Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kterak dnes v noci přistával Sojuz
Vít Straka Vytisknout článek

Kterak dnes v noci přistával Sojuz

Kabina Sojuzu po přistání ve stepi. Autor: Roscosmos.ru
Kabina Sojuzu po přistání ve stepi.
Autor: Roscosmos.ru
V úterý 22. listopadu extrémně brzy ráno našeho času v kazašských stepích skončil hladkým přistáním lodi Sojuz TMA-02M téměř půlroční výlet do kosmu rusko-americko-japonské posádky. Pojďme si vynahradit absenci online přenosu a podívat se, jak to vše probíhalo.

Rozloučení posádek a uzavření poklopů

O současné situaci na stanici ISS jsme psali nedávno.

Odlétající trojice, kosmonaut Sergej Volkov (Rusko) a astronauté Mike Fossum (USA) a Satoši Furukawa (Japonsko), strávila posledních několik hodin na palubě kosmické stanice samozřejmě přípravami na odlet, především aktivací a přípravou systémů lodi Sojuz a nakládáním posledních věcí pro návrat na Zemi. Trojice do lodi také naložila nějaké jídlo pro případ, že by po odpojení od ISS došlo k 24hodinovému odkladu přistání a oni museli vydržet na palubě Sojuzu. Toto ovšem není standartní postup, za možným odkladem byla jakási blíže nespecifikovaná technická závada, loď však ve výsledku fungovala perfektně, takže k žádnému odkladu nedošlo.

K uzavření poklopů mezi stanicí a Sojuzem došlo po rozloučení obou trojic kosmonautů (jedna trojice odlétala, druhá zůstává dlouhodobě na palubě ISS) v pondělí 21. listopadu ve 20:41 SEČ. Než se ale mohl Sojuz odpoutat od kosmické stanice, byla zde ještě spousta práce. Kosmonauti kontrolovali, zda oba poklopy, poklop stanice i poklop Sojuzu, správně doléhají a nedochází zde k úniku vzduchu. Po potvrzení že je vše v pořádku se trojice uvnitř Sojuzu oblékla do skafandrů Sokol, vyžadovaných předpisy pro případ dekomprese při návratu, uzavřela také poklop mezi orbitálním a návratovým modulem Sojuzu a připoutala se do křesel v návratovém modulu. Do prostředního sedadla usedl velitel lodi Sergej Volkov, po své levé ruce měl svého kopilota Furukawu a po pravé ruce čerstvě bývalého velitele ISS Fossuma.

Videovsuvka č. 1: Šťastnou cestu dolů!


Odpojení a odlet od ISS

Ve 23:57 SEČ Volkov vyslal příkaz k otevření západek stykovacího uzlu modulu Rassvět, ke kterému byl Sojuz TMA-02M připojen od 9. června. K fyzické separaci Sojuzu od ISS došlo přesně o půlnoci na úterý 22. listopadu podle našeho času. Před odletem od stanice ještě čekal posádku Sojuzu poslední úkol: prozkoumat možnosti nového digitálního autopilota lodi Sojuz TMA-M, jejíž teprve druhý exemplář se dnes vrátil z kosmu, kvůli možnému vylepšování. Velitel Volkov se s lodí vzdálil asi 50 metrů od stanice a zaměřoval loď na různé body na spodní části ISS, získaná data pomohou k získání zkušeností s novým, ještě nepříliš vyzkoušeným systémem. Necelou čtvrthodinu po separaci lodi a stanice byl proveden 20sekundový zážeh, který Sojuz poslal definitivně pryč od stanice.

Mimochodem: odpojením Sojuzu TMA-02M na palubě ISS oficiálně začalo období působnosti 30. dlouhodobé posádky pod velením Američana Dana Burbanka.

Videovsuvka č. 2: Sbohem, vesmírný domove!


Přistání na matičce Zemi

Brzdící manévr Sojuz zahájil v 02:32 SEČ asi 12 kilometrů od ISS, šlo o zážeh hlavního motoru proti směru letu, který trval čtyři minuty a 16 vteřin a loď zpomalil o 115 m/s. Další důležitý milník na řadu přišel v 02:59 a byla jím pyrotechnickými patrony provedená separace tří modulů, ze kterých se skládá loď Sojuz: orbitálního, návratového a servisního. Jediný návratový modul s posádkou je opatřen tepelným štítem, zbylé dva při návratu zanikají v atmosféře.

Těsně před separací modulů došlo k dočasné ztrátě spojení se Sojuzem, což je ovšem při návratu běžný jev. I přes hluchý éter, naplněný občas prosbou "Hlaste se" z řídícího střediska v Moskvě, následující dění běželo jako po másle. V 03:02 SEČ Sojuz vstoupil do zemské atmosféry a v 03:10, po největším tepelném náporu, zahájil sekvenci otevírání padáků. Těsně předtím se podařilo obnovit spojení se Sojuzem a Volkov s řídícím střediskem se vzájemně ujistili, že je vše v pořádku.

Ztráta spojení zdaleka nebyla tak markantní jako při minulém přistání Sojuzu 16. září. Ruští technici prohlásili, že za tehdejší totální ztrátu kontaktu s lodí, který se podařilo obnovit až letadlu Antonov, které kroužilo v přistávací oblasti, mohla tehdy větší vzdálenost přistávající lodi a špatný vzájemný úhel se stanicí ISS, která může Sojuzu sloužit jako rádiová přenoska. Tentokrát byla tomuto účelu přizpůsobena dráha stanice i její orientace v prostoru.

Posádka po opuštění své kabiny. Autor: Roscosmos.ru
Posádka po opuštění své kabiny.
Autor: Roscosmos.ru
Ve stepích severního Kazachstánu, asi 55 kilometrů severovýchodně od města Arkalyk, Sojuz hladce přistál v úterý 22. listopadu v 03:26 našeho času. Původní hrozivé předpovědi počasí se vyplnily jen zčásti, v místě přistání byl asi den starý sněhový poprašek, teplota se pohybovala kolem -15 °C, obloha byla skoro jasná a viditelnost tudíž poměrně dobrá. Foukal zde však vítr, který loď díky jejímu velkému hlavnímu padáku převrátil po přistání na bok, což se však děje poměrně často a zasahující záchranáři mají své zkušenosti.

Sojuz přistál něco málo přes půl hodiny před východem slunce v Kazachstánu, téměř okamžitě v jeho blízkosti dosedly záchranné helikoptéry a jejich posádky začaly s vyprošťováním kosmonautů. Mezitím poblíž vyrostl velký stan, kam byli kosmičtí letci odneseni chvíli po opuštění lodi. Ve stanu si svlékli skafandry a poprvé byli zevrubně prohlédnuti doktorem. Poté se nalodili na palubu přítomných vrtulníků a vyrazili do nedalekého města Kustanai, kde je čekala folklorní uvítaná na závěr 167denního pobytu na oběžné dráze.

Videovsuvka č. 3: Pohled na žhavý vstup do atmosféry z paluby ISS a video z místa přistání po přistání

Videa převzata z kanálu NASA na youtube.com


Zdroj: Komentovaný přenos na TV NASA




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »