Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny Autor: NASA/CSA
Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny
Autor: NASA/CSA
V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí. Na fotografii v úvodu článku je kanadský astronaut Chris Hadfield společně s nainstalovaným upraveným dalekohledem Celestron.

Kosmický dalekohled na palubě ISS je modifikovanou verzí dalekohledu Celestron CPC 925 (průměr 235 mm), typu Schmidt-Cassegrain. Pokud si budete chtít pořídit nemodifikovanou verzi tohoto dalekohledu, zaplatíte za něj (včetně montáže) asi 2 500 USD.

Kosmický dalekohled, který bude zapojen do systému ISERV, byl upraven ve středisku Marshall Space Flight Center, Huntsville, Alabama. Aby mohl sloužit k pozorování povrchu Země, byl nainstalován k jednomu z průzorů Window Observational Research Facility (WORF) v americkém modulu Destiny, který je součástí vesmírné stanice. Tímto dalekohledem bude docela dobře možné fotografovat i malé objekty na zemském povrchu. Z oběžné dráhy, po které se pohybuje kosmická stanice ISS, je možné vyfotografovat oblasti, na nichž žije 95 % populace obyvatel Země.

Část toku řeky Rio San Pablo  Autor: NASA
Část toku řeky Rio San Pablo
Autor: NASA
Dalekohled s označením ISERV (International Space Station SERVIR Environmental Research and Visualization System) nedávno pořídil první obrázky. Vůbec první fotografie byla pomocí tohoto dalekohledu pořízena 16. února 2013. Ne, nejedná se o obrovský kmen stromu! Na snímku je část toku řeky Rio San Pablo vlévající se do Golfo de Montijo, Veraguas, Panama.

Dalekohled ISERV Pathfinder je zamýšlen jako technická prověrka a zkouška s dlouhodobým cílem vývoje systému poskytujícího snímky rozvojovým zemím pro monitorování přírodních katastrof, systému varování před jejich výskytem a sledování změn životního prostředí.

Ve spojení s komerční kamerou bude dalekohled schopen pořizovat každou sekundu 3 až 7 snímků s vysokým rozlišením, celkem více než 100 snímků během průletu nad oblastí, na kterou se má zaměřit. Jedná se o automatizovaný systém, který bude pořizovat snímky vybraných regionů zemského povrchu.

Na palubu ISS byl dopraven již dříve (v červenci 2012), během zásobovací mise japonské dopravní lodi HTV-3. Do budoucna se počítá s umístěním obdobných dalekohledů na vnějším povrchu stanice, což umožní získávat mnohem kvalitnější data.

Při běžném provozu bude dalekohled dálkově řízen a kontrolován ze Země. Astronauti jej nebudou přímo ovládat, pouze občas zkontrolují jeho činnost. Jejich úkolem bude rovněž odstranění případných závad.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ISERV, Země, ISS


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »