Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Messenger podruhé u Merkuru
Petr Kubala Vytisknout článek

Messenger podruhé u Merkuru

Messenger-1.jpg
Kosmická sonda Messenger dnes v 10:41:22 prolétla okolo Merkuru. Jedná se o druhý ze tří průletů okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Messenger se k povrchu Merkuru přiblížil na nejmenší vzdálenost 200 km. Další průlet je naplánován na 29. září 2009. V březnu 2011 bude Messenger jako první sonda v historii naveden na oběžnou dráhu okolo Merkuru.

Mise sondy Messenger:

  • Start: 3. srpna 2004
  • Průlet okolo Země: 2. srpna 2005
  • První průlet okolo Venuše: 24. října 2006
  • Druhý průlet okolo Venuše: 6. června 2007
  • První průlet okolo Merkuru: 14. ledna 2008
  • Druhý průlet okolo Merkuru: 6. října 2008
  • Třetí průlet okolo Merkuru: 30. září 2009
  • Navedení na oběžnou dráhu Merkuru: 18. března 2011

Aktuálně:

Úterý 7. října 2008:

Merkur ze vzdálenosti 17 100 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 17 100 kilometrů
Snímek byl pořízen asi 58 minut před nejtěsnějším přiblížením k povrchu Merkuru ze vzdálenosti 17 100 kilometrů.
Kráter Boethius
Kráter Boethius
Snímek byl pořízen 9 minut a 14 sekund po nejtěsnějším přiblížení k Merkuru ze vzdálenosti 1 800 km. Jedná se údajně nejpodrobnější snímek povrchu Merkuru v historii. Velký kráter nahoře se jmenuje Boethius a má průměr asi 133 km.
Merkur ze vzdálenosti 27 000 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 27 000 kilometrů
Snímek vlevo byl pořízen ze vzdálenosti 27 000 km. Na fotografii vyniká jasný kráter s názvem Kuiper (směrem dolů od středu snímku). Velká část povrchu byla zachycena z blízka vůbec poprvé.


Pondělí 6. října 2008: První snímky z průletu se sice objeví na internetu nejdříve v úterý dopoledne, ale zajímavé jsou i fotografie z uplynulých dní. Messenger má provádět pozorování a měření zhruba do úterních 6. hodin ráno našeho času. Krátce na to začne získaná data postupně posílat k Zemi.

Merkur ze vzdálenosti 270 000 kilometrů
Merkur ze vzdálenosti 270 000 kilometrů
Fotografie vlevo byla pořízena asi 14,5 hodin před nejtěsnějším přiblížením ze vzdálenosti 270 tisíc kilometrů. Velká část povrchu je sice ve tmě, přesto je fotografie unikátní. Na záběru je totiž část povrchu, kterou jsme z blízka ještě nikdy nemohli spatřit. Tuto část Merkuru nepozorovala v letech 1974 a 1975 při třech průletech sonda Mariner 10, ani samotný Messenger při lednovém průletu. Více informací získáte po kliknutí na obrázek, popis je v češtině!


Autoři snímků: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Zdroj a další fotografie: messenger.jhuapl.edu


Související články:




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »