Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny Autor: NASA/CSA
Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny
Autor: NASA/CSA
V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí. Na fotografii v úvodu článku je kanadský astronaut Chris Hadfield společně s nainstalovaným upraveným dalekohledem Celestron.

Kosmický dalekohled na palubě ISS je modifikovanou verzí dalekohledu Celestron CPC 925 (průměr 235 mm), typu Schmidt-Cassegrain. Pokud si budete chtít pořídit nemodifikovanou verzi tohoto dalekohledu, zaplatíte za něj (včetně montáže) asi 2 500 USD.

Kosmický dalekohled, který bude zapojen do systému ISERV, byl upraven ve středisku Marshall Space Flight Center, Huntsville, Alabama. Aby mohl sloužit k pozorování povrchu Země, byl nainstalován k jednomu z průzorů Window Observational Research Facility (WORF) v americkém modulu Destiny, který je součástí vesmírné stanice. Tímto dalekohledem bude docela dobře možné fotografovat i malé objekty na zemském povrchu. Z oběžné dráhy, po které se pohybuje kosmická stanice ISS, je možné vyfotografovat oblasti, na nichž žije 95 % populace obyvatel Země.

Část toku řeky Rio San Pablo  Autor: NASA
Část toku řeky Rio San Pablo
Autor: NASA
Dalekohled s označením ISERV (International Space Station SERVIR Environmental Research and Visualization System) nedávno pořídil první obrázky. Vůbec první fotografie byla pomocí tohoto dalekohledu pořízena 16. února 2013. Ne, nejedná se o obrovský kmen stromu! Na snímku je část toku řeky Rio San Pablo vlévající se do Golfo de Montijo, Veraguas, Panama.

Dalekohled ISERV Pathfinder je zamýšlen jako technická prověrka a zkouška s dlouhodobým cílem vývoje systému poskytujícího snímky rozvojovým zemím pro monitorování přírodních katastrof, systému varování před jejich výskytem a sledování změn životního prostředí.

Ve spojení s komerční kamerou bude dalekohled schopen pořizovat každou sekundu 3 až 7 snímků s vysokým rozlišením, celkem více než 100 snímků během průletu nad oblastí, na kterou se má zaměřit. Jedná se o automatizovaný systém, který bude pořizovat snímky vybraných regionů zemského povrchu.

Na palubu ISS byl dopraven již dříve (v červenci 2012), během zásobovací mise japonské dopravní lodi HTV-3. Do budoucna se počítá s umístěním obdobných dalekohledů na vnějším povrchu stanice, což umožní získávat mnohem kvalitnější data.

Při běžném provozu bude dalekohled dálkově řízen a kontrolován ze Země. Astronauti jej nebudou přímo ovládat, pouze občas zkontrolují jeho činnost. Jejich úkolem bude rovněž odstranění případných závad.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ISERV, Země, ISS


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »