Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA uspíšila termín startu sondy ke kovové planetce

NASA uspíšila termín startu sondy ke kovové planetce

Umělecká představa sondy Psyche ke stejnojmenné kovové planetce
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State Univ./Space Systems Loral/Peter Rubin

PSYCHE, což je sonda NASA připravovaná v rámci projektu Discovery, jejímž cílem bude výzkum unikátního kovového asteroidu stejného názvu, bude vypuštěna dříve, než se původně předpokládalo. NASA uspíšila její start o jeden rok – nyní se s jejím vypuštěním počítá v létě roku 2022. Plánovaný přílet k planetce Psyche z hlavního pásu asteroidů se tak posunul na rok 2026, což je o čtyři roky dříve v porovnání s původními předpoklady.

Vyzvali jsme tým konstruktérů k prozkoumání, jestli dřívější datum startu může poskytnout mnohem efektivnější trajektorii k planetce Psyche a zda je možné letět po kratší a rychlejší dráze,“ říká Jim Green, ředitel Planetary Science Division, NASA Headquarters, Washington. „To nám umožní splnit vědecké cíle mise dříve a s menšími finančními náklady.“

Když NASA před několika měsíci vybírala mise pro program Discovery, byly jasně dány termíny startů v letech 2021 a 2023. Kosmická sonda s názvem LUCY byla vybrána pro startovní příležitost v roce 2021, sonda Psyche měla startovat v roce 2023. Avšak krátce po výběru v lednu 2017 NASA dala pokyny týmu sondy Psyche, aby prověřil možnosti uspíšení celé mise o jeden rok.

Největším přínosem je výhodná trajektorie, která bude dvakrát rychlejší a cenově příhodnější,“ říká hlavní vědecká pracovnice Lindy Elkins-Tanton, Arizona State University, Tempe. „Všichni jsme nesmírně nadšení, že NASA byla schopná se přizpůsobit tomuto dřívějšímu startu. Celý svět tak spatří toto ohromující kovové těleso podstatně dříve.“

Nová trajektorie je mnohem efektivnější, protože byla vyřazena potřeba gravitační asistence při průletu kolem Země, což nakonec vedlo ke zkrácení délky mise. Kromě toho nová trajektorie vede ve větší vzdálenosti od Slunce, čímž se sníží množství tepla, před kterým je nutné chránit přístrojové vybavení sondy. Součástí přeletu sondy zůstává gravitační manévr při průletu kolem planety Mars v roce 2023.

Změny v plánech jsou velkým povzbuzením pro vědecký tým a celou misi,“ říká projektový manažer Henry Stone, NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie. „Konstrukční tým mise odvedl fantastickou práci a přiblížil se k ideálnímu datu startu kosmické sondy.“

Kosmickou sondu Psyche zhotoví firma Space Systems Loral (SSL), Palo Alto, Kalifornie. Za účelem podpory nové trajektorie mise firma SSL překonstruovala soustavu panelů slunečních baterií ze čtyř panelů v přímé řadě za sebou na každé straně sondy na mnohem výkonnějších pět panelů seřazených do kříže po obou stranách sondy, obvykle používaných pro mise vyžadující dodávku většího množství energie. Kosmická sonda Psyche bude urychlena do plánované destinace za mnohem kratší dobu.

Umělecká představa vzhledu planetky Psyche Autor: NASA
Umělecká představa vzhledu planetky Psyche
Autor: NASA
Psyche je kovový asteroid kroužící kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem, složený téměř výhradně z niklu a železa. Jako takový poskytuje unikátní pohled na obrovské kolize, které vedly mimo jiné k vytvoření Země a ostatních terestrických planet.

Mise k planetce Psyche byla vybrána k realizaci počátkem letošního roku v rámci programu NASA s názvem Discovery, což je série levných vysoce specializovaných automatických vesmírných misí, které jsou zaměřeny na výzkum Sluneční soustavy.

Hlavním vědeckým cílem mise Psyche je porozumění vzniku stavebních bloků pro vznik planet a přímý výzkum zcela nových a neprozkoumaných typů těles. Vědecký tým mise usiluje o zjištění, zda planetka Psyche je ve skutečnosti jádrem mladé planety, jaké je její stáří, zda se zformovala podobným způsobem jako jádro Země a jak vypadá její povrch. Přístrojové vybavení sondy budou představovat magnetometry, mnohospektrální kamery, neutronové spektrometry a detektory gama záření.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] nasa.gov
[3] astro.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda Psyche, Asteroid Psyche, NASA


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »