Kosmická sonda Messenger dnes v 10:41:22 prolétla okolo Merkuru. Jedná se o druhý ze tří průletů okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Messenger se k povrchu Merkuru přiblížil na nejmenší vzdálenost 200 km. Další průlet je naplánován na 29. září 2009. V březnu 2011 bude Messenger jako první sonda v historii naveden na oběžnou dráhu okolo Merkuru.
Mise sondy Messenger:
Start: 3. srpna 2004
Průlet okolo Země: 2. srpna 2005
První průlet okolo Venuše: 24. října 2006
Druhý průlet okolo Venuše: 6. června 2007
První průlet okolo Merkuru: 14. ledna 2008
Druhý průlet okolo Merkuru: 6. října 2008
Třetí průlet okolo Merkuru: 30. září 2009
Navedení na oběžnou dráhu Merkuru: 18. března 2011
Aktuálně:
Úterý 7. října 2008:
Merkur ze vzdálenosti 17 100 kilometrů
Snímek byl pořízen asi 58 minut před nejtěsnějším přiblížením k povrchu Merkuru ze vzdálenosti 17 100 kilometrů.
Kráter Boethius
Snímek byl pořízen 9 minut a 14 sekund po nejtěsnějším přiblížení k Merkuru ze vzdálenosti 1 800 km. Jedná se údajně nejpodrobnější snímek povrchu Merkuru v historii. Velký kráter nahoře se jmenuje Boethius a má průměr asi 133 km.
Merkur ze vzdálenosti 27 000 kilometrů
Snímek vlevo byl pořízen ze vzdálenosti 27 000 km. Na fotografii vyniká jasný kráter s názvem Kuiper (směrem dolů od středu snímku). Velká část povrchu byla zachycena z blízka vůbec poprvé.
Pondělí 6. října 2008: První snímky z průletu se sice objeví na internetu nejdříve v úterý dopoledne, ale zajímavé jsou i fotografie z uplynulých dní. Messenger má provádět pozorování a měření zhruba do úterních 6. hodin ráno našeho času. Krátce na to začne získaná data postupně posílat k Zemi.
Merkur ze vzdálenosti 270 000 kilometrůFotografie vlevo byla pořízena asi 14,5 hodin před nejtěsnějším přiblížením ze vzdálenosti 270 tisíc kilometrů. Velká část povrchu je sice ve tmě, přesto je fotografie unikátní. Na záběru je totiž část povrchu, kterou jsme z blízka ještě nikdy nemohli spatřit. Tuto část Merkuru nepozorovala v letech 1974 a 1975 při třech průletech sonda Mariner 10, ani samotný Messenger při lednovém průletu. Více informací získáte po kliknutí na obrázek, popis je v češtině!
Autoři snímků: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy.
Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl
od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.