Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise
Vít Straka Vytisknout článek

Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise

Takoví gekoni byli na palubě Fotonu Autor: Facebook/Roskosmos
Takoví gekoni byli na palubě Fotonu
Autor: Facebook/Roskosmos
První zářijový den přistála zpět na Zemi ruská bezpilotní loď Foton po šesti nedělích na oběžné dráze, kdy na její palubě probíhaly pokusy s živočichy či materiály. Hlavní položka nákladu – pět gekonů, kteří se stali kosmonauty kvůli studiu svého sexuálního chování – se bohužel vrátila bez známek života.

Kosmická loď Foton M4 byla vypuštěna 18. července pomocí rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Již pár hodin po startu se tehdy objevily problémy – plavidlo náhle přestalo reagovat na příkazy ze Země a prošvihlo plánovaný zážeh motorů za účelem zvýšení oběžné dráhy na konečnou výšku 575 kilometrů (po startu se Foton ocitl na eliptické dráze s nejvyšším bodem v 552 a s nejnižším ve 252 kilometrech nad Zemí se sklonem 65 stupňů vůči rovníku, dráha počala v dalších týdnech mírně klesat odporem zbytků atmosféry). Zhruba za týden oznámila ruská vesmírná agentura Roskosmos, že vláda nad Fotonem byla obnovena, nicméně dotyčný zážeh loď nikdy neprovedla. Snad proto odpovědní manažeři zkrátili její misi ze dvou měsíců na 44 dnů.

Schéma lodi Foton M4 Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web
Schéma lodi Foton M4
Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web
Na palubě lodi se nacházelo celkem asi 850 kilogramů rusko-německých vědeckých pokusů a jejich podpůrného hardwaru. Hlavní třešničkou byla zmíněná pětice gekonů (druh ještěrky; na prstech mají přilnavé polštářky, díky kterým rychle a hladce lezou po svislých stěnách či kmenech stromů, zejména jsou nočními živočichy a jsou schopni vydávat hlasité zvuky; živí se pavouky a hmyzem a jejich domovinou je Asie či Austrálie). Během letu probíhala studie jejich sexuálních návyků v beztížném stavu, což může mnohé napovědět o změnách rozmnožování a sexuality v rámci budoucích lidských posádek dlouhých kosmických misí. Vědci sledovali video z terária gekonů, které jim automaticky poskytovalo vzduch a potravu.

Dalšími „kosmonauty“ byly vinné mušky, které se na oběžné dráze úspěšně rozmnožovaly, vysušená semena a vajíčka housenek, která zase prokazovala svoje reakce na kosmickou radiaci. Letu se zúčastnily rovněž mikroorganismy.

Stranou nezůstal ani výzkum neživých předmětů. V rámci jednoho z pokusů probíhala snaha tvořit co nejkvalitnější krystaly polovodičů, což může mít opět aplikace zde na Zemi v elektronice v podobě rozvoje a zdokonalení solárních panelů, světelných diod či transistorů. V ruské peci na palubě byly dále taveny a rozpouštěny různé typy materiálů a vědce zajímaly dopady magnetických polí a vibrací na následnou krystalizaci rozpuštěných materiálů.

Kabina Foton M4 krátce po přistání se svým hlavním padákem Autor: Facebook/Roskosmos
Kabina Foton M4 krátce po přistání se svým hlavním padákem
Autor: Facebook/Roskosmos
V pondělí 1. září hermeticky uzavřená kabina Fotonu vstoupila do atmosféry a za asistence padáků hladce přistála v jihoruském regionu Orenburg v 11:18 SELČ. Ke kabině následně dorazil záchranný tým, otevřel její poklop a začal vykládat vědecké experimenty. Gekoni však byli nalezeni mrtví. Kdy a hlavně proč uhynuli, na to se nyní zaměří vědecký tým. Rusové nicméně nehlásili žádné další potíže s navrátivším se vědeckým materiálem, který bude nyní rozdělen mezi ruské a německé laboratoře k analýzám.

Provozovatelem lodi byla agentura Roskosmos, federální kosmická agentura ruské vlády. Loď Foton je technicky odvozena od lodí Vostok, kterými letěli do vesmíru první sovětští kosmonauti včetně Jurije Gagarina. Od roku 1985 šlo o 16. misi návratové lodě typu Foton, která je stále zdokonalována. Obdržela například nové sluneční baterie pro prodloužení svých pobytů v kosmu či nový pohonný modul pro korekce dráhy.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Roskosmos, Kosmická loď Foton


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Náměsíční čáp

Fotoaparát Canon 700D Teleobjektiv Canon 28-135 mm ISO 100 expozice 1/125 sec

Další informace »