Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Konec primární mise Mars Odyssey

Konec primární mise Mars Odyssey

odyssey-10000-01_br400.jpg
Mise pojmenovaná po sci-fi románu Arthura C.Clarka, "2001 - Vesmírná odysea", knize, která inspirovala generaci věřící, že nedaleká budoucnost lidstva bude v kosmických hotelech a ve videotelefonátech mezi Zemí a Jupiterem. "NASA 2001 Odysea", jak se také mnohdy misi Mars Odyssey přezdívalo, to ale brala realističtěji, přes oběžnou dráhu okolo Marsu.

Mise vypuštěná s cílem objevit, co skrývá naše sousední planeta a zejména nalézt vodu nebo led nehluboko pod marťanským povrchem skončila svoji primární část tento týden, 24.srpna, necelé tři roky po příletu na oběžnou dráhu okolo planety. K Marsu dorazila 24.10.2001. Primární část mise Mars Odyssey skončila naprostým úspěchem. Tato "odysea" má už dnes formálně splněno vše, co se od ní očekávalo, ale protože se stále nalézá ve velmi dobrém stavu, její vědecký tým se už těší na to, co nalezne v prodloužené misi.

Jedním z cílů primární mise bylo zkoumání a analýza záření, které by mohlo ohrozit budoucí astronauty a jejich zdraví. Mars má například jen jedno procento atmosféry Země a prakticky žádné magnetické pole, které by lidi chránili před účinky slunečních erupcí a galaktickým zářením. Experiment MARIE například zjistil, že expozice lidského těla škodlivým zářením bude na Marsu a na cestě k němu nejméně 2x - 3x vyšší než na Zemi. Budoucí posádky tedy budou určitě potřebovat něco jako radiační kryty a budou muset omezovat pobyt mimo ně. Sám přístroj to ale nesl jen těžce. Už během letu k Marsu byl zasažen takovou dávkou sluneční radiace, že přestal na 6 měsíců fungovat a momentálně je také mimo provoz. Vědci ale doufají, že se i z loňského šoku ještě probere.

Pokračovat v práci určitě bude gama spektrometr (GRS). Ten již pomohl vytvořit základní mapy složení marsovského povrchu pro 20 prvků periodické soustavy, zejména vodík, křemík, železo, draslík, thorium nebo chlór.Ukázalo se, že například draslík je na Marsu asi 2x hojnější než na Zemi. To sice bylo známo už dříve, ze studia meteoritů z Marsu, ale sonda to definitivně potvrdila. U ostatních prvků nelze ještě zcela jednoznačně říci, zda se jejich množství významně odlišuje od Země, ale to vlastně mnoho neznamená, protože ani u vlastní planety nedokážeme jednoznačně odpovědět na otázku, kolik je na ní vody. Existuje totiž možnost, že v zemském plášti je (mezi povrchem a jádrem) je vázáno více vody než se jí nachází ve všech oceánech.

Ostatně přítomnost vody na Marsu odhaloval také přístroj THEMIS - tepelně emisní zobrazovací systém, který je na sondě nainstalován. Přístroj objevil známky vody, které byly potvrzeny jak přístrojem TES na Mars Global Surveyor orbiter, tak na roveru Opportunity přístrojem mini-TES.

Mars Odyssey bude i nadále působit při sledování robotů Spirit i Opportunity nebo také jako jejich retranslační stanice. Sonda má totiž mnohem větší antény než povrchová vozítka a je schopna přenášet data k Zemi mnohem rychleji než při přímém spojení z povrchu. Díky své polární dráze přelétá nad oblastmi obou robotů dvakrát denně.

Znamená to, že u Marsu se s koncem primární části mise zase až tak mnoho nezmění a všechno co může pokračovat, také pokračovat bude.

Změny nastávají na Zemi. S koncem, základní části mise nastoupil na místo ředitele projektu nový muž, Phil Varghese. Ten po nástupu do funkce vyslovil obdiv nad prací svých kolegů v uplynulých téměř čtyřech letech a vyslovil názor, že Mars Odyssey má dostatek systémových prostředků, aby mohla pokračovat v práci třeba i dalších 10 let.

Zdroj : NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »