Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonauti jsou bez záchodu

Kosmonauti jsou bez záchodu

Vesmírný záchod
Vesmírný záchod
Velmi pozemský problém řeší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici – rozbil se jim totiž záchod. Když před týdnem jeden ze členů posádky záchod používal, zastavil se větráček v motoru záchodu. Od té doby se tekutý odpad neodsává.

Porucha se naštěstí netýká tuhého odpadu. Zkrátka "na velkou" mohu jít kosmonauti bez obav, ale "na malou" nemohou vůbec. Nejprve to vyřešili tak, že chodili na záchod do návratové kapsle Sojuzu. Ta má ale omezenou kapacitu a už ji naplnili. Teď používají záložní pytlíky na odpad.

Posádka se samozřejmě pokusila záchod opravit, ale nebyla úspěšná. Bez funkční toalety se nedá žít ani na Zemi ani ve vesmíru. Záchodu ruské výroby je 7 let a už se jednou porouchal, ale problém se brzy podařilo odstranit. Teď je situace vážnější. Posádce nezbývá než udělat to, co by udělala každá domácnost – zavolat instalatéra. A ten by měl skutečně v pondělí dorazit.

Raketoplán Discovery připraven ke startu
Raketoplán Discovery připraven ke startu

Ke stanici se totiž v sobotu chystá odletět dlouho dopředu plánovaná mise raketoplánu Discovery. Ten už je připraven a veškerý plánovaný náklad je naložen. Jenomže náhradní záchod by znamenal další zátěž a raketoplán není nafukovací. Má svůj hmotnostní limit a protože na ISS veze japonskou laboratoř, moc místa nezbývá. Poloha nákladu v raketoplánu je navíc pečlivě plánována a rozmístěna kvůli udržení rovnováhy. NASA teď řeší skutečně nečekaný a svízelný problém, jak náklad raketoplánu přeskupit, aby se tam záchod vešel. Myslím, že ještě žádná posádka ISS nečekala na přílet raketoplánu s takovou radostí.

Podle posledních zpráv, je porouchanou součástkou v záchodu pumpa, takže snad nebude nutné vést nahoru celý náhradní záchod.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »