Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Juno se chystá k Jupiteru

Juno se chystá k Jupiteru

Americká sonda Juno u Jupiteru - kresba
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresba
Můžeme se těšit na další kosmickou sondu, která bude velkým přínosem. Jmenuje se Juno, namíří si to k Jupiteru a připomene i Galilea.

Jde o americkou sondu, start se chystá na 5. srpna a z amerického mysu Canaveral sondu vynese raketa Atlas 5. Plánovaný čas startu je 17:34, ale kdyby se z nějakého důvodu nepodařilo odstartovat, je na to čas do 26. srpna, kdy se startovací okno uzavírá. Podle posledních zpráv je šance na dobré počasí 70 %, tak snad start vyjde.

Po startu sonda využije dnes obvyklého tzv. gravitačního praku, po dvou letech v říjnu 2013 se urychlí průletem kolem Země a k Jupiteru by měla dorazit v červenci 2016. Cesta tedy potrvá pět let. Když bude na sondě vše fungovat, mohla by Jupiter zkoumat asi 9 let, předpokládaný konec mise je v říjnu 2017.

Galilova plaketa na Juno
Galilova plaketa na Juno
Zajímavostí je, že Juno veze k Jupiteru plaketu se jménem významného astronoma. Je jím Galileo Galilei, protože to byl právě on, kdo jako první objevil čtyři nejjasnější měsíce Jupitera. Plaketa je poměrně malá, 7x5 cm a váží pouhých 6 gramů. Kromě tváře astronoma obsahuje nápis s citátem Galileova pozorovacího deníku právě z noci objevu měsíců.

Každá sonda letí ke svému cíli s konkrétními úkoly. V případě Juno bychom našli tři hlavní. Porozumět Jupiterově struktuře prostřednictvím stanovení hmotnosti a velikosti Jupiterova jádra, jeho gravitačního a magnetického pole a vnitřního proudění. Proměření složení Jupiterovy atmosféry, zejména množství plynů schopných kondenzace (vodní páry, NH3, CH4 a H2S), určit teplotní profil atmosféry planety, profil rychlostí větrů a prozkoumat oblačnou pokrývku do větší hloubky, než to dokázala předešlá sonda Galileo. No a v neposlední řadě prozkoumat a popsat prostorové struktury Jupiterovy polární magnetosféry a sledovat tam polární záři. To vše bude sonda provádět z polární dráhy kolem planety. No a jistě si najde čas i na to, aby se zahleděla na některý ze zajímavých Jupiterových měsíců.

Zdroj: NASA stránky mise




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »