Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na ISS přiletěli návštěvníci včetně prvního Dána, vyměňují loď Sojuz
Vít Straka Vytisknout článek

Na ISS přiletěli návštěvníci včetně prvního Dána, vyměňují loď Sojuz

Sojuz TMA-18M se přibližuje k ISS
Autor: spaceflightnow.com

K Mezinárodní kosmické stanici se v pátek 4. září ráno připojila nová loď Sojuz TMA-18M s kosmonauty z Ruska, Dánska a Kazachstánu. Posledně jmenovaní zůstanou na palubě jen asi týden, jejich loď poslouží na jaře příštího roku k návratu Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho z roční orbitální mise. Přílet nového Sojuzu však lehce zkomplikoval úhybný manévr kosmické stanice před vesmírným odpadem.

Nosná raketa Sojuz FG s lodí Sojuz TMA-18M na špici opustila svůj hangár na Bajkonuru v pondělí 31. srpna ráno a v horizontální poloze byla převezena speciální železniční soupravou na rampu vypouštěcího komplexu č. 1, známou též jako Gagarinova (údajně podle jednoho kosmonauta, co z ní kdysi startoval).

Ruská tradice velí, že transportu rakety na rampu nesmí být přítomna posádka, jinak misi postihne nějaká nepříjemnost. Pánové Sergej Volkov, Andreas Mogensen a Ajdyn Aimbjetov tedy trávili pondělní ráno v nedalekém hotelu pro kosmonauty, kde si v karanténě osvěžovali letové procedury z výcviku.

Posádka Sojuzu TMA-18M (Zleva: A. Aimbjetov, S. Volkov a A. Mogensen) Autor: wikipedia
Posádka Sojuzu TMA-18M (Zleva: A. Aimbjetov, S. Volkov a A. Mogensen)
Autor: wikipedia
Sergej Volkov (Rusko) je velitelem posádky Sojuzu TMA-18M. Jde o jednoho z mála kosmonautů druhé generace, jeho otec, Alexandr Volkov, byl sovětským kosmonautem a v letech 1985 až 1992 podnikl tři dlouhodobé výpravy na stanice Saljut 7 a Mir v celkové délce 391 dnů. Jeho syn Sergej ve středu odstartoval rovněž ke své třetí dlouhodobé expedici na stanici ISS a po startu trávil v útrobách Sojuzu svůj 366. den na oběžné dráze. Na kosmické stanici zůstane do března, svého tátu tedy pobytem v kosmu překoná.

Andreas Mogensen (ESA) je prvním Dánem v kosmickém prostoru a pomáhá Volkovovi jako kopilot Sojuzu. Do evropského oddílu astronautů byl vybrán v roce 2009 a nyní je poprvé v kosmu. Loni v září se na Floridě účastnil týdenního experimentálního pobytu v podmořském obydlí v režii NASA spolu s dalšími účastníky z USA, Evropy a Kanady. (Pro fanoušky české kosmonautiky: další výběr lidí do oddílu astronautů bohužel ESA v dohlednu neplánuje).

Ajdyn Aimbjetov (Kazachstán) zabral místo pasažéra v Sojuzu poté, co britská popová zpěvačka/kosmická turistka Sarah Brightman v květnu odložila svůj let na neurčito a z blíže nespecifikovaných osobních důvodů opustila Hvězdné městečko. Aimbjetov měl letět na ISS již na podzim 2009, kazašská vláda tehdy však jeho misi zrušila kvůli světové hospodářské krizi. Následně to vypadalo, že se Aimbjetov do kosmu hned tak nepodívá, nicméně měl díky Brightmanové štěstí. Ve vesmíru je stejně jako Mogensen nováčkem.

Sojuz TMA-18M startuje z Gagarinovy rampy na Bajkonuru Autor: spaceflightnow.com
Sojuz TMA-18M startuje z Gagarinovy rampy na Bajkonuru
Autor: spaceflightnow.com
Start Sojuzu TMA-18M proběhl ve středu 2. září v 06:37 ráno našeho času, v 10:37 dopoledne tamního času na Bajkonuru. Let nosné rakety se jevil hladce, anomálie v její činnosti nebyly hlášeny a živé televizní záběry z velitelské sekce Sojuzu ukazovaly uvolněné kosmonauty, občas mávající do kamery. Necelých 9 minut po startu ukončil činnost horní stupeň rakety Sojuz, 7tunová kabina s kosmonauty se oddělila a na výchozí orbitě vyklopila navigační antény a solární panely.

„Cítíme se dobře, na palubě je vše v pořádku,“ hlásil v té chvíli Volkov.

Jen pár okamžiků před startem proletěla 400 kilometrů nad Bajkonurem kosmická stanice, zrychlený 6hodinový příletový profil však Sojuz tentokrát provést nemohl kvůli nedávnému manévru ISS, který snížil možnost srážky s kosmickým smetím, ale také mírně zvedl dráhu stanice. Sojuz ke svému cíli tedy musel letět asi 50 hodin.

Co dělají kosmonauté během dvoudenního letu ke stanici uvnitř Sojuzu? S trochou nadsázky se dá říci, že nic moc. Jasně, mají nějakou práci jako třeba prověrky systémů, kontrolu zážehů, díky kterým Sojuz dohání ISS na dráze kolem Země, či přípravy na spojení se stanicí. Nicméně roku 2013 zavedené 6hodinové lety ke stanici nám ukazují, že tato práce se dá zvládnout poměrně rychle, Sojuz je navíc vysoce automatizovaná loď. Například americký astronaut Tom Marshburn vítal zavedení 6hodinových letů ke stanici s pachutí v ústech a sladkou vzpomínkou na dva téměř volné dny (byť ve stísněné lodi), které tvořily pauzu mezi náročnou předletovou přípravou a pracovní náplní na ISS.

Kosmonauti mají po startu možnost sundat skafandry a vplout po otevření poklopu do orbitální sekce, kde na ně čeká podstatně víc místa k protažení těla, toaleta a občerstvení, dva ze tří členů posádky v tomto modulu i posléze nocují. Pobyt v Sojuzu však přirovnávají ke dvěma dnům v autě.

Po čase k odpočinku a načerpání nových sil začalo být na palubě Sojuzu opět rušno v pátek 4. září, jasná hvězda za okny lodi totiž začínala nabírat známých tvarů kosmické stanice. Sekvence přiblížení k orbitální základně a spojení s ní je opět automatická, řízená počítači Sojuzu, na které dohlíží posádka lodi a pozemní středisko. Občas se stává, že automatika selže a počítač z důvodu přijetí nějakého podezřelého parametru přibližování ke stanici stopne, tehdy přichází na řadu velitel lodi a páčky ručního řízení plus monitor s živými záběry ISS z navigační kamery před ním.

 

Spojení Sojuzu s ISS (SpaceVids.tv)

 

V tomto případě Sergej Volkov však tyto manipulátory nepotřeboval, automatika nezklamala a k připojení Sojuzu TMA-18M k modulu Pojsk na horní ploše ruské části ISS došlo bez potíží v 09:39 SELČ, tři minuty dopředu oproti plánu. Kosmonauté však otevřeli poklopy a vpluli do prostor ISS až po poledni, jelikož standardní procedury diktují prověrky vzduchotěsného spojení lodi a stanice, aby nedošlo k dekompresi.

Všech devět členů současné posádky ISS krátce po příletu nováčků. Autor: spaceflightnow.com
Všech devět členů současné posádky ISS krátce po příletu nováčků.
Autor: spaceflightnow.com
Kosmická základna ISS nyní poprvé po dvou letech hostí na své palubě devět pasažérů, Volkova, Mogensena a Aimbjetova přivítala na palubě 44. dlouhodobá posádka včetně dvou „ročních letců“ Kornijenka a Kellyho, kteří jsou přibližně v polovině svého téměř ročního pobytu na oběžné dráze za účelem výzkumu dopadů dlouhodobé beztíže na lidské tělo.

Právě těchto dvou pánů se mise, o níž pojednává náš článek, týká hodně. Jejich ročním pobytem na ISS, přibližně dvojnásobně dlouhým oproti ostatním kosmonautům, vzniká hluché místo v pravidelném střídání posádek na palubě pomocí lodí Sojuz, které jsou navíc certifikované na zhruba 200denní pobyt na oběžné dráze, po uplynutí lhůty hrozí poškození palivového systému chemickými změnami v natankovaných pohonných látkách a loď se stává potenciálně nebezpečnou pro návrat s lidmi na Zemi.

Jedním z hlavních úkolů středečního startu Sojuzu TMA-18M je právě vystřídání lodí, připojených ke stanici, a proběhne to takto: Sergej Volkov zůstane na ISS k půlročnímu pobytu spolu se Sojuzem TMA-18M, kterému velí. Jeho ruský kolega Gennadij Padalka, současný velitel stanice, který k ní startoval s Kornijenkem a Kellym koncem března, se má 11. září vrátit na Zemi ve starším Sojuzu TMA-16M a cestou domů jej doprovodí Mogensen a Aimbjetov, kteří startovali ke krátkodobé misi. Sergej Volkov poletí domů začátkem března 2016 s Kornijenkem a Kellym.

Na ISS dlouhodobě pracují ještě Oleg Kononěnko (Rusko), Kjell Lindgren (USA) a Kimija Jui (Japonsko), těch se současné manévry netýkají, v kosmu jsou od července do Vánoc.

V sobotu 5. září by měla TV NASA vysílat živě z paluby ISS ceremonii, během níž Padalka coby odstupující velitel stanice předá pomyslnou kapitánskou štafetu „ročnímu letci“ z USA Scottu Kellymu, společná tiskovka všech devíti kosmonautů živě z oběžné dráhy je v plánu v úterý 8. září.

Mezitím se devítka kosmických letců bude věnovat hlavně vědecké práci, ESA třeba připravuje pokus, kdy bude Andreas Mogensen z ISS na dálku řídit průzkumný rover na Zemi. Jde o pokusy se zajímavým konceptem výzkumu Marsu, kdy lidská posádka zakotví na orbitě kolem Rudé planety a vědci na palubě meziplanetární lodi budou takto manipulovat s vozítky typu Curiosity na povrchu Marsu. Odpadnou problémy s přistáním pilotovaného modulu na povrchu a zároveň s někdy až 20minutovým zpožděním signálu na trase Mars – Země, kvůli němuž nemohou vědci řídit Mars rovery podobným způsobem ze Země.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 2. 9. 2015
[2] Spaceflightnow.com 4. 9. 2015
[3] NASASpaceflight.com 3. 9. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Kosmická loď Sojuz, Roční mise, ISS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »