NASA postaví velký kosmický infračervený dalekohled

Konstrukce dalekohledu vypadá, jako by NASA chtěla postavit v kosmu kus železnice, trati po které by se proti sobě pohyboval pár velkých dalekohledů. Ty by mohly poskytnout pohled na planety, hvězdy a galaxie v takovém detailu, jaký zatím neznáme. Navrhovaný dalekohled SPIRIT by díky svým vlastnostem mohl zkoumat také chemické složení atmosfér obřích planet u jiných hvězd.

Na své čtyřicetimetrové základně by se oba dalekohledy mohly volně pohybovat a tak by se z nich při použití interferometrických principů dal získat obraz o rozlišovací schopnosti jediného přístroje o průměru rovnajícím se délce základny, tedy právě 40 metrů.

Studie byla zadána v červenci 2004 ústředím NASA ve Washingtonu, D.C., na základě jednoho z devíti návrhů, pro strategické plánování NASA. Rozpracování návrhu má být hotové v lednu 2005 a závěrečná zpráva má být vydána o tři měsíce později.

SPIRIT bude užívat interferometrické techniky propagované už před sto lety laureátem Nobelovy ceny za fyziku v roce 1907, Albertem A. Michelsonem. Dalekohled má zkoumat vesmír v rozsahu od dalekých infračervených až po sub milimetrové vlnové délky spektra. Tato část spektra je pro lidské oko neviditelná a některé vlnové délky tohoto rozsahu už jsou vnímané jako teplo.

Právě v těchto oborech elektromagnetického spektra však lze nejlépe pozorovat procesy vzniku planet, hvězd a galaxií. Je to tím, že například, hvězdy se zrodí tehdy, když se masivní mezihvězdné mraky zhroutí svojí vlastní přitažlivostí do menšího objemu. Takové zhroucení ovšem nutně generuje teplo, které způsobí, že střed oblasti formování hvězdy začne intenzivně žhnout právě v infračerveném oboru. Mladé hvězdy, jsou také často obklopené disky z prachu a plynů, které se díky silám přítažlivosti dále shlukují a vytvářejí planety. I to je možné pozorovat díky teplu, které při tom vzniká.

Pokud se díváme do kosmu je to stejné, jako bychom se dívali zpět v čase, protože i obrovská rychlost světla je přeci jen konečná a tak i světlu překonání kosmických dálek nějakou tu dobu zabere. Například nejbližší velkou galaxii v Andromedě vidíme dnes tak, jak vypadala před téměř třemi miliony let. A navíc, protože se vesmír rozpíná, ani světlo které k nám z kosmických dálek přichází nevidíme přesně takové jaké opustilo své mateřské hvězdy. Pokud se totiž vzdálené galaxie od nás neustéle vzdalují (díky rozpínání vesmíru), prodlužuje se tím i vlnová délka světla, které od nich přichází. Toto prodloužení je tím výraznější, čím jsou tyto galaxie vzdálenější. Tak se původně viditelné světlo stává napřed světlem infračerveným nebo se dokonce prodlužuje až do sub milimetrového rozsahu. Proto je ke studiu vzdálených objektů potřeba používat teleskopy vysoce citlivé na tyto typy světla.

Mnoho vzdálených objektů se nám ale jeví jako příliš malé nebo září příliš slabě a tak je obtížné je sledovat již existujícími dalekohledy. SPIRIT má sloužit právě pro pozorování těch nejvzdálenějších objektů. Bude totiž mít až 100 krát větší úhlové rozlišení (schopnost vidět detail) než mají dnes existující infračervené teleskopy. Bude tak moci rozlišovat detaily i tam, kde dnes nevidíme nic nebo jen jednolitou mlhu záření.

Technická specifikace uvažovaného přístroje počítá pro zvýšení jeho citlivosti také s ochlazováním dalekohledových zrcadel až na extrémně nízkou teplotu. Ta se má pohybovatjen okolo 4 stupnů nad absolutní nulou, aby se zaručilo, že jejich vlastní teplo nepřekryje infračervené světlo, které budou sbírat. Také jeho detektory mají být mnohem citlivější a mají mít několikanásobně vyšší rozlišovací schopnost než ty, které jsou používané dnes.

Pokud bude SPIRIT schválen, mohl by být připraven k vypuštění v roce 2014. Umístěn by měl být v libračním bodě L2, asi jeden a půl milionu kilometrů od Země.

Podle: NASA tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod