Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Messenger podruhé u Merkuru
Petr Kubala Vytisknout článek

Messenger podruhé u Merkuru

Messenger-1.jpg
Kosmická sonda Messenger dnes v 10:41:22 prolétla okolo Merkuru. Jedná se o druhý ze tří průletů okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Messenger se k povrchu Merkuru přiblížil na nejmenší vzdálenost 200 km. Další průlet je naplánován na 29. září 2009. V březnu 2011 bude Messenger jako první sonda v historii naveden na oběžnou dráhu okolo Merkuru.

Mise sondy Messenger:

  • Start: 3. srpna 2004
  • Průlet okolo Země: 2. srpna 2005
  • První průlet okolo Venuše: 24. října 2006
  • Druhý průlet okolo Venuše: 6. června 2007
  • První průlet okolo Merkuru: 14. ledna 2008
  • Druhý průlet okolo Merkuru: 6. října 2008
  • Třetí průlet okolo Merkuru: 30. září 2009
  • Navedení na oběžnou dráhu Merkuru: 18. března 2011

Aktuálně:

Úterý 7. října 2008:

Merkur ze vzdálenosti 17 100 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 17 100 kilometrů
Snímek byl pořízen asi 58 minut před nejtěsnějším přiblížením k povrchu Merkuru ze vzdálenosti 17 100 kilometrů.
Kráter Boethius
Kráter Boethius
Snímek byl pořízen 9 minut a 14 sekund po nejtěsnějším přiblížení k Merkuru ze vzdálenosti 1 800 km. Jedná se údajně nejpodrobnější snímek povrchu Merkuru v historii. Velký kráter nahoře se jmenuje Boethius a má průměr asi 133 km.
Merkur ze vzdálenosti 27 000 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 27 000 kilometrů
Snímek vlevo byl pořízen ze vzdálenosti 27 000 km. Na fotografii vyniká jasný kráter s názvem Kuiper (směrem dolů od středu snímku). Velká část povrchu byla zachycena z blízka vůbec poprvé.


Pondělí 6. října 2008: První snímky z průletu se sice objeví na internetu nejdříve v úterý dopoledne, ale zajímavé jsou i fotografie z uplynulých dní. Messenger má provádět pozorování a měření zhruba do úterních 6. hodin ráno našeho času. Krátce na to začne získaná data postupně posílat k Zemi.

Merkur ze vzdálenosti 270 000 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 270 000 kilometrů
Fotografie vlevo byla pořízena asi 14,5 hodin před nejtěsnějším přiblížením ze vzdálenosti 270 tisíc kilometrů. Velká část povrchu je sice ve tmě, přesto je fotografie unikátní. Na záběru je totiž část povrchu, kterou jsme z blízka ještě nikdy nemohli spatřit. Tuto část Merkuru nepozorovala v letech 1974 a 1975 při třech průletech sonda Mariner 10, ani samotný Messenger při lednovém průletu. Více informací získáte po kliknutí na obrázek, popis je v češtině!


Autoři snímků: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Zdroj a další fotografie: messenger.jhuapl.edu


Související články:




O autorovi



9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »