Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  JUICE provedla unikátní průlet kolem Měsíce a Země

JUICE provedla unikátní průlet kolem Měsíce a Země

Snímek části Země a části sondy JUICE krátce po nejtěsnějším přiblížení. Pořízeno inženýrskou kamerou 21. 8. 2024 v 0:09 SELČ. Cílem kamery je sledovat stav sondy, nikoli pořizovat vědecká data. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA/Juice/JMC

Evropská mise k jupiterovým měsícům JUICE se na své dlouhé cestě k planetě Jupiter musí několikrát přiblížit k Zemi a Venuši. Díky blízkým průletům získá dodatečnou porci energie, kterou by jinak musela udělit obří raketa a navíc nebude sonda muset tak rychle brzdit, až k Jupiteru přiletí. První průlet kolem Země byl unikátní, protože předtím se ještě protáhla kolem Měsíce.

Snímek Měsíce a části sondy JUICE z 19. 8. 2024 ve 23:25 SELČ vytvořila inženýrská kamera JMC 1 (Juice monitoring camera 1) a lehce jej upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean Autor: ESA/Juice/JMC
Snímek Měsíce a části sondy JUICE z 19. 8. 2024 ve 23:25 SELČ vytvořila inženýrská kamera JMC 1 (Juice monitoring camera 1) a lehce jej upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA/Juice/JMC
JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) je vlajková mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Přestože jde o velkou sondu, není reálné, aby se vydala rovnou k planetě Jupiter a zde potom z velké rychlosti zbrzdila. Výhodné je vyslat sondu na protáhlou eliptickou dráhu a využít několika gravitačních manévrů u vnitřních planet, typicky u Venuše, aby se sonda dostala na správnou dráhu k Jupiteru. Před prvním manévrem u Venuše přišel na řadu první průlet kolem Země 20. 8. 2024. Tento manévr byl podle ESA první v historii, kdy se sonda nejprve dostala velmi blízko k Měsíci a teprve poté následoval ještě blízký průlet nad oblaky naší Země.

Připomeňme, že od startu v dubnu 2023 se sonda pohybovala volně sluneční soustavou a toto bylo její první přiblížení k některé z planet. Gravitační manévr u Měsíce a Země způsobil, že trajektorie sondy nyní směřuje k Venuši, kterou využije sonda v srpnu 2025. Od příštího roku začne sonda zrychlovat a využije ještě dva gravitační praky od naší Země, než se vydá na přelet k Jupiteru, kam by měla dorazit v červenci 2031.

Na snímku inženýrskou monitorovací kamerou je vidět Země a část fotovolaických panelů sondy JUICE 20. 8. 2024 ve 23:48 SELČ během nejvvětšího přiblížení k Zemi. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean. Autor: ESA/Juice/JMC
Na snímku inženýrskou monitorovací kamerou je vidět Země a část fotovolaických panelů sondy JUICE 20. 8. 2024 ve 23:48 SELČ během nejvvětšího přiblížení k Zemi. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean.
Autor: ESA/Juice/JMC
Průlet dopadl dobře a je to až fascinující, neboť operátoři ji museli nasměrovat do přesně stanoveného úzkého koridoru, kdy Měsíc ji svou gravitací postrčil na jednu stranu a Země pak ohnula její trajetorii na stranu druhou o to výrazněji, protože je mnohem těžší, než Měsíc. Pro vědce byl průlet neméně zajímavý, protože během něj bylo aktivováno deset jejích přístrojů a ty tak mohly být otestovány a zkalibrovány. Klíčové to bylo pro radar RIME určený ke studiu podpovrchových vrstev měsíců, jehož vlastní šum může ovlivnit pozorování a proto inženýři rádi ověřili, jak na tom je.

Portrét Země s Měsícem (který je jako nenápadná tečka vlevo u kraje snímku) pořídila inenýrská kamera JMC 1) během odletu sondy JUICE od Země 21. 8. 2024 ve 2:53 SELČ. Snímek pomohli lehce upravit Simeon Schmauß a Mark McCaughrean Autor: ESA
Portrét Země s Měsícem (který je jako nenápadná tečka vlevo u kraje snímku) pořídila inenýrská kamera JMC 1) během odletu sondy JUICE od Země 21. 8. 2024 ve 2:53 SELČ. Snímek pomohli lehce upravit Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA
Samotný nejbližší průlet kolem Měsíce se odehrál 19. 8. 2024 ve 23:15 SELČ a o den později, 20. 8. 2024 ve 23:56 SELČ, prolétla JUICE ve výšce 6840 km nad jihovýchodní Asií a Tichým oceánem. Měsíc zpomalil sondu o 0,9 km/s vzhledem k Slunci a nasměroval ji k Zemi, která ji zpomalila o dalších 4,8 km/s. Při pohledu na trajektorii sondy shora bychom viděli, že provedla zatáčku v úhlu 100°.

Manévr se jeví poměrně riskantní, zvláště když uvážíme, že se k Zemi přiblížila na vzdálenost menší, než v jaké obíhají geostacionární družice, ale podařilo se jím také ušetřit kolem 100 až 150 kg paliva. Je třeba také poznamenat v souvislosti s množstvím paliva, že na samotný přílet ke Ganymedu se podařilo ušetřit další palivo už při samotném startu, neboť raketa Ariane 5 umístila sondu na perfektní trajektorii.

Celý průběh letu JUICE k Jupiteru shrnutý v jedné infografice. Vidíme zde, jak sonda využívá nejprve gravitaci Měsíce a Země, poté Venuše, pak dvakrát Zemi a následně přilétá k Jupiteru. Zde má provést průlety kolem ledových měsíců a následně se usadit na oběžné dráze Ganymedu, největšího Msíce Sluneční soustavy. Autor: ESA
Celý průběh letu JUICE k Jupiteru shrnutý v jedné infografice. Vidíme zde, jak sonda využívá nejprve gravitaci Měsíce a Země, poté Venuše, pak dvakrát Zemi a následně přilétá k Jupiteru. Zde má provést průlety kolem ledových měsíců a následně se usadit na oběžné dráze Ganymedu, největšího Msíce Sluneční soustavy.
Autor: ESA

Sondu bylo možné před přiblížením k Zemi a Měsíci sledovat také ze Země. Na fotografování těchto těles ve velké vzdálenosti se u nás zaměřuje hlavně amatérský astronom Milan Antoš, který tato tělesa fotografuje přímo z města v Jablonci nad Nisou. Poprvé ji zachytil již 5. srpna, kdy byla více než 4 miliony km od Země a podruhé o pět dní později, stále ještě více než 2,7 mil. km od nás. Další průlety kolem Země nás čekají v září 2026 a lednu 2029, takže to můžete zkusit také.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA: JUICE nasměrována k Venuši světově prvním průletem kolem Měsíce a Země
[2] ESA: průlet JUICE kolem Měsíce a Země, vše co o něm potřebujete vědět
[3] Astrofotky.cz: galerie snímků Milana Antoše
[4] The Weather Channel: krátké video s obrázky z průletu



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gravitační manévr, JUICE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »