckým pracovištím po celém světě, aby vzorky prozkoumaly různými metodami. Při tomto novém úsilí výzkumníci zjišťovali jejich stáří a všimli si, že rozdílné druhy zrníček z asteroidů včetně Ryugu pochází z různých typů hvězd a různých hvězdných procesů. Stáří zrníček prachu může být datováno na základě jejich izotopických charakteristik.

Některá zrníčka prachu, nalezená ve vzorku horniny z asteroidu Ryugu, jsou starší než Sluneční soustava Autor: The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac83bd
Některá zrníčka prachu, nalezená ve vzorku horniny z asteroidu Ryugu, jsou starší než Sluneční soustava
Autor: The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac83bd
Při studiu vzorků prachu z asteroidu Ryugu je výzkumníci srovnávali se zrníčky v uhlíkatých chondritech, které byly nalezeny na Zemi. Zjistili, že zhruba 5 % takových meteoritů obsahovalo zrníčka, která vznikla ještě před vznikem našeho planetárního systému – většina z nich byla datována do doby před 7 miliardami roků (stáří Sluneční soustavy je asi 4,6 miliardy roků). Astronomové zjistili, že vzorek prachu obsahoval zrníčka shodná s těmi, které byly objeveny v meteoritech, což ukazuje, že i tento vzorek je starší než Sluneční soustava.

Ryugu je velmi podobný skupině meteoritů známých jako uhlíkaté chondrity typu Ivuna (CI chondrity). Ty představují velmi vzácný typ uhlíkatých chondritů, což jsou asteroidy, jejichž chemické složení se nejvíce podobá složení Slunce a obsahují také významné množství vody.

Vědce také překvapilo, že minimálně jedno zrno bylo tvořeno křemičitany. Ty jsou totiž velmi citlivé na kontakt s vodou, která se v CI chondritech také běžně vyskytuje.

Vědci dostali do rukou velmi cenný materiál, který jim může posloužit jako okno do minulosti vesmíru. Právě z těchto částic totiž vědci můžou zjistit chemické složení pradávných hvězd a také poodhalit jednotlivé vývojové fáze těles starších než naše Slunce.

Podle prohlášení Japonské agentury pro výzkum vesmíru JAXA, která dohlíží na misi Hayabusa 2, byly při tomto výzkumu objeveny sloučeniny, které nevydrží teploty vyšší než 30 stupňů Celsia, což v kombinaci s dalšími zjištěními naznačuje, že planetka Ryugu vznikla ve vnější oblasti Sluneční soustavy a postupně migrovala dovnitř.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] space.com
[3] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetka Ryugu


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »