Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Konec primární mise Mars Odyssey

Konec primární mise Mars Odyssey

odyssey-10000-01_br400.jpg
Mise pojmenovaná po sci-fi románu Arthura C.Clarka, "2001 - Vesmírná odysea", knize, která inspirovala generaci věřící, že nedaleká budoucnost lidstva bude v kosmických hotelech a ve videotelefonátech mezi Zemí a Jupiterem. "NASA 2001 Odysea", jak se také mnohdy misi Mars Odyssey přezdívalo, to ale brala realističtěji, přes oběžnou dráhu okolo Marsu.

Mise vypuštěná s cílem objevit, co skrývá naše sousední planeta a zejména nalézt vodu nebo led nehluboko pod marťanským povrchem skončila svoji primární část tento týden, 24.srpna, necelé tři roky po příletu na oběžnou dráhu okolo planety. K Marsu dorazila 24.10.2001. Primární část mise Mars Odyssey skončila naprostým úspěchem. Tato "odysea" má už dnes formálně splněno vše, co se od ní očekávalo, ale protože se stále nalézá ve velmi dobrém stavu, její vědecký tým se už těší na to, co nalezne v prodloužené misi.

Jedním z cílů primární mise bylo zkoumání a analýza záření, které by mohlo ohrozit budoucí astronauty a jejich zdraví. Mars má například jen jedno procento atmosféry Země a prakticky žádné magnetické pole, které by lidi chránili před účinky slunečních erupcí a galaktickým zářením. Experiment MARIE například zjistil, že expozice lidského těla škodlivým zářením bude na Marsu a na cestě k němu nejméně 2x - 3x vyšší než na Zemi. Budoucí posádky tedy budou určitě potřebovat něco jako radiační kryty a budou muset omezovat pobyt mimo ně. Sám přístroj to ale nesl jen těžce. Už během letu k Marsu byl zasažen takovou dávkou sluneční radiace, že přestal na 6 měsíců fungovat a momentálně je také mimo provoz. Vědci ale doufají, že se i z loňského šoku ještě probere.

Pokračovat v práci určitě bude gama spektrometr (GRS). Ten již pomohl vytvořit základní mapy složení marsovského povrchu pro 20 prvků periodické soustavy, zejména vodík, křemík, železo, draslík, thorium nebo chlór.Ukázalo se, že například draslík je na Marsu asi 2x hojnější než na Zemi. To sice bylo známo už dříve, ze studia meteoritů z Marsu, ale sonda to definitivně potvrdila. U ostatních prvků nelze ještě zcela jednoznačně říci, zda se jejich množství významně odlišuje od Země, ale to vlastně mnoho neznamená, protože ani u vlastní planety nedokážeme jednoznačně odpovědět na otázku, kolik je na ní vody. Existuje totiž možnost, že v zemském plášti je (mezi povrchem a jádrem) je vázáno více vody než se jí nachází ve všech oceánech.

Ostatně přítomnost vody na Marsu odhaloval také přístroj THEMIS - tepelně emisní zobrazovací systém, který je na sondě nainstalován. Přístroj objevil známky vody, které byly potvrzeny jak přístrojem TES na Mars Global Surveyor orbiter, tak na roveru Opportunity přístrojem mini-TES.

Mars Odyssey bude i nadále působit při sledování robotů Spirit i Opportunity nebo také jako jejich retranslační stanice. Sonda má totiž mnohem větší antény než povrchová vozítka a je schopna přenášet data k Zemi mnohem rychleji než při přímém spojení z povrchu. Díky své polární dráze přelétá nad oblastmi obou robotů dvakrát denně.

Znamená to, že u Marsu se s koncem primární části mise zase až tak mnoho nezmění a všechno co může pokračovat, také pokračovat bude.

Změny nastávají na Zemi. S koncem, základní části mise nastoupil na místo ředitele projektu nový muž, Phil Varghese. Ten po nástupu do funkce vyslovil obdiv nad prací svých kolegů v uplynulých téměř čtyřech letech a vyslovil názor, že Mars Odyssey má dostatek systémových prostředků, aby mohla pokračovat v práci třeba i dalších 10 let.

Zdroj : NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter nad západním obzorem

Další informace »