Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Konec primární mise Mars Odyssey

Konec primární mise Mars Odyssey

odyssey-10000-01_br400.jpg
Mise pojmenovaná po sci-fi románu Arthura C.Clarka, "2001 - Vesmírná odysea", knize, která inspirovala generaci věřící, že nedaleká budoucnost lidstva bude v kosmických hotelech a ve videotelefonátech mezi Zemí a Jupiterem. "NASA 2001 Odysea", jak se také mnohdy misi Mars Odyssey přezdívalo, to ale brala realističtěji, přes oběžnou dráhu okolo Marsu.

Mise vypuštěná s cílem objevit, co skrývá naše sousední planeta a zejména nalézt vodu nebo led nehluboko pod marťanským povrchem skončila svoji primární část tento týden, 24.srpna, necelé tři roky po příletu na oběžnou dráhu okolo planety. K Marsu dorazila 24.10.2001. Primární část mise Mars Odyssey skončila naprostým úspěchem. Tato "odysea" má už dnes formálně splněno vše, co se od ní očekávalo, ale protože se stále nalézá ve velmi dobrém stavu, její vědecký tým se už těší na to, co nalezne v prodloužené misi.

Jedním z cílů primární mise bylo zkoumání a analýza záření, které by mohlo ohrozit budoucí astronauty a jejich zdraví. Mars má například jen jedno procento atmosféry Země a prakticky žádné magnetické pole, které by lidi chránili před účinky slunečních erupcí a galaktickým zářením. Experiment MARIE například zjistil, že expozice lidského těla škodlivým zářením bude na Marsu a na cestě k němu nejméně 2x - 3x vyšší než na Zemi. Budoucí posádky tedy budou určitě potřebovat něco jako radiační kryty a budou muset omezovat pobyt mimo ně. Sám přístroj to ale nesl jen těžce. Už během letu k Marsu byl zasažen takovou dávkou sluneční radiace, že přestal na 6 měsíců fungovat a momentálně je také mimo provoz. Vědci ale doufají, že se i z loňského šoku ještě probere.

Pokračovat v práci určitě bude gama spektrometr (GRS). Ten již pomohl vytvořit základní mapy složení marsovského povrchu pro 20 prvků periodické soustavy, zejména vodík, křemík, železo, draslík, thorium nebo chlór.Ukázalo se, že například draslík je na Marsu asi 2x hojnější než na Zemi. To sice bylo známo už dříve, ze studia meteoritů z Marsu, ale sonda to definitivně potvrdila. U ostatních prvků nelze ještě zcela jednoznačně říci, zda se jejich množství významně odlišuje od Země, ale to vlastně mnoho neznamená, protože ani u vlastní planety nedokážeme jednoznačně odpovědět na otázku, kolik je na ní vody. Existuje totiž možnost, že v zemském plášti je (mezi povrchem a jádrem) je vázáno více vody než se jí nachází ve všech oceánech.

Ostatně přítomnost vody na Marsu odhaloval také přístroj THEMIS - tepelně emisní zobrazovací systém, který je na sondě nainstalován. Přístroj objevil známky vody, které byly potvrzeny jak přístrojem TES na Mars Global Surveyor orbiter, tak na roveru Opportunity přístrojem mini-TES.

Mars Odyssey bude i nadále působit při sledování robotů Spirit i Opportunity nebo také jako jejich retranslační stanice. Sonda má totiž mnohem větší antény než povrchová vozítka a je schopna přenášet data k Zemi mnohem rychleji než při přímém spojení z povrchu. Díky své polární dráze přelétá nad oblastmi obou robotů dvakrát denně.

Znamená to, že u Marsu se s koncem primární části mise zase až tak mnoho nezmění a všechno co může pokračovat, také pokračovat bude.

Změny nastávají na Zemi. S koncem, základní části mise nastoupil na místo ředitele projektu nový muž, Phil Varghese. Ten po nástupu do funkce vyslovil obdiv nad prací svých kolegů v uplynulých téměř čtyřech letech a vyslovil názor, že Mars Odyssey má dostatek systémových prostředků, aby mohla pokračovat v práci třeba i dalších 10 let.

Zdroj : NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »