Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Juno se chystá k Jupiteru

Juno se chystá k Jupiteru

Americká sonda Juno u Jupiteru - kresba
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresba
Můžeme se těšit na další kosmickou sondu, která bude velkým přínosem. Jmenuje se Juno, namíří si to k Jupiteru a připomene i Galilea.

Jde o americkou sondu, start se chystá na 5. srpna a z amerického mysu Canaveral sondu vynese raketa Atlas 5. Plánovaný čas startu je 17:34, ale kdyby se z nějakého důvodu nepodařilo odstartovat, je na to čas do 26. srpna, kdy se startovací okno uzavírá. Podle posledních zpráv je šance na dobré počasí 70 %, tak snad start vyjde.

Po startu sonda využije dnes obvyklého tzv. gravitačního praku, po dvou letech v říjnu 2013 se urychlí průletem kolem Země a k Jupiteru by měla dorazit v červenci 2016. Cesta tedy potrvá pět let. Když bude na sondě vše fungovat, mohla by Jupiter zkoumat asi 9 let, předpokládaný konec mise je v říjnu 2017.

Galilova plaketa na Juno
Galilova plaketa na Juno
Zajímavostí je, že Juno veze k Jupiteru plaketu se jménem významného astronoma. Je jím Galileo Galilei, protože to byl právě on, kdo jako první objevil čtyři nejjasnější měsíce Jupitera. Plaketa je poměrně malá, 7x5 cm a váží pouhých 6 gramů. Kromě tváře astronoma obsahuje nápis s citátem Galileova pozorovacího deníku právě z noci objevu měsíců.

Každá sonda letí ke svému cíli s konkrétními úkoly. V případě Juno bychom našli tři hlavní. Porozumět Jupiterově struktuře prostřednictvím stanovení hmotnosti a velikosti Jupiterova jádra, jeho gravitačního a magnetického pole a vnitřního proudění. Proměření složení Jupiterovy atmosféry, zejména množství plynů schopných kondenzace (vodní páry, NH3, CH4 a H2S), určit teplotní profil atmosféry planety, profil rychlostí větrů a prozkoumat oblačnou pokrývku do větší hloubky, než to dokázala předešlá sonda Galileo. No a v neposlední řadě prozkoumat a popsat prostorové struktury Jupiterovy polární magnetosféry a sledovat tam polární záři. To vše bude sonda provádět z polární dráhy kolem planety. No a jistě si najde čas i na to, aby se zahleděla na některý ze zajímavých Jupiterových měsíců.

Zdroj: NASA stránky mise




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »