Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MAVEN - opět zaostřeno na Mars

MAVEN - opět zaostřeno na Mars

Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry Marsu
Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry Marsu
Z celkem 20 návrhů misí k rudé planetě vybrala NASA projekt nazvaný Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN (MAVEN). Již z názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání tentokrát bude atmosféra Marsu a její vývoj. Start sondy je naplánován na konec roku 2013 a již od podzimu 2014 by měla na Zemi posílat cenná data o marsovské atmosféře.

Sonda MAVEN má stát něco kolem 485 milionů dolarů a na svoji cestu se vydá ke konci roku 2013. Byla vybrána z celkem 20 jiných návrhů, které NASA přijala v roce 2006 a od té doby důkladně prověřovala. Návrh mise MAVEN slibuje nejmenší rizika a přitom největší vědeckou hodnotu. Úkolem sondy bude provést první přímá měření, na jejichž základě získaná data mají pomoci vědcům zodpovědět některé klíčové otázky týkající se vývoje nejen atmosféry Marsu, ale i celé planety. Předpokládá se totiž, že Mars kdysi vlastnil relativně hustou atmosféru, která mohla na jeho povrchu umožnit existenci vody v kapalném stavu. Největší část této pradávné atmosféry se ale při dramatické změně klimatu záhadně ztratila. MAVEN má nyní zjistit, v jaké míře dodnes pokračuje toto unikání atmosféry do okolního prostoru a také sesbírat další data důležitá pro pochopení jejího celkového vývoje.

Při konstrukci sondy by měly pomáhat plány dvou jiných úspěšných sond, určených k průzkumu Rudé planety - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a 2001 Mars Odyssey. Počátek realizace projektu je naplánován na podzim nadcházejícího roku, start sody na konec roku 2013. Po dosažení svého cíle bude MAVEN naveden na eliptickou dráhu, přičemž jeho výška nad povrchem Marsu bude kolísat mezi 150 a 6000 km. Během jednoho pozemského roku, který přibližně odpovídá jedné polovině roku marsovského by mělo provádět měření celkem 8 různých experimentů přítomných na palubě sondy. V plánu je také zabrousit hlouběji do atmosféry za účelem průzkumu jejích nižších partií. Po skončení primární části mise bude MAVEN nejspíš využit ke komunikaci s jinými sondami, operujícími na povrchu planety.

Projekt MAVEN bude realizován v rámci Scout-Programu agentury NASA, v němž je sjednoceno vypuštění několika malých, relativně výhodných sond určených k výzkumu Marsu. První uskutečněnou misí tohoto programu byla sonda Phoenix, která ještě v těchto chvílích vykonává měření v severních polárních oblastech Marsu.

Zdroje: www.astronews.com, www.universetoday.com




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »