Konec primární mise Mars Odyssey

Mise vypuštěná s cílem objevit, co skrývá naše sousední planeta a zejména nalézt vodu nebo led nehluboko pod marťanským povrchem skončila svoji primární část tento týden, 24.srpna, necelé tři roky po příletu na oběžnou dráhu okolo planety. K Marsu dorazila 24.10.2001. Primární část mise Mars Odyssey skončila naprostým úspěchem. Tato "odysea" má už dnes formálně splněno vše, co se od ní očekávalo, ale protože se stále nalézá ve velmi dobrém stavu, její vědecký tým se už těší na to, co nalezne v prodloužené misi.

Jedním z cílů primární mise bylo zkoumání a analýza záření, které by mohlo ohrozit budoucí astronauty a jejich zdraví. Mars má například jen jedno procento atmosféry Země a prakticky žádné magnetické pole, které by lidi chránili před účinky slunečních erupcí a galaktickým zářením. Experiment MARIE například zjistil, že expozice lidského těla škodlivým zářením bude na Marsu a na cestě k němu nejméně 2x - 3x vyšší než na Zemi. Budoucí posádky tedy budou určitě potřebovat něco jako radiační kryty a budou muset omezovat pobyt mimo ně. Sám přístroj to ale nesl jen těžce. Už během letu k Marsu byl zasažen takovou dávkou sluneční radiace, že přestal na 6 měsíců fungovat a momentálně je také mimo provoz. Vědci ale doufají, že se i z loňského šoku ještě probere.

Pokračovat v práci určitě bude gama spektrometr (GRS). Ten již pomohl vytvořit základní mapy složení marsovského povrchu pro 20 prvků periodické soustavy, zejména vodík, křemík, železo, draslík, thorium nebo chlór.Ukázalo se, že například draslík je na Marsu asi 2x hojnější než na Zemi. To sice bylo známo už dříve, ze studia meteoritů z Marsu, ale sonda to definitivně potvrdila. U ostatních prvků nelze ještě zcela jednoznačně říci, zda se jejich množství významně odlišuje od Země, ale to vlastně mnoho neznamená, protože ani u vlastní planety nedokážeme jednoznačně odpovědět na otázku, kolik je na ní vody. Existuje totiž možnost, že v zemském plášti je (mezi povrchem a jádrem) je vázáno více vody než se jí nachází ve všech oceánech.

Ostatně přítomnost vody na Marsu odhaloval také přístroj THEMIS - tepelně emisní zobrazovací systém, který je na sondě nainstalován. Přístroj objevil známky vody, které byly potvrzeny jak přístrojem TES na Mars Global Surveyor orbiter, tak na roveru Opportunity přístrojem mini-TES.

Mars Odyssey bude i nadále působit při sledování robotů Spirit i Opportunity nebo také jako jejich retranslační stanice. Sonda má totiž mnohem větší antény než povrchová vozítka a je schopna přenášet data k Zemi mnohem rychleji než při přímém spojení z povrchu. Díky své polární dráze přelétá nad oblastmi obou robotů dvakrát denně.

Znamená to, že u Marsu se s koncem primární části mise zase až tak mnoho nezmění a všechno co může pokračovat, také pokračovat bude.

Změny nastávají na Zemi. S koncem, základní části mise nastoupil na místo ředitele projektu nový muž, Phil Varghese. Ten po nástupu do funkce vyslovil obdiv nad prací svých kolegů v uplynulých téměř čtyřech letech a vyslovil názor, že Mars Odyssey má dostatek systémových prostředků, aby mohla pokračovat v práci třeba i dalších 10 let.

Zdroj : NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod