Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Novinky z vyšetřování havárie lodi Progress cestou ke stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Novinky z vyšetřování havárie lodi Progress cestou ke stanici ISS

Nádrž z lodi Progress o průměru asi 1 metr byla nalezena dva dny po havárii asi 15 kilometrů východně od vesnice Eilig-Khem v jižním Rusku
Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web

Tři neděle již uplynuly od chvíle, kdy do divočiny jižního Ruska dopadly trosky nákladní kosmické lodi Progress MS-04, zničené během startu na oběžnou dráhu. Co se přesně cestou do kosmu na palubě odehrálo zůstává zatím stále záhadou, jednotlivé střípky neblahé mozaiky však ruští vyšetřovatelé již pomalu skládají dohromady. ISS zatím navštívila japonská zásobovací loď. 

Nedlouho po neúspěšném startu lodi se objevily zprávy, že za nehodu mohl příkaz k nouzovému vypnutí raketového motoru, který měl vyslat počítač horního stupně nosné rakety Sojuz U, jehož motor v okamžiku anomálie pracoval na navedení zásobovací lodi Progress na výchozí dráhu kolem Země, tato teorie ovšem zůstala podle všeho nepotvrzenou slepou uličkou. Motor horního stupně, spalující kerosin a kapalný kyslík, měl být podle plánu letu vypnut v čase 8 minut a 46 vteřin po startu z Bajkonuru, následovat mělo oddělení zásobovací lodi Progress a zahájení jejího samostatného stíhání orbitální stanice ISS. 

Novější informace z průběhu vyšetřování však staví celou situaci do trochu jiného světla – podle všeho se zdá, že k rozpojení horního stupně nosiče a lodi Progress došlo o 140 sekund dříve oproti plánu (!) a to za stálého hoření motoru rakety Sojuz na plný výkon. 

Animace letu lodi Progress na horním stupni nosné rakety z monitoru ruského řídícího střediska Autor: Youtube.com
Animace letu lodi Progress na horním stupni nosné rakety z monitoru ruského řídícího střediska
Autor: Youtube.com
Jak vůbec mohlo k takového rozdělení obou těles dojít je pro ruské vyšetřovatele malou záhadou. Za normálních okolností to funguje tak, že horní stupeň nosiče s kosmickou lodí dosáhne oběžné dráhy, vypne motor a sám vydá z vlastního počítače příkaz k odpálení pyrotechniky, což má za následek odpojení vesmírné lodi s nákladem, ta poté „ožije“, vyklopí antény, začne vysílat vlastní telemetrii atd. zatímco vyhořelý raketový stupeň provádí úhybný manévr s využitím zbytků kyslíku ve své nádrži. 

Zatím se však zdá, že hořící horní stupeň rakety nevydal žádný příkaz ani k vypnutí svého motoru, ani k oddělení vynášené lodi Progress. Vyšetřovatelé se proto zaměřili na záložní systém, který je schopen obstarat rozdělení obou plavidel, a tím je počítač na palubě samotného Progressu, tato teorie se však bude obtížně prokazovat, protože kosmická loď až do fyzické separace od nosiče nevysílá vlastní telemetrická data. 

Vraťme se ale k pravděpodobnému průběhu: Progress se odděluje od horního stupně rakety Sojuz, jehož motor RD-0110 stále hoří, o 140 sekund dříve oproti plánu, ve výšce asi 180 kilometrů a při rychlosti čítající kilometry za sekundu. Počítač lodi Progress ovšem vyhodnocuje separaci jako úspěšnou a nominální a zahajuje standardní procedury jako vyklopení komunikačních antén či aktivaci vlastních manévrovacích trysek včetně natlakování jejich palivových nádrží. 

Kosmonauté Sergej Rjazanskij (nahoře) a Michail Ťurin vynášejí zásoby z nákladní lodi Progress (2014). Zatím poslední misi nebylo souzeno dostat se tak daleko. Autor: NASA
Kosmonauté Sergej Rjazanskij (nahoře) a Michail Ťurin vynášejí zásoby z nákladní lodi Progress (2014). Zatím poslední misi nebylo souzeno dostat se tak daleko.
Autor: NASA
Progress se ovšem ze svého samostatného letu neraduje dlouho, protože za pár okamžiků je zřejmě dvakrát sražen horním stupněm rakety Sojuz, který „nic netuší“ a stále mu hoří jeho raketový motor. Kosmická loď Progress je poškozena nárazem raketového stupně na své zadní části a za okamžik následuje druhá kolize, zasahující bok lodi. Přímým následkem bude zřejmě aktivace systému pro regulaci teploty na palubě Progressu, protože ta náhle spadla prudce dolů, asi následkem proražení vnějšího pláště lodi a vystavení interních systémů chladu orbitální noci. 

Přibližně ve stejný okamžik ustává náhle tok telemetrických dat z horního stupně rakety Sojuz, podle některých interpretací techniky vykazující abnormální oddělení kosmické lodi, pravděpodobně následkem poškození při srážce s Progressem. Ve výsledku ani jedno z těles nedosahuje oběžné dráhy a trosky 7tunového Progressu zasahují zalesněnou oblast jižního Ruska, jak jsme uvedli v článku, který byl sepsán krátce po havárii

Předešlé řádky prosím berte jako velmi předběžný report o havárii, protkaný jistě spoustou zatím nepotvrzených hypotéz, definitivní příčinu havárie Rusové doufejme zveřejní po ukončení vyšetřování státní komise. 

Otázkou zůstává, jak by si vedla podobně poškozená pilotovaná loď Sojuz při nouzovém přistávacím manévru, jaký se povedl třeba roku 1975 při misi Sojuz 18-1

Loď Kounotori 6 přilétá ke kosmické stanici 13. prosince 2016 Autor: NASA
Loď Kounotori 6 přilétá ke kosmické stanici 13. prosince 2016
Autor: NASA
Mezitím posádka na ISS ale rozhodně nehladoví, 13. prosince úspěšně dorazila ke stanici japonská zásobovací loď Kounotori 6 a přivezla zhruba 4,5 tuny jídla, vody, zásob, náhradních dílů, vědecké výbavy včetně malých cubesatů k vypuštění z kosmické stanice na vlastní oběžné dráhy. Japonská loď přivezla rovněž 6 nových lithium-iontových baterií pro přechovávání elektřiny, generované ohromnými solárními panely stanice ISS. Během prosince a ledna budou nové baterie vyměněny za nikl-vodíkové články, které slouží na ISS již řadu let, a výdrž nových baterií by měla hravě postačit pro zbytek plánovaného provozu kosmického komplexu. 

Výměnu baterií v příhradových nosnících stanice provede převážně robot Dextre, umístěný vně stanice, doplňkové, především úklidové práce, si vyžádají dva výstupy astronautů ve skafandrech. 

Snad v únoru by měl ke stanici opět zavítat i Dragon, protože po Novém roce plánuje společnost SpaceX obnovit starty svých raket Falcon 9, uzemněných po zářijové explozi na rampě na mysu Canaveral. 

Na přelomu října a listopadu byla ke stanici připojená rovněž zásobovací loď Cygnus společnosti Orbital ATK.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] RussianSpaceWeb 19. 12. 2016
[2] Spaceflightnow.com 13. 12. 2016



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress MS-04, Kounotori 6, ISS, Havárie raket


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »