Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny Autor: NASA/CSA
Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny
Autor: NASA/CSA
V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí. Na fotografii v úvodu článku je kanadský astronaut Chris Hadfield společně s nainstalovaným upraveným dalekohledem Celestron.

Kosmický dalekohled na palubě ISS je modifikovanou verzí dalekohledu Celestron CPC 925 (průměr 235 mm), typu Schmidt-Cassegrain. Pokud si budete chtít pořídit nemodifikovanou verzi tohoto dalekohledu, zaplatíte za něj (včetně montáže) asi 2 500 USD.

Kosmický dalekohled, který bude zapojen do systému ISERV, byl upraven ve středisku Marshall Space Flight Center, Huntsville, Alabama. Aby mohl sloužit k pozorování povrchu Země, byl nainstalován k jednomu z průzorů Window Observational Research Facility (WORF) v americkém modulu Destiny, který je součástí vesmírné stanice. Tímto dalekohledem bude docela dobře možné fotografovat i malé objekty na zemském povrchu. Z oběžné dráhy, po které se pohybuje kosmická stanice ISS, je možné vyfotografovat oblasti, na nichž žije 95 % populace obyvatel Země.

Část toku řeky Rio San Pablo  Autor: NASA
Část toku řeky Rio San Pablo
Autor: NASA
Dalekohled s označením ISERV (International Space Station SERVIR Environmental Research and Visualization System) nedávno pořídil první obrázky. Vůbec první fotografie byla pomocí tohoto dalekohledu pořízena 16. února 2013. Ne, nejedná se o obrovský kmen stromu! Na snímku je část toku řeky Rio San Pablo vlévající se do Golfo de Montijo, Veraguas, Panama.

Dalekohled ISERV Pathfinder je zamýšlen jako technická prověrka a zkouška s dlouhodobým cílem vývoje systému poskytujícího snímky rozvojovým zemím pro monitorování přírodních katastrof, systému varování před jejich výskytem a sledování změn životního prostředí.

Ve spojení s komerční kamerou bude dalekohled schopen pořizovat každou sekundu 3 až 7 snímků s vysokým rozlišením, celkem více než 100 snímků během průletu nad oblastí, na kterou se má zaměřit. Jedná se o automatizovaný systém, který bude pořizovat snímky vybraných regionů zemského povrchu.

Na palubu ISS byl dopraven již dříve (v červenci 2012), během zásobovací mise japonské dopravní lodi HTV-3. Do budoucna se počítá s umístěním obdobných dalekohledů na vnějším povrchu stanice, což umožní získávat mnohem kvalitnější data.

Při běžném provozu bude dalekohled dálkově řízen a kontrolován ze Země. Astronauti jej nebudou přímo ovládat, pouze občas zkontrolují jeho činnost. Jejich úkolem bude rovněž odstranění případných závad.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ISERV, Země, ISS


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »