< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MAVEN - opět zaostřeno na Mars
Jakub Vošmera Vytisknout článek

MAVEN - opět zaostřeno na Mars

Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry Marsu
Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry Marsu
Z celkem 20 návrhů misí k rudé planetě vybrala NASA projekt nazvaný Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN (MAVEN). Již z názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání tentokrát bude atmosféra Marsu a její vývoj. Start sondy je naplánován na konec roku 2013 a již od podzimu 2014 by měla na Zemi posílat cenná data o marsovské atmosféře.

Sonda MAVEN má stát něco kolem 485 milionů dolarů a na svoji cestu se vydá ke konci roku 2013. Byla vybrána z celkem 20 jiných návrhů, které NASA přijala v roce 2006 a od té doby důkladně prověřovala. Návrh mise MAVEN slibuje nejmenší rizika a přitom největší vědeckou hodnotu. Úkolem sondy bude provést první přímá měření, na jejichž základě získaná data mají pomoci vědcům zodpovědět některé klíčové otázky týkající se vývoje nejen atmosféry Marsu, ale i celé planety. Předpokládá se totiž, že Mars kdysi vlastnil relativně hustou atmosféru, která mohla na jeho povrchu umožnit existenci vody v kapalném stavu. Největší část této pradávné atmosféry se ale při dramatické změně klimatu záhadně ztratila. MAVEN má nyní zjistit, v jaké míře dodnes pokračuje toto unikání atmosféry do okolního prostoru a také sesbírat další data důležitá pro pochopení jejího celkového vývoje.

Při konstrukci sondy by měly pomáhat plány dvou jiných úspěšných sond, určených k průzkumu Rudé planety - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a 2001 Mars Odyssey. Počátek realizace projektu je naplánován na podzim nadcházejícího roku, start sody na konec roku 2013. Po dosažení svého cíle bude MAVEN naveden na eliptickou dráhu, přičemž jeho výška nad povrchem Marsu bude kolísat mezi 150 a 6000 km. Během jednoho pozemského roku, který přibližně odpovídá jedné polovině roku marsovského by mělo provádět měření celkem 8 různých experimentů přítomných na palubě sondy. V plánu je také zabrousit hlouběji do atmosféry za účelem průzkumu jejích nižších partií. Po skončení primární části mise bude MAVEN nejspíš využit ke komunikaci s jinými sondami, operujícími na povrchu planety.

Projekt MAVEN bude realizován v rámci Scout-Programu agentury NASA, v němž je sjednoceno vypuštění několika malých, relativně výhodných sond určených k výzkumu Marsu. První uskutečněnou misí tohoto programu byla sonda Phoenix, která ještě v těchto chvílích vykonává měření v severních polárních oblastech Marsu.

Zdroje: www.astronews.com, www.universetoday.com




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz

Další články autora (11)

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »