Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Malá družice bojuje s lesními požáry
Vít Straka Vytisknout článek

Malá družice bojuje s lesními požáry

Lesní požáry v Kalifornii na konci léta 2014, jak je zachytila družice Suomi ve vysokém rozlišení
Autor: NASA

Představte si, že jste požárník a vaše červené auto s majáčkem vás právě přivezlo k rozsáhlému lesnímu požáru – ohnivé peklo zde ničí hektary a hektary lesa, pomalu se blíží k obydleným oblastem, tuto uzdu fantazie raději už utáhněme. Snadnou práci ale nemají ani lidé v úřadě, kteří práci požárníků na místě koordinují a řídí. A právě oni brzy dostanou nového pomocníka – bystré oko vysoko ve vesmíru.  

Požáry lesů a ohně ve volné přírodě jen v USA zdecimují a spálí každý rok až 7 milionů akrů krajiny, když je horké a suché počasí, rostoucí žár se stává prakticky nekontrolovatelným a nedej bůh, když se začne přibližovat k lidským příbytkům. Je proto životně důležité plameny zlikvidovat co možná nejrychleji. Co by v takovém případě pomohlo? Systém včasné výstrahy? Předpověď dalšího chování požáru? No ale přesně to nyní nabízí nový projekt NASA, meteorologů a lesní služby.

Hlavní roli v dramatu hraje družice Suomi NPP, stroj byl připraven ve spolupráci NASA s NOAA (američtí meteorologové) a vypuštěn v roce 2011 na polární oběžnou dráhu více než 800 kilometrů vysoko, družice váží asi 2,2 tuny. Suomi je vybavena vědeckými přístroji pro studium dějů v zemské atmosféře, pozorování hurikánů, měření teploty oceánů, studium ledovců a v neposlední řadě pro detekci lesních požárů.

Animace sondy Suomi NPP v kosmickém prostoru Autor: wikipedia
Animace sondy Suomi NPP v kosmickém prostoru
Autor: wikipedia
Systém včasné výstrahy, který mise Suomi NPP nabízí, funguje asi takto: satelit oblétává každých zhruba 100 minut planetu Zemi a je schopen každých 12 hodin (nebo v případě potřeby i rychleji) odhalit s rozlišením 375 metrů plameny nově vzniklých požárů pomocí svých citlivých senzorů, které pracují s viditelným a infračerveným světlem. Detektor Suomi není první svého druhu, podobné přístroje, létající vesmírem počátkem tisíciletí, však poskytovaly detekci požárů jen s kilometrovým rozlišením.

Systém VIIRS na sondě Suomi je schopen sledování požárů jednak detailnějšího a druhak více kontinuálního oproti starším přístrojům na družicích.

Suomi „uvidí“ světlo nově rozhořelého lesního požáru, už za pouhých pár minut po jejím přeletu nad postiženou oblastí mají informace v ruce pracovníci lesní služby ministerstva zemědělství USA díky technologii přenosu dat, kterou vyvinuli pracovníci Goddardova střediska NASA v Marylandu (řídí odtud i Hubbleův teleskop!), a mohou zahájit včasnou likvidaci požáru, než se vymkne kontrole.

Lesní požáry v jižní Africe v září 2014, první opravdové nasazení dat sondy Suomi Autor: NASA
Lesní požáry v jižní Africe v září 2014, první opravdové nasazení dat sondy Suomi
Autor: NASA
Aby v tom ale Suomi nebyla sama, vědci z National Center for Atmospheric Research ve státě Colorado zase připravili počítačový software, který za pomoci dat z družice dokáže na 12 – 18 hodin dopředu předpovědět, zda požár lesa změní směr (případně kam) v závislosti na počasí a povaze okolního terénu. Spojenectví Suomi – software prošlo testy na jedničku a v příštím roce se již má stát regulérním pomocníkem lesní požární služby ve státě Colorado.

Křest ohněm ostatně nově vyvinutý postup podstoupil v září 2014 v Jihoafrické republice při ničivých požárech v Krugerově národním parku, kde s ním byli velmi spokojeni.

Potěšující novinkou je samozřejmě i to, že NASA a Ministerstvo zemědělství USA letos v červenci uzavřely dohodu o další budoucí pomoci kosmické agentury, co se týče studia a pozorování Země, sdílení technologií a pomoci na poli koordinace obdělávání půdy.

V tomto směru není marné ani třeba pěstování rostlin na stanici ISS, které přináší nové zemědělské dovednosti pro místa ne úplně vhodná k plození ovoce a zeleniny.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA (16. 7. 2015)
[2] Mise Suomi NPP na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Suomi NPP, Přínosy kosmické technologie, Přírodní katastrofy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »