< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Messenger podruhé u Merkuru
Petr Kubala Vytisknout článek

Messenger podruhé u Merkuru

Messenger-1.jpg
Kosmická sonda Messenger dnes v 10:41:22 prolétla okolo Merkuru. Jedná se o druhý ze tří průletů okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Messenger se k povrchu Merkuru přiblížil na nejmenší vzdálenost 200 km. Další průlet je naplánován na 29. září 2009. V březnu 2011 bude Messenger jako první sonda v historii naveden na oběžnou dráhu okolo Merkuru.

Mise sondy Messenger:

  • Start: 3. srpna 2004
  • Průlet okolo Země: 2. srpna 2005
  • První průlet okolo Venuše: 24. října 2006
  • Druhý průlet okolo Venuše: 6. června 2007
  • První průlet okolo Merkuru: 14. ledna 2008
  • Druhý průlet okolo Merkuru: 6. října 2008
  • Třetí průlet okolo Merkuru: 30. září 2009
  • Navedení na oběžnou dráhu Merkuru: 18. března 2011

Aktuálně:

Úterý 7. října 2008:

Merkur ze vzdálenosti 17 100 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 17 100 kilometrů
 Snímek byl pořízen asi 58 minut před nejtěsnějším přiblížením k povrchu Merkuru ze vzdálenosti 17 100 kilometrů.
Kráter Boethius
Kráter Boethius
 Snímek byl pořízen 9 minut a 14 sekund po nejtěsnějším přiblížení k Merkuru ze vzdálenosti 1 800 km. Jedná se údajně nejpodrobnější snímek povrchu Merkuru v historii. Velký kráter nahoře se jmenuje Boethius a má průměr asi 133 km.
Merkur ze vzdálenosti 27 000 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 27 000 kilometrů
Snímek vlevo byl pořízen ze vzdálenosti 27 000 km. Na fotografii vyniká jasný kráter s názvem Kuiper (směrem dolů od středu snímku). Velká část povrchu byla zachycena z blízka vůbec poprvé.


Pondělí 6. října 2008: První snímky z průletu se sice objeví na internetu nejdříve v úterý dopoledne, ale zajímavé jsou i fotografie z uplynulých dní. Messenger má provádět pozorování a měření zhruba do úterních 6. hodin ráno našeho času. Krátce na to začne získaná data postupně posílat k Zemi.

Merkur ze vzdálenosti 270 000 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 270 000 kilometrů
Fotografie vlevo byla pořízena asi 14,5 hodin před nejtěsnějším přiblížením ze vzdálenosti 270 tisíc kilometrů. Velká část povrchu je sice ve tmě, přesto je fotografie unikátní. Na záběru je totiž část povrchu, kterou jsme z blízka ještě nikdy nemohli spatřit. Tuto část Merkuru nepozorovala v letech 1974 a 1975 při třech průletech sonda Mariner 10, ani samotný Messenger při lednovém průletu. Více informací získáte po kliknutí na obrázek, popis je v češtině!


Autoři snímků: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Zdroj a další fotografie: messenger.jhuapl.edu


Související články:




O autorovi

Petr Kubala

V letech 2008 a 2009 byl vedoucím redaktorem astro.cz.

Další články autora (104)

12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »